Spěje váš vztah k rozchodu? Jasná znamení, že je to tak

foto: Unsplash

Zacykleni v každodennosti úkolů a povinností často nevěnujeme pozornost signálům, že se náš vztah rozpadá. Občas nás sice napadne, jestli je vše v pořádku, pak se raději rozhodneme si toho nevšímat. Ale měli bychom. Pokud znamení, že opravdu směřujeme k rozchodu zachytíme včas, je reálná šance ještě vše napravit.

Nemusí to být vždy tak jednoznačné signály jako dlouhodobá nevěra, partnerovy závislosti či dokonce domácí násilí, které jsou vždy jasnou známkou, že ze vztahu musíte pryč. Tam není v naprosté většině případů o čem přemýšlet. Ovšem i ve zdánlivě uspokojivých vztazích existují nenápadná znamení, u kterých bychom měli zpozornět. A čím více jich napočítáte, tím vážněji byste celou situaci měli brát.

Neříká my, ale já

„Když z vašeho slovníku zmizí slovo my a nahradí ho prosté já, znamená to jediné,“ vysvětluje psycholožka Amanda K. Logid. „Nežijete už jeden život, ale dva oddělené.“ Aby vztah fungoval na všech úrovních, je potřeba se vzájemně podporovat a mít společné plány do budoucna. A také shodné názory na bydlení, děti, trávení volného času… Každé partnerství samozřejmě potřebuje i velkou dávku svobody, ale v těch zásadních věcech je potřeba být za jedno, doplňuje odbornice na vztahy.

Nemluví s vámi

Slyšíme to ze všech stran zas a znovu. Komunikace je ve vztahu opravdu klíčová a pokud se v poslední době doma jen pozdravíte nebo si říkáte jen to nezbytné, rozhodně to není v pořádku. „Většinou jde o jasné znamení, že je váš partner emočně nedostupný, “ vysvětluje párová terapeutka Afrah Caraballo. Což je okamžik, který není snadné vlastními silami zvládnout. Dobrá zpráva ale je, že se dá poměrně účinně napravit profesionální terapií.

„Nebát se situaci zkonzultovat s odborníkem může skutečně umožnit párům vyřešit některé z jejich problémů. A co je možná ještě důležitější, cílená terapie učí páry dovednostem, které potřebují k efektivnější komunikaci. A poskytuje bezpečný prostor pro upřímnou zpověď,“ říká Mariana Bockarova, Ph.D., profesorka psychologie vztahů na univerzitě v Torontu.

Pokud se ale váš partner terapii brání, máte jedinou možnost, rozmluvit ho sami. A nevzdat to při prvním nezdaru, protože to, co se hromadilo léta, určitě nevyřešíte za jeden večer. Za pokus to ale každopádně vždy stojí. Odborníci v takové chvíli radí začít drobnostmi a mluvit spolu o každodenních méně důležitých maličkostech co nejčastěji. A až pak, pomalu a postupně, přidávat ty podstatnější. I bezvýznamná ale pravidelná komunikace výrazně posiluje intimitu mezi partnery a následně i vztah jako takový.

Nerespektuje vás

Jedním z největších zabijáků vztahu je, když k sobě partneři navzájem ztratí úctu a respekt. „Kdo by chtěl žít s někým, kdo si ho neváží a nerespektuje ho,“ ptá se klinická psycholožka Melanie Greenberg, Ph.D.. Vynutit si respekt je ale takřka nemožné a pokud jste ho ke svému partnerovi ztratili vy, je hrozně těžké ho znovu obnovit. Takové vztahy končí často velmi rychle nebo jsou udržovány „uměle“, ovšem radost obvykle nepřináší nikomu. Mnozí se v takových partnerstvích uzamknou a hledají důvody úplně jinde. Pokud jsou ale k sobě dostatečně upřímní, objeví, že skutečný důvod je právě v nedostatku úcty a ocenění toho druhého.

Nevěří vám

Vzájemná důvěra je dalším z atributů zdravých vztahů. A pokud vymizí, je obvykle rozvod na spadnutí. „Ve funkčním partnerství musí existovat určitá úroveň vzájemného uznání a důvěry,“ říká Melanie Greenberg. „Ocenění, že se chováte tak, že se ten druhý cítí spokojeně a v bezpečí.“ To jsou základní lidské hodnoty, které nás udržují v pocitu spokojenosti a chcete-li štěstí. A když vymizí, přestaneme si jeden druhého vážit a věřit si. Často pak následuje, že se začneme podezírat, obviňovat a tenké nitky vzájemné náklonosti se rychle zpřetrhají. Obvykle k tomu dochází v případech, kdy odmítáme převzít zodpovědnost za své chování a nestaráme se dostatečně o emoce svého partnera. Slůvka promiň, děkuji či mrzí mě to by nikdy z našeho partnerského slovníku neměla vymizet. A čím častěji je budeme používat, tím lépe pro nás. Pro všechny.

Zdroj: www.prevention.com, www.health.harvard.edu, www.psychologytoday.com

Líbí se vám článek? Sdílejte jej ve svém profilu.

Související