Město v lese, les ve městě, klid v duši a blaho pro tělo. Tak to jsou Mariánské Lázně, kde najdete i alternativní přístup mnohých resortů k znovu poznání svého zdraví.
Cesta k nalezení zdraví není sprintem, ale během na dlouho trať, při kterém se lze dopustit mnoha zaškobrtnutí a pádů. Tedy pokud vás hned od počátku někdo správně nenasměruje vlídným podáním pomocné ruky i moudré rady. A vysvětlením toho, že na prevenci není nikdy pozdě. To zvlášť platí i na Světový den boji proti rakovině, který spadá na 4. února.
foto: Falkensteiner Spa Resort Marienbad
Nebojte se myslet na sebe
Každý třetí občan České republiky v průběhu života onemocnění některým typem nádorového onemocnění – ročně je u nás diagnostikováno na 60 tisíc zhoubných nádorů. Výzkumy potvrzují, že aktivní cvičení, udržování zdravé hmotnosti, správné stravovací návyky a absence tabákových produktů riziko vzniku rakoviny podstatně omezují.
Oprostit se od každodenního stresu a tlaku moderní společnosti lze v Mariánských Lázních pomocí japonské techniky shinrin-yoku, známé jako Lesní koupel. Jedni z prvních s ní přišli v Falkensteiner Spa Resortu. Není to nic fyzicky náročného. Voda, země a vzduch jsou elementy, které si osaháte, zatímco budete vdechovat vůni pryskyřice a poslouchat šustění trávy. Plavky k této očistné lázni potřebovat nebudete…
Klima Mariánek
Toto místo má jedinečný potenciál daný různými nadmořskými výškami a topoklimatickými poměry. V noci přináší chladnější vzduch z lesů do údolí, kde se lázně nacházejí, terapeutický bioaerosol. Psychické a fyzické zlepšení lze na konci zdravotní kúry dokonce měřit, a to prostřednictvím analýzy variability srdeční frekvence.
Nezapomenutelné zážitky umocníte rašelinnými zábaly, masážemi celého těla, či minerální koupelí ve vodě z pramenu Alexandra vyvěrajícím přímo v hotelu. Obsahuje cca 15 g solí na litr, a navíc je velice bohatý na železo a volný CO2. Díky tomu se krásně prokrvuje pokožka, snižuje krevní tlak a uvolňují svaly. Žádný div, že se mu pramenu přezdívá fontána mládí.
Rozvoj lázeňství v Mariánských Lázních
Místo, na kterém dnes leží druhé největší lázeňské město v Čechách, Mariánské Lázně, bylo v dávných dobách plné bažin a zcela pusté. O léčivých účincích místních minerálních vod kolovaly různé zvěsti, proto k pramenům začali mířit nemocní. Klášterní představitelé pak nechali vyčistit prameny a upravit cestu k nim. Za vlády císařovny Marie Terezie se poprvé objevuje název Marienbad.
O vznik lázní se významně zasloužil doktor Johann Josef Nehr – klášterní lékař, který v roce 1779 přesvědčil opata a několik mnichů, aby zkusili lázeňskou kúru. V letech 1805–1807 postavil u Křížového pramene na místě původní dřevěné chýše první zděný dům pro lázeňské hosty s názvem „Zlatá koule“. O další rozvoj lázní se zasloužil tepelský opat Karel Kašpar Reitenberger, který počátkem 19. století začal s výstavbou lázeňských domů a pavilonů.
Veřejné lázeňské místo
Dne 6. 11. 1818 jsou Mariánské Lázně výnosem vlády vydaným vrchním purkrabím F. A. Libštejnským prohlášeny „veřejným lázeňským místem“. Václav Skalník, zahradník, v roce 1817 započal vybudování parků v Mariánských Lázních. Johann Wolfgang von Göthe navštívil Mariánské Lázně v roce 1820. Návštěvu tohoto města si nenechalo ujít mnoho významných kulturních, vědeckých i politických osobností z celého světa – Johann Wolfgang Goethe, princ Friedrich Saský, hrabě Kašpar Šternberk, Jakob Berzelius, Václav Jan Tomášek, Marie Szymanowská.
Dne 29. 5. 1865 byly Mariánské Lázně výnosem císaře Františka Josefa I. povýšeny na město. Privilegiem císaře byl městu udělen dne 1. 6. 1866 městský znak. Z významných osobností poctili město svou návštěvou m.j. Fryrderyk Chopin, Richard Wagner, Anton Bruckner. Zlatý věk Mariánských Lázní mezi lety 1870–1914 dodnes připomínají četné přestavby a novostavby lázeňských budov, hotelů, kolonád i kostelů, provedené architekty Friedrichem Zicklerem, Josefem Schafferem, Arnoldem Heymannem a Josefem Forberichem.
zdroj: Falkensteiner.com
