Proč jsou nadávky známkou inteligence a jak ulevují od bolesti?

Být sprostý nemusí být vždycky špatně.
foto: Unsplash

Máte chuť si občas pořádně od plic zanadávat, ale slušné vychování vám v tom brání? Pokusíme se vás přesvědčit, že jedno dobře mířené neslušné slovo, může být leckdy lepší než pět doktorů. Zkrátka jsou chvíle, kdy jsou i nadávky slovem na svém místě.

Ve slušné společnosti jsou nadávky považovány za projev přinejmenším snížené inteligence či mizerného vychování. Oprávněně? Rozhodně to není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát.

Mnohé studie totiž prokázaly, že ve skutečnosti může být i velmi hrubé klení známkou rozvinuté slovní zásoby a se vzdělaností či vyšším IQ se vůbec nemusí vylučovat. Naopak, může být dokonce jejich potvrzením.

„Pozitivních vlivů nadávek, je určitě více,” prozradil webu CNN Timothy Jay, emeritní profesor psychologie na Massachusettské univerzitě svobodných umění, který nadávky studoval více než 40 let. „Prokázat jsme je mohli především v posledních dvou desetiletích, díky mnoha výzkumům myšlení a emocí i mnohem lepším technologiím při studiu anatomie mozku.”

foto: Unsplash

Pojďme se tedy podívat na pár zásadních důvodů, proč jsou nadávky vlastně prospěšné, v čem nám mohou pomoci a co vše může nadávání v našem sociálním životě znamenat.

1. Známka inteligence

Vzdělaní lidé, kteří mají dobrou slovní zásobu, byli podle studie z roku 2015 lepší ve vymýšlení nadávek než ti, kteří mluví méně sofistikovaně.

Účastníci byli požádáni, aby uvedli během jedné minuty všechna slova, která začínají na F, A nebo S, na která si vzpomenou. Další minuta byla věnována vymýšlení nadávek, které začínají těmito třemi písmeny. Studie potvrdila, že ti, kteří napsali nejvíce slov na daná tři písmena, si vybavili i nejvíce nadávek. „To je důkaz, že jazykové dovednosti souvisí s inteligencí,” řekl profesor Jay, který je autorem studie. „Lidé, kteří jsou dobří ve vyjadřování, jsou dobří i nadávkách. „Používání sprostých slov je spojené i se sociální inteligencí,” dodal. „Je potřeba vědět, kdy je vhodné ostřejší slovo použít a kdy ne. Což je podobná společenská dovednost jako například výběr vhodného oblečení pro danou příležitost. Tedy dost sofistikovaný sociální nástroj,” myslí si profesor Jay.

foto: Unsplash

2. Projev upřímnosti

Věda našla také pozitivní souvislost mezi nadávkami a upřímností. Lidé, kteří kleli, méně lhali a celkově působili na své okolí věrohodněji, zjistila série tří studií publikovaných v roce 2017. „Když vyjadřujete své emoce jadrnými slovy, jste vnímáni jako upřímnější,” potvrzuje i profesor Jay. Autoři studie ale upozornili, že zjištění by neměla být vykládána tak, že čím více člověk nadávky používá, tím méně je pravděpodobné, že by se dopustil závažnějšího neetického nebo nemorálního chování. Jinými slovy mezi vyvoláním dojmu a skutečnými činy je propastný rozdíl. Ovšem pro nás další důvod, proč se nebát občas vypustit z pusy silnější slovo.

3. Méně bolesti, lepší zvládání zátěže

Chcete zvládnout větší zátěž? Pomozte si ostřejším slovem. Lidé při testu na kolech, kteří nadávali při šlapání do kopce, měli víc sil než ti, kteří používali neutrální slova, ukázaly studie. Další studie potvrdila, že lidé, kteří kleli, když ponořili ruku do ledové vody, situaci zvládali lépe. A dokázali udržet ruce ve vodě déle než ti, kteří použili citově nezabarvené slovo. „Hlavní zpráva je, že nadávky pomáhají vyrovnat se s bolestí,” řekl hlavní autor studií a psycholog Richard Stephens z Keele University ve Staffordshire, kde vede laboratoř psychologického výzkumu, v rozhovoru pro CNN.

foto: Unsplash

Podle něho to funguje takhle: Zaklení vyvolává stresovou reakci, která iniciuje starodávný obranný reflex těla. Nával adrenalinu zvýší tepovou frekvenci i dýchání a připraví svaly na boj nebo útěk. Současně dochází k další fyziologické reakci, která způsobí, že tělo je odolnější vůči bolesti. Příroda se tak snaží, abychom se v případě potřeby stali lepšími a podali větší výkon. Podle Stephense to ale má jeden háček. „Nadávky ztrácejí svou moc nad bolestí, když se používají příliš často,” upozorňuje.


Vyzkoušeli jsme: Co čekat od terapie lesem neboli shinrin-yoku?

Líbí se vám článek? Sdílejte jej ve svém profilu.

Související