Tento týden začal Popeleční středou 40denní půst. Možná ho nedržíte, ale recept na odlehčené, zdravé a přitom skvělé jídlo se určitě hodí vždycky. A zelné placky jsou opravdu báječné.
Recept pochází z kuchařky Ivy Trhoňové, která o pečení různých dobrot napsala už několik úspěšných knih například Ruce v mouce, Hrátky s těstem či Upečeno s láskou a vás nadchne svou jednoduchostí. Pokud chcete držet půst opravdu důsledně, vynechte samozřejmě maso. Zelné placky si pak například o Velikonocích můžete upéct znovu i s uzeným a porovnat chutě.
Chlebové zelné placky
Na dva plechy placek potřebujete:
- 230 g vody
- 6 lžic oleje
- 400 g dobře vymačkaného krájeného kysaného zelí
- 2 lžičky cukru
- 2 lžičky kmínu
- 2 lžičky soli
- 100 g drobně krájeného uzeného masa nebo anglické slaniny
- 80 g žitné chlebové mouky
- 200 g pšeničné chlebové mouky
- 320 g hladké mouky
- 21 g čerstvého droždí
Postup:
Ve vlažné vodě rozmícháme cukr, droždí a trochu z odvážené mouky a tento kvásek necháme asi 20 minut kynout. Pak přidáme zbytek surovin, vymísíme těsto a zakryté ho necháme v míse dobře vykynout (35-50 minut, podle okolní teploty). Vykynuté těsto vytáhneme na pomoučenou plochu, lehce propracujeme, rozdělíme na 16-20 kousků a každý z nich pomoučenými prsty na plechu roztlačíme do menší placky.
Placky necháme nakynout, potřeme vejcem nebo jen vodou, lehce posypeme hrubozrnnou solí a celým kmínem a upečeme v dobře vyhřáté troubě (200 °C / asi 15 minut).
Co obnáší půst?
Popeleční středa je v celém křesťanském světě významným dnem. Startuje čtyřicetidenní půst, který končí oslavou Velikonoc, tedy zmrtvýchvstání Ježíše Krista. V ten den dělá kněz věřícím na čele křížek z popela jako symbol lidské pomíjivosti. Křesťanský půst ale neznamená jen omezení se v jídle, vynechání masných výrobků či další tučných a sytých jídel. Správně by měl zahrnovat i další věci – například větší soucit s těmi méně šťastnými z nás, jejich obdarování či konání dalších dobrých skutků.
Během této doby se máme více soustředit samy na sebe, zpytovat své svědomí a také se pokud možno udobřit s každým, s kým jsme rozkmotřeni. Kdysi býval půst poměrně náročný a přísný. Nejedlo se maso, ryby, vejce, ani mléčné produkty. A také se jedlo výrazně méně, nejčastěji jen jednou denně. Mnozí historikové upozorňují na prostý fakt, že důvodem půstu bylo i to, že v této době bylo zkrátka jídla málo. Zásoby z minulého roku docházely a na novou úrodu se čekalo, takže, když církev přišla s nápadem držet půst, mělo to i ryze praktické vysvětlení.
Zdroj: Albatrosmedia.cz, cesketradice.cz.
