Babiččiny buchty jsou zážitek, který snad z dětství máme všichni. Voněly tak, že jsme se na ně vrhali hned, jak se vyndaly z trouby. Kolikrát je babička ani nestihla pocukrovat. A přesně takové můžete upéct taky.

Makové, tvarohové, jablečné či s povidly… Buchty jsou klasika, která z českých kuchyní jen tak nezmizí. Navzdory všem nejmodernějším kulinářským trendům tu budou s námi stále. A upéct ty nejlepší není nic těžkého. Když máte dobrý recept, jde do samo. A kynutého těsta se nebojte, při správném postupu se vám určitě povede.

Na babiččiny buchty potřebujete (původní recept):

• 1 kg polohrubé mouky
• 1 lžička soli
• 4 hrsti cukru krystal
• 1/8 (125 g) másla
• 3/4 l teplého mléka
• za korunu droždí (jedna kostka tj. cca 42 g)
• 2 vejce

Postup:

Do mísy dáme mouku a sůl, vejce, cukr a rozdrobené droždí, které zalijeme asi polovinou mléka a posypeme trochou cukru. Necháme vzejít kvásek. Zhruba po 15 minutách přidáme zbytek mléka ve kterém rozpustíme máslo a začneme zadělávat těsto. Babička to samozřejmě dělala ručně, v robotu je to ale hned.

Necháme hodinu kynout. Na pomoučený vál klademe čtverečky těsta, do kterých balíme náplň a necháme ještě asi 20 minut kynout. Pak každou buchtu pomastíme máslem a klademe jednu vedle druhé na plech. Ne moc na těsno, při pečení ještě vyběhnou. Pečeme v horké troubě (170 stupňů) asi půl hodiny do zlatova. Z tohoto množství může být až 50 buchet. Lze připravit i z polovičního množství.

Náplně:

Tvarohová: 250 g tučného tvarohu, 50 g másla, 1 vejce, lžička pudinkového prášku, 1 lžíce vanilkového cukru, citronová kúra. Vše smícháme dohladka.

Povidlová: 250 g švestkových povidel, cukr dle chuti, 2 lžíce rumu, citronová kúra, skořice. Povidla naředíme asi lžící horké vody a vše smícháme.

Maková: 250 g máku, 1/2 litru mléka, 100 g cukru, 2 hrstky strouhaného perníku, citronová kúra, vanilka, skořice, hřebíček. Mák umeleme najemno a vsypeme do vřelého mléka. Vaříme do zhoustnutí, pak přidáme ostatní ingredience.

Kde se buchty vlastně vzaly?

V 17. století se především na vesnicích pekly slané kynuté buchty, které se neplnily, jen polévaly máslem. Rozdílná byla také příprava, protože se nepekly, ale vařily, takže spíše připomínaly dnešní knedlíky. Sladké náplně jako tvarohová, maková, povidlová či jablečná se objevily mnohem později, stejně jako pečení v troubě. Většina dochovaných receptů, tak jak je známe dnes, pochází až z 19. století.

Náplně i názvy se lišily kraj od kraje. Říkalo se jim měchury, rozpeky, baby či hnětky. Oblíbené byly i buchty s řepnou náplní, takzvané řepánky a například v Podkrkonoší se jedly buchty plněné dušenou nastrouhanou mrkví. Recepty na přípravu těsta se také lišily, ale nejtypičtější jsou klasické kynuté buchty z droždí, polohrubé mouky, vajec, mléka a másla. Pokud ale chcete upéct opravdu dobré buchty, musíte se naučit připravit dobré kynuté těsto.

Jak na kynuté těsto?

Dobře nachystaný kvásek je základ úspěchu. Na mouku vždy rozdrobte předepsané množství droždí. Než ho použijete, zkontrolujte, že není oschlé, prošlé nebo dokonce plesnivé. Uchovávat by se mělo vždy v chladu. Droždí posypte cukrem, pokapejte pár lžícemi teplého mléka nebo vody a rozmíchejte na kašičku, do které přimíchejte malinko mouky. Zakryjte utěrkou a nechte na teplém místě vzejít. Důležité ale je, aby tekutina (mléko nebo voda) byla jen teplá, nikdy horká.

Dobře připravené kynuté těsto nelepí, je krásně kompaktní a nedrolí se. Odhadnout správné množství tekutiny chce cvik, každá mouka saje jinak, ale obecně platí, že na 500 g mouky má přijít asi 2,5 -3 dcl tekutiny. Raději dejte vždy malinko víc a když je těsto mazlavé, přidejte trochu mouky. Když budete do tuhého těsta přidávat další tekutinu, nikdy se vám už tak pěkně nevymíchá. Že je dobře vykynuté, poznáte podle toho, že zhruba zdvojnásobí svůj objem a zespodu se na něm dělají bublinky. 

Zdroj: portal.rozhlas.cz, www.thespruceeats.com, housetohouse.com