Putování po filmových lokacích: Blažejovice a Jak se krotí krokodýli

Obec kde se natočilo volné pokračování slavných filmů Marie Poledňákové.
foto: Obec Blažejovice

Kdo by neznal slavné filmy režisérky Marie Poledňákové Jak vytrhnout velrybě stoličku (1977) a Jak dostat tatínka do polepšovny (1978). Volné pokračování s názvem Jak se krotí krokodýli dalo příležitost nejen novým hercům, ale i lokacím jako jsou například Blažejovice.

Právě tuto středočeskou obec ležící v jihovýchodní části okresu Benešov, jihovýchodně od města Vlašim, si v roce 2006 ze sto padesáti obcí vybrala Marie Poledňáková k natáčení filmu „Jak se krotí krokodýli“. Štáb tak pendloval mezi Prahou, Zeleným plesem ve Vysokých Tatrami, a právě touto vesnicí, kde žil Vaškův děda Pepa (Václav Postránecký).

HISTORIE

První zmínky o vesnici sahají do první poloviny 12. století. Území předtím patřilo královně Svatavě, vdově po králi Vratislavu II. V roce 1126 darovala tento újezd Vyšehradským kanovníkům. Ti začali území kolonizovat a vznikla osada. Podle jednoho z nich – Blažeje – se vesnice také jmenuje.

V roce 1352 se Blažejovice uvádějí ve stvrzovací listině Karla IV, jako ves v nadání kostela Vyšehradského. V roce 1354 kapitula části vsi odprodala. A v roce 1436 obec připsal císař Zikmund rytíři Trčkovi z Lípy. Trčkové měli obec až do roku 1547, kdy ji odkoupil Jindřich Kekule ze Stradonic, po něm přišel Štěpán Střela. Jeho syn prodal Blažejovice a Vranici i mlýn Albrechtu Vraždovi z Kunvaldu. Rod Vraždových celé panství ovládal až do roku 1695. 1698 koupil vesnici Jan Leopold Donát z Trautsonů.

V roce 1716 vzniká panství Dolní Kralovice, které sdružovalo asi 90 vesnic. Pak přišlo těžké období, majitelé se střídali a panství zadlužili. V roce 1844 ho kupují Auesperkové. Po první světové válce bylo panství zkonfiskováno. Z majetku zůstaly převážně lesy čehož důkazem je i hájenka ve Vítonicích, kde až do roku 1949 bydlel panský hajný Jan Zázvorka. Podobnou historii má i obec Vítonice.

Blažejovice leží na západním okraji Českomoravské Vysočiny. Nedaleko bývala dvě malá městečka, dnes už zatopená, Dolní Kralovice a Zahrádka. Z obou míst bývalo spojení autobusy, z Kralovic i vlakem do okolních měst, třeba i do Prahy.

Od zřízení okresů v roce 1850 patřila obec do okresu Ledeč nad Sázavou až do jeho zrušení v roce 1960. Zmíněná městečka poskytovala drobné služby, potřebné pro obyvatele celého okolí.

Od roku 1976 do roku 1990 byly Blažejovice součástí obce Dolní Kralovice. Po revoluci si drtivá většina občanů přála oddělit a obci osamostatnit. V červnu 1990 vznikla obec Blažejovice s osadou Vítonice s plnou právní subjektivitou.

TOULKY PO OKOLÍ

Vodní nádrž Švihov je od obce Blažejovice vzdálena vzdušnou čarou jen 7 km. Byla vybudovaná v letech 1965–1974 a je největší úpravnou pitné vody v České republice i ve střední Evropě. Její hráz je vysoká 58 m a 620 m dlouhá. Plocha povodí činí 1 178 km2

Nedaleko obce Blažejovice leží i Hrad a zámek Ledeč nad Sázavou. Složitý komplex středověkého hradu, přestavěného na zámek se vypíná na vápencovém ostrohu nad řekou Sázavou, kde vévodí krajině a městu Ledči nad Sázavou.

Dalším místem, kam můžete vypravit je přehrada Trnávka. Ta je vzdálena vzdušnou čarou 12 km od Blažejovic. Přehradní nádrž na řece Trnavě byla vybudována v letech 1977–1981. Využívá se hlavně k zachycení splavenin, které by jinak znečišťovaly vodní nádrž Želivka-Švihov. Dále je přehrada využívána k rekreační účelům a pro výrobu elektrické energie.

Zámek Červená Řečice stojí v centru města Červená Řečice, v okrese Pelhřimov. Od roku 2014 byl prohlášen za národní kulturní památku.

Rozhledna Orlík je součástí areálu zříceniny hradu Orlík Leží necelé 2 km severovýchodně od Humpolce, 20 km severovýchodně od Pelhřimova.

Líbí se vám článek? Sdílejte jej ve svém profilu.

Související