Marek Šalanda: „Slovácko je stále plné tradic.“

foto: Marek Šalanda

Kdo jednou zažije pocit svobody na cestách, už bez něj nemůže žít.“ To jsou slova specialisty na marketing, který se rozhodl procestovat celý svět, ať už na kole nebo pěšky. Marek Šalanda se o své zážitky z cest rád podělí, a tak už o nich vydal několik knih.

Aktuálně mu vyšla kniha „Slovácko sa nenudí“, ve které se svěřuje s více jak dvěma stovkami veselých příběhů ze života lidí na Slovácku, které prošel celé ve zdejším tradičním kroji.

Jaké jsou Velikonoce na Slovácku?
Slovácko je stále plné tradic, které se liší oblast od oblasti a dědinu od dědiny. Málokdo ví, že Slovácko není jen Dolňácko, Horňácko a Podluží, ale že sem patří i Hanácké Slovácko, Kopanice a Luhačovické Zálesí. Všechny tyto oblasti jsem při svém putování po Slovácku prošel. A vnímal nejen zdejší tradice, ale také rozdíly v nářečí, které se liší nejen dědinu od dědiny, ale dokonce i člověk od člověka. Dědiny jsou již promíchané a záleží, odkud pocházejí rodiče vypravěče, nebo kde pracuje.

Dodržují se na Slovácku stále sváteční tradice? A jaká z nich vám přišla nejhezčí?
Velmi známá je Jízda králů, která probíhá v několika obcích, ale užít si to tu můžete prakticky na jakýchkoli slavnostech. Záleží na tom, co preferujete, jestli víno, slivovici, tanec, zpěv, kroje, nebo jen dobrou náladu. S tím posledním se setkáte všude.

Je to má srdeční záležitost

Proč vás zlákalo zrovna Slovácko?
Chtěl jsem zachytit současnou podobu slováckého humoru, takže jsem začal vlastně tam, kde skončil Zdeněk Galuška. Zaměřil jsem se na veselé historky současného Slovácka – tedy na ty, které pamatují ti, kdo na Slovácku stále žijí. Do toho je v knize zachycené nářečí každého vypravěče. Na cestě jsem se potkal s 204 vypravěči a sesbíral přes čtyři stovky veselých příběhů, z nichž kolem dvou set najdete v knize. Ta navíc vychází v době, kdy humor a nadhled potřebujeme opravdu hodně.

foto: Marek Šalanda

Které místo je pro vás na Slovácku přímo srdeční záležitostí?
Je jich víc. Víte, z každé své cesty si přivedu někoho domů – nové přátele a známé. Ze Slovácka jsem si nových vztahů přinesl nejvíce a rád se tam vracím na spoustu míst. Spíš si myslím, že budete těžko hledat oblast Slovácka, která by mi k srdci nepřirostla.

Když bych vyrazila na Slovácko na týdenní dovolenou, co musím bezpodmínečně navštívit?
Určitě vyrazte na Horňácko do kraje kolem Suchova a Korytné, kde na vás dýchne úplně jiná slovácká atmosféra. Nebo do Kopanic kolem Bojkovic, Hrozenkova, Žítkové a Vyškovce. Pak na Podluží objevovat vinné sklepy a kroje. Do Boleradic do divadla, nebo do kraje kolem Kobylí a Čejkovic, kde si užijete krásných pohledů mezi vinice. Nezapomeňte si skočit do Vlčnova pro slavné vdolečky – slováckým vdolečkům jsem na své cestě úplně propadl. A nebo na česnekovém slavnosti do Buchlovic – i to je Slovácko.

A bez čeho se nemám ze Slovácka vracet?
Bez veselých příběhů – znají jich spoustu a budou vynikajícím kořením vašich večerů s přáteli.

JMENUJI SE MAREK ŠALANDA
A MOC RÁD CHODÍM ZA HUMNA

Cílem mých cest jsou lidé. Chodím od návštěvy k návštěvě a poslouchám příběhy obyčejných lidí žijících mezi námi. Sbírám tak kapky prastaré moudrosti ukryté v příbězích a snažím se o ně podělit s ostatními. Ať už prostřednictvím rádia, někdy i televize, nebo prostřednictvím článků a knížek.

Děkuji všem, kdo jste nezapomněli na lidskou pohostinnost a dokážete přijmout poutníka na cestě a podělit se s ním o své příběhy. Bez vás by moje cesty postrádaly smysl.

Líbí se vám článek? Sdílejte jej ve svém profilu.

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on email
Share on whatsapp

Související