Absurdní, novátorský, ujetý a především mega vtipný. Nový seriál Cunk on Earth, který nedávno doputoval na Netflix, dostal už hodně nálepek, ale jedno mu nelze upřít. Je nesmírně zábavný a rozhodně vzbudil rozruch. Plným právem.
Pět epizod, kterými vás provede údajná novinářka Philomena Cunk v podání brilantní britské komičky Diane Morgan, pokrývá většinu lidské historie. V poněkud zrychleném tempu, ale nevynechá prakticky nic podstatného. Neotřelý mockument (anglicky mockumentary) čili pseudodokument Cunk On Earth vytvořil Charlie Brooker, který stojí i za uznávaným seriálem Black Mirror a doslova boří hranice dokumentárního žánru. Seriál nejprve uvedla BBC, nyní ho ale můžete sledovat na Netflixu.
Hodina dějepisu postavená na hlavu
Jezdila někdy egyptská mumie na kole? Má Čína střechu? Byl Ježíš první obětí cancel culture? Stavěly se pyramidy odshora, nebo odspodu? A co je na nich vlastně tak zajímavého, když jde jen o trojúhelníky vyskládané z kamenů? „Vím, že vypadám dost sebevědomě, ale občas, když mluvím s odborníky, se bojím, že budu působit trochu hloupě,“ prohlašuje Philomena Cunk hned v úvodu prvního dílu. A vystihuje tak v podstatě celou dramaturgii pořadu. Myšlenka, podívat se na lidské dějiny zcela novým a dost ironickým pohledem, vlastně není tak úplně nová.
Hlavní scenárista série Cunk On Earth Charlie Brooker si to vyzkoušel už na konci roku 2020, kdy pro Netflix natočil dokument Smrt roku 2020 a o rok později Smrt roku 2021, kde také zcela neotřelým způsobem komentátoři shrnuli dva roky pandemie coronaviru. A mimo jiné se tu objevila i Diane Morgan v roli hloupoučké ženy z lidu, jejíž otázky a prohlášení rozhodně nezapomenete. Kritiky oba díly nijak nenadchly, ale divákům se líbily. Ovšem nejnovější Charlieho počin jde mnohem dál.
Je to hlavně zábava
Pokud milujete naučné dokumenty, možná se na Cunk On Earth ani nedívejte. Jediné, co je v nich seriózní, jsou vážení profesoři, docenti a další odborníci z Harvardu, Oxfordu a jiných prestižních univerzit a ústavů. Jinak je tu tak trochu vše postavené na hlavu a tvůrcům není nic svaté. Philomena Cunk vážené odborníky svými leckdy naivními i zcela stupidními otázkami dostává do úzkých, což vytváří třaskavou směsici humoru až lehké trapnosti. Člověk si při sledování klade otázku, zda páni profesoři byli předem instruování do čeho jdou. Nebo byli jednoduše postaveni před hotovu věc.
Osobně hlasuji pro druhou možnost. Působí mnohdy velmi zaskočeně, a tak dobří herci to zřejmě nebudou. Nakonec, když jako vážený odborník na rané křesťanství dostanete otázku, zda lvi požírající první křesťany nebyli znudění jednotvárným jídelníčkem, asi také nebudete vědět, jak nejlépe odpovědět. Nebo, proč Kristus nebyl zobrazován také jako ukřižované mimino a zda někdy nakreslil vlastní autoportrét… Těžká otázka i pro studované hlavy.
Najednou to asi nedáte
Souhlasím, občas jde Philomenin humor i plácání vyložených pitomostí až na hranu, ale zábavné to rozhodně je. Během pěti dílů se spolu s ní vydáte od pravěku v jeskyních, přes první zemědělce až do Pompejí, Říma i k Velké zdi v Číně i objevíte Ameriku. Zjistíte rozdíl mezi koránem a biblí či kdo financoval křižácké výpravy. Budete svědkem boje za práva žen a postupně se dostanete až do 20. století k první i druhé světové válce, hnutí hippies, dobývání vesmíru i vzestupu umělé inteligence. Fakta se tu mísí se stupidními komentáři, konspiračními teoriemi i historkami o moderátorčiných přátelích. Ale leckdy se zablýskne i velmi neotřelá myšlenka. Například, když porovnává perspektivu obrazu poslední večeře Ježíše Krista, od Ugolino di Nerio, s Poslední večeří Leonarda da Vinciho, nebo prostým komentářem vystihne hlavní filozofické směry.
Je dost možné, že všech pět dílů najednou nedáte. Občas si člověk musí od toho tlachání odpočinout, ale pak se s chutí podívá na další díl. A měli by se na něj dívat především učitelé dějepisu, aby pochopili, jak a čím své žáky zaujmout. Protože tyhle informace o dějinách lidstva (a to i ty seriózní) si všichni diváci rozhodně zapamatují.
zdroj: Netflix.com
