Podle řeckých bájí byla Myrta oblíbenou Venušinou kněžkou. A právě Venuše ji prý proměnila ve voňavou stálozelenou rostlinku, aby ji ochránila před příliš žhavým milencem.
O myrtě věčnou víme jen to, že se její snítky rozdávají svatebčanům pro štěstí a jako symbol věčné lásky. Její pěstování není v našich zeměpisných šířkách příliš rozšířené. Není divu, doma je ve Středomoří a tak nesnese naše zimy, přesto se u nás pěstovat dá. Je velmi okrasná, dá se velmi dobře tvarovat, nádherně voní a její listy, květy i plody mají mnohé další možnosti využití.
Řekové i Římané myrtu zbožňovali
Afrodita nosila na hlavě myrtový věneček, a proto se prý kolem všech jejích chrámů tahle voňavá bylinka pěstovala. Ten důvod ale byl pravděpodobně mnohem prozaičtější. Už v antice byla myrta využíváná ke kultovním účelům, při léčení a v kosmetice. A Římané ji hojně používali i v kuchyni, přidávali ji zejména k pečeným masům, například z divočáka, protože podporuje trávení.
Jak pěstovat myrtu?
Myrta velmi dobře snáší pěstování v nádobách, má ráda plné slunce, hojnou zálivku, nejlépe odstátou vodou a odspodu. Zejména v létě dokáže vypít opravdu hodně vody. Přemokření jí ale nesvědčí, přesto je dobře nenechat ji přeschnout, to pak ihned shazuje lístky. Jako pravá Středoevropanka nemá ráda mráz, přes zimu je jí tedy nejlépe na světlém a vzdušném místě při teplotě kolem 5 až 10 stupňů. Při teplejším přezimování se do ní dávají škůdci, zejména štítěnky a mšice a také hojně opadává.
Na jaře ocení přesazení, ale starší rostliny nepotřebují přesazovat každoročně. Naopak jsou raději, když je klidně necháte i pár let, dokud jim stačí květináč. Myrtu můžete tvarovat dle libosti. Krásné jsou ty na kmínku, zastřižené do kulata i ponechané jako přírodní keř.
Hojné možnosti využití
Kromě dekorativních účelů nabízejí snítky i květy myrty široké možnosti využití. Květy se suší a přidávají do směsí potpourri. Prášek s rozmělněných poupat se užívá také jako koření. Lístky se přidávají k pečenému masu a plody se drtí a používají podobně jako bobulky jalovce.
Myrta je antiseptická, vývar z větviček se přidává do politur na nábytek a květy i listy se rozdrcené přidávají do mastí proto pigmentovým skvrnám. Nebo se destilují a výluh se používá jako pleťová voda na problematickou pleť. Vývar z plodů je vhodný také jako oplach na tmavé vlasy. Dodává jim lesk a podporuje tmavý odstín. Nálev z listů má svíravé účinky a hodí se i k oplachům při hemoroidech a podlitinách. Jako čaj je doporučován při lupence a zánětu dutin.
A bonus navíc! Pokud máte na terase myrtu, budou vás mnohem méně obtěžovat komáři. Zato voňavé květy lákají včely, takže se připravte na pořádný bzukot.
Zdroj: www.indigo-herbs.co.uk, aqua-oleum.co.uk, claremakes.com.au, irozhlas.cz, ceskatelevize.cz
