Až do konce prosince je možné navštívit výstavu Mucha, rodinná sbírka o díle a životě Alfonse Muchy ve Valdštejnské jízdárně. Na závěr roku si úspěšná výstava připravila pro své návštěvníky i řadu zajímavých dárků.
Přes 60 tisíc návštěvníků zavítalo do Valdštejnské jízdárny Senátu Parlamentu ČR, kde až do konce roku probíhá unikátní výstava. Její architektonické ztvárnění vytvořila světoznámá architektka českého původu Eva Jiřičná. „Naším cílem bylo odprezentovat práci mého dědečka v úplně jiném světle, než ho Češi znají. Jeho tvorba nebyly jen ornamentální plakáty charakteristické pro období fin-de-siécle a Slovanská epopej. Byla to díla s neuvěřitelným rozsahem a z různých částí výtvarného umění i designu. Takto pojatá retrospektiva tu ještě nebyla. A soudě dle zájmu, veřejnost o hlubší poznání Alfonse Muchy stále stojí,“ popisuje vnuk Alfonse Muchy a předseda správní rady Nadace Mucha John Mucha.
Český bohém v Paříži
V roce 1887 přijel Alfons Mucha do Paříže, která byla v té době světovým kulturním centrem. Během dvou let tu získal formální vzdělání, neočekávaný vývoj ho ovšem přinutil dodávat knižní a časopisecké ilustrace. Seznámil se zde i s dalšími umělci, kteří prožívali složitější období své kariéry, mezi jinými např. Paul Gauguin. Zásadní průlom v jeho kariéře přišel na počátku roku 1895. Plakát pro hru Gismonda s nejznámější herečkou té doby Sarah Bernhardtovou z Muchy udělal prakticky přes noc hvězdu.
V návaznosti na úspěch plakátu pro Sarah Bernhardtovou začal Mucha dostávat zakázky na reklamní plakáty. A v roce 1896 podepsal výhradní smlouvu s pařížským tiskařem F. Champenoisem. To mu zajistilo nejen finanční stabilitu, ale také možnost kromě plakátů vytvářet dekorativní panó. I díky tomu se Muchova tvorba během několika let stala natolik známou, že se pro ni vžilo označení le style Mucha.
Alfons Mucha se jako nejvyhledávanější designér v Paříži podílel také na celé řadě projektů na Světové výstavě roku 1900. Například dekoraci pavilonu Bosny a Hercegoviny, tehdejší součásti Rakouska-Uherska. Ironie situace, kdy na jedné straně pracoval pro říši a na druhé vnímal útlak Slovanů pod rakouskou nadvládou, Muchu dovedla k rozhodnutí vytvořit Slovanskou epopej. Během let 1904 až 1909 navštívil pětkrát Spojené státy v naději, že získá finance na realizaci projektu, čehož nakonec dosáhl v roce 1909.
Ovlivnění spisovatelem
Jedním z umělců, se kterými se Mucha na začátku 90. let 19. století seznámil byl i spisovatel August Strindberg, jehož teorie „neviditelných sil“ Alfonse Muchu silně ovlivnila. V roce 1898 Mucha vstoupil do nejstarší zednářské lóže v kontinentální Evropě Grand Orient de France. Po vzniku Československa v roce 1918 se významným způsobem zasadil o obnovení českého svobodného zednářství, kdy mimo jiné pracoval na několika projektech pro zednářské lóže včetně tvorby odznaků, patentových listin a obřadních číší.
Do své rodné země se Mucha natrvalo vrátil v roce 1910, aby mimo jiné proměnil ve skutečnost svou dlouhodobou touhu – vytvoření Slovanské epopeje. V roce 1911 po dokončení výzdoby Primátorského sálu v Obecním domě v Praze se přestěhoval na zámek Zbiroh, aby se mohl plně koncentrovat na práci na Slovanské epopeji. Výstava Mucha, rodinná sbírka podrobně ukazuje, jak Mucha skrze přípravná díla tento monumentální soubor maleb tvořil – od velkoformátových i malých studií, po ateliérové a dokumentární fotografie.
Umělec filozof
Pro Muchu bylo umění nástrojem šíření jeho filozofických idejí, obzvláště těch, které by mohly přispět k zachování míru pro budoucí generace a k všeobecnému bratrství lidstva. Jeho humanitární zájmy a cítění, stejně jako hrozící světový konflikt se promítly i do jeho tvorby. Výstava je tak zakončená Muchovým finálním – bohužel nedokončeným – projektem, triptychem zobrazujícím Věk rozumu, Věk moudrosti a Věk lásky. Práci na něm Alfons Mucha započal v roce 1936; přál si zobrazit rozum, moudrost a lásku jako tři nejdůležitější symboly lidskosti, přičemž věřil, že jen harmonické fungování těchto tří prvků dohromady může přispět k rozvoji lidstva.
Advent s Alfonsem Muchou
Výstava Mucha, rodinná sbírka představuje díla Alfonse Muchy způsobem, jakým doposud nebyla prezentována. Příběh celosvětově známého a uznávaného umělce představuje vybrané malby, sochy, fotografie, reklamní předměty z rodinné sbírky. Některé originály veřejnost uvidí úplně poprvé.
V průběhu celého prosince se bude postupně otevírat jakýsi „adventní kalendář“. „Ať už to budou lístky zdarma, komentované prohlídky, produkty s muchovskou tématikou či produkty našich partnerů věříme, že milovníkům díla Alfonse Muchy udělají radost,“ dodává Simona Kordová z Nadace Mucha. První komentovaná prohlídka pro veřejnost proběhne 8. 12. od 17:00 hod.
zdroj: Mucha.cz
