Už naše babičky říkaly, že jídlo se nemá vyhazovat. A snažily se zužitkovat všechno, co měly ve spíži. Dnes bychom jejich osvícený přístup nazvali „no waste“ nebo také „udržitelný“. Bohužel plýtvání potravinami je velkým nešvarem moderní doby, nad nímž bychom se měli nejen zamyslet, ale hlavně s ním něco dělat. A začít můžeme každý sám u sebe...

Na úvod pár čísel, která vás snad přesvědčí, že plýtvání potravinami je skutečně palčivý problém. Představte si, že byste si z obchodu přinesli tři sáčky rýže a jeden z nich obratem vysypali do koše. Anebo z lahve mléka rovnou třetinu vylili do dřezu. Zní to podivně? Ovšem to se skutečně děje, aniž si to uvědomujeme.

Podle Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) skončí mnoho potravin v popelnici. Odhadem to je na celé planetě až 1,3 miliardy tun jídla ročně. Nechvalné prvenství v této disciplíně získávají především Evropa a Severní Amerika. Ani v České republice ovšem s potravinami nedokážeme správně nakládat. Ročně vyprodukujeme přes 700 000 tun potravinového odpadu a polovina z tohoto ohromného množství připadá na domácnosti. A to nezatěžuje jen naše peněženky, ale zbytečně se investují i finance na výrobu, skladování, dopravu a prodej nevyužitého jídla. Samostatnou kapitolu plýtvání i zbytečného zatěžování životního prostředí představují obaly, které jsou často nad limitované, a pak bez užitku následně komplikovaně odstraňované. Naštěstí si to už mnohé firmy uvědomují a snaží se s tím něco dělat. „Otázka udržitelnosti je pro nás stěžejním tématem. Kromě toho, že redukujeme obalový materiál, zavedli jsme také tzv. zelenou dopravu a používáme ve svých výrobcích ekologicky šetrné suroviny s nízkou uhlíkovou stopou,“ podotýká například Jakub Krejčík, zakladatel společnosti Heaven Labs, která na trh přišla s konceptem pokrmu Mana.

Dobrá zpráva je, že to můžeme změnit. Následující pravidla vám pomohou ušetřit peníze i chránit naši planetu pro další generace.

Nejprve jídelníček, potom seznam

Není nic horšího z hlediska plýtvání potravinami, než proběhnout obchod a impulzivně naházet do košíku všechno, co vám přijde pod ruku. Rozumné nakupování potravin vyžaduje pečlivou přípravu. V klidu si předem sestavte jídelníček na další týden a podle toho pak vytvořte seznam surovin, jež nemáte doma a budete je k přípravě pokrmů potřebovat. Rovněž udělejte inventuru v lednici a spižírně, ať víte, co musíte doplnit, protože to využijete. Myslete přitom i na přiměřené množství a nekupujte více potravin, třeba jen proto, že jsou za výhodnou cenu. To platí především pro čerstvé suroviny, trvanlivými potravinami se lze mírně předzásobit, pokud je ovšem budete správně skladovat.

Nakupujte jenom potřebné

Při samotném nákupu se co nejvíce držte svého sestaveného seznamu a odolejte pokušení přidávat do vozíku vše, co vám padne do oka. A pokud přece jen některá surovina zbyde, mějte vymyšlený způsob, jak ji zpracovat i v dalším pokrmu nebo oddálit její zkázu. Například mražení či sušení je skvělá možnost, jak protáhnout život ovoci a zelenině nebo bylinkám. Rovněž maso můžete uchovat v mrazáku. Stále oblíbenější vakuování ochrání potraviny či zbytky pokrmů před vysycháním, nedostane se k nim kyslík, vlhkost ani škodlivé mikroorganismy, takže snížíte riziko, že se nakonec vyhodí.

Pečlivě vybírejte

Číst, číst a zase číst. Ptáte se co? Přece údaje o datu spotřeby a minimální trvanlivosti. Důkladně si pak promyslete, zda stihnete do té doby potravinu zužitkovat. Platí to především u masa a chlazených surovin. V sekci „ovoce a zelenina“ spoléhejte i na své smysly. Hmatem prověřte, v jaké kondici vybrané kousky jsou, leccos vám napoví také vůně plodu. Ovšem tvarovou dokonalost nutně nehledejte, i mezi takzvaně „ošklivým“ ovocem a zeleninou najdete chutné kousky. Spíš než na estetickou dokonalost, dbejte tedy na to, aby vybraný produkt nebyl takříkajíc „unavený“ a vy za pár dní nevyhazovali shnilá rajčata, oslizlý salát nebo plesnivé avokádo.

Skladování hraje roli

Také skutečnost jak nákup uložíte do tašky, ovlivní, zda vám suroviny doma co nejdéle vydrží v dobré kondici. Když na ovoce naskládáte třeba těžké lahve, zbytečně se omačká a rychleji se vám bude kazit. Řada potravin rovněž putuje do odpadkového koše jen proto, že je neskladujeme na správném místě. Většinou automaticky všechno srovnáme do ledničky a hotovo. Chlad skutečně zpomaluje chemické procesy v potravinách, ale ne všemu studený odchov svědčí. Do ledničky rozhodně nedávejte banány, brambory, česnek, cibuli ani rajčata, papriky, okurky, tropické ovoce nebo med. Vajíčka sice do ledničky patří, ovšem raději ne v papírových obalech z obchodu. Ulpívají v nich mikroorganismy, které pak mohou znehodnotit i ostatní potraviny.

Zdroj: Organizace pro výživu a zemědělství, bestlifeonline.com, www.bbc.co.uk