Nedávné deště nasytily půdu, takže se začínají objevovat první hříbky i další lahodné houby. Co si z nich uvařit? Houbové lasagne nejsou úplně tradiční jídlo, ale když je vyzkoušíte, budete nadšení. Tedy pokud jste milovník hub.
Ta pravá houbařská sezona je teprve před námi, ale pokud v příštích dnech vyrazíte do lesa, dá se čekat solidní úlovek. Kromě úplné klasiky jako je kulajda, smaženice či houbové řízky je ještě spousta receptů, které nejsou tak známé. A přesto skvělé, takže by byla věčná škoda je nezkusit.
K těm osvědčeným patří houbové lasagne. Původní recept počítá s použitím hub portobello, což je, kdo nezná, takový větší, pevnější, italský žampion, který se dá koupit i u nás. Nebo se dají lasagne připravit i s pravými hříbky, a dokonce i s liškami, což je nečekaně skvělá kombinace. Obecně se hodí všechny tvrdší jemnější houby, ale i běžné české žampiony můžete použít.
Na houbové lasagne potřebujete:
- těsto s 300 g mouky a 3 vajec nebo balíček koupených lasagní
- 200 g mletého hovězího masa
- 400 g hub
- 1 cibuli
- 3 stroužky česneku
- máslo, olivový olej
- 3 větší masitá rajčata
- 2 kousky řapíkatého celeru
- cca 100 ml rajčatového protlaku
- bobkový list, rozmarýn, bazalku
- na bešamel: 50 g másla, 50 g mouky, půl litru mléka, sůl, pepř, špetka muškátového oříšku
- 100 ml hovězího nebo zeleninového vývaru
Postup: Houby očistěte a nakrájejte na plátky. Rajčata spařte, oloupejte a nakrájejte na malé kousky, stejně tak celer. Nadrobno pokrájenou cibuli osmahněte na olivovém oleji a kousku másla. Přidejte maso a zarestujte. Osolte, opepřete, přidejte houby a po chvíli i rajčata, celer, bylinky a česnek. Pak přidejte protlak i vývar a duste zhruba půl hodinky.
Mezitím si připravte těsto. Vyválené pláty nechte chvilku zaschnout. Připravte si bešamel. Do zapékací misky vymazané máslem skládejte postupně vrstvy lasagní, omáčky a bešamelu. Poslední vrstva musí být těsto, hojně posypané parmazánem. Zapečte při 180 stupních asi 25 minut.
Jak poznat houby?
Houbová omáčka, řízečky, guláš nebo úžasná voňavá smaženice. Kdo by odolal. Ovšem pokud si nejste jisti, které houby sbírat, raději si stáhněte do mobilu aplikaci Na houby, která obsahuje více než dvě stě nejběžnějších druhů hub, které určíte podle fotografie. Aplikace je určena pro telefony s operačním systémem Android a stáhnout si ji můžete zdarma z Google Play. Rozpoznání však není stoprocentní a ovlivňuje ho mnoho faktorů jako je dostatek světla, kvalita fotoaparátu, tvar houby apod. Proto je dobré si do košíku ještě přihodit i kapesní atlas hub.
Kde houby hledat?
Počasí má na růst hub jednoznačně zásadní vliv a nejvíce rostou deset dní po vydatných deštích a následném teplém počasí. Nejvíc hub najdete od července do září, kdy si z lesa odnesete nejčastěji klouzky obecné, hřiby koloděje, hřiby hnědé, lišky obecné, bedly, babky (hřib žlutomasý) a mnoho dalších.
Proč jíst houby?
Důvodů, proč si houby neodpírat, je určitě více. Tak za prvé jsou nízkokalorické (obsahují až 90% vody), dále poskytují zejména vitaminy B a D i minerální látky jako je selen, draslík, zinek a měď. Obsahují také prebiotika, neboli nestravitelné sacharidy, které často pocházejí z vlákniny. Jejich hlavním úkolem je výživa probiotik, tedy mikroorganismů či bakterií, které pomáhají při trávení a udržují správnou funkci střev. Některé studie hovoří i o tom, že houby zpomalují stárnutí, zejména pokud jimi ve stravě nahradíme červené maso. V rámci studie publikované v časopise Nutrition Journal vědci zjistili, že účastníci studie, kteří konzumovali jednu porci hub denně, ve srovnání s těmi, kteří konzumovali jednu porci červeného masa, měli o 35 procent nižší riziko úmrtí.
Zdroj: nase-rec.ujc.cas.cz, www.ncbi.nlm.nih.gov, everydayhealth.com
