Artyčok: Zelenina, kterou většina z nás neumí upravit. Jak na něj?

foto: Nataliya Melnychuk

Většina z nás je velmi konzervativní, zejména, co se jídla týče. Občas si sice troufneme ochutnat něco méně obvyklého, ale jde-li o každodenní vaření, většinou kupujeme stále dokola to samé a pak přemýšlíme, co s tím… Tak například artyčok. Neumíme ho upravit, tak ho raději ani nekoupíme. K vlastní škodě.

Asi si říkáte, proč něco takového vůbec jíst. Těch benefitů má ale artyčok opravdu hodně. A rozhodně stojí za to se s ním seznámit.

Artyčok ze všeho nejvíc připomíná bodlák, není divu, vždyť je to jeho příbuzný. Artyčok (Cynara) je rod teplomilných víceletých rostlin, pocházející ze Středomoří. Jeho ušlechtilý druh artyčok kardový (Cynara cardunculus var. scolymus) se pěstuje jako potravina. Využití artyčoku v kuchyni je celá řada. V Itálii či Francii připravují speciální nádivku, se kterou artyčoky vaří, v Izraeli se smaží a ve Španělsku se mladé artyčoky přidávají do vaječných omelet, nebo připravují podobně jako u nás brambory v popelu. Nejčastěji se ovšem artyčok vaří či zapéká. Je ideální do polévek nebo omáček – často se podává s holandskou omáčkou. Chutný je také jako součást salátů, zapečený se sýrem nebo těstovinami či jen tak na grilu. Možností, jak artyčok využít, je spousta. Oblíbená je také jeho nakládaná varianta, která se v některých zemí používá jako ingredience na pizzu.

foto: Košík

Nedejte se odradit

Nemáte-li s přípravou artyčoků zkušenosti, mohou vás jeho tuhé listy odrazovat. K jídlu se hodí jen střed artyčoku, a to výhradně tepelně upravený, za zasyrova se v kuchyni prakticky nepoužívá. Při okrajování si ruce zakapejte citronovou šťávou nebo si vezměte rukavice, protože může obarvit ruce, které jdou pak těžko umýt. Nejlepší artyčoky mají těžký, pevný stonek a tuhé, čerstvě vypadající listy. Ty, které už mají poddajné stonky a žloutnoucí vysušené listy nekupujte, nejsou dobré. Artyčok dlouho nevydrží, zpracujte ho vždy nejdéle do dvou dnů od nákupu.

Jak ho zpracovat?

Ostrým nožem odkrojte vrchol artyčoku, potom odstraňte tuhé vnější listy. Nakonec vám zbyde tzv. srdíčko, tedy ta masitá chutná část artyčoku. Někdy je potřeba opatrně odstranit i nejedlá vlákna, která připomínají jemné chmýří. Okrájené artyčoky na vzduchu rychle hnědnou, proto je hned po očištění potřete citronovou šťávou. Citron také zvýrazní chuť uvařeného artyčoku.

Artyčok působí blahodárně i na naše tělo

Pozitivně ovlivňuje játra a žlučník, pomáhá při tvorbě i vylučování žluči, vylučování škodlivin z těla a také při detoxikaci jater. Zlepšuje trávení a látkovou výměnu v těle, brání ukládání cholesterolu v cévách, snižuje hladinu krevního cukru a výtažek z artyčoku se využívá i při léčbě alergických ekzémů. Artyčok je zdrojem vitaminu C, kyseliny listové, draslíku a je známý pro své afrodiziakální účinky. Má nízký obsah sodíku a neobsahuje žádný tuk. Jeden artyčok obsahuje pouze cca 25 kalorií, je tedy velmi vhodný i při redukční dietě.

foto: Unsplash

Zapečené artyčoky se žampiony

Na klasický francouzský recept potřebujete:

  • 6 artyčoků
  • 150 g žampionů
  • 1 silnější plátek vepřové šunky
  • 3 šalotky
  • 1 vejce
  • 50 g slaniny
  • 150 ml suchého bílého vína
  • olivový olej
  • citron
  • 1 cibuli
  • 1 mrkev
  • 3 stroužky česneku
  • bobkový list, tymián, sůl, pepř

Postup:

Žampiony a šunku nakrájíme na kostičky. V hlubší pánvi uvaříme šalotky doměkka v polovině bílého vína, přidáme k nim houby, šunku, osolíme, opepříme, zakápneme olejem a odložíme stranou.

Artyčoky očistíme, vhodíme do vařící vody a asi 5 minut vaříme. Poté je vyndáme, necháme okapat a potřeme citronem.

Do hluboké pánve dáme pokrájenou cibuli, mrkev, česnek, koření a slaninu, krátce zarestujeme, přidáme zbylé víno, asi 2 dcl vody, osolíme, opepříme.

Do žampionové směsi vmícháme vejce a rozdělíme ji do středu artyčoků. Pokapeme olejem a naplněné artyčoky vložíme do pánve s cibulí a mrkví. Přikryjeme a dusíme na mírném plameni zhruba hodinu. Před servírováním necháme ještě asi 5 minut stát.

Podává se jako předkrm nebo i jako lehká večeře.

Zdroj: Reader’s Digest: Rostlinná medicína, Gui Gedda a Marie-Pierre Moin: Tajemství surovin


Seriál sezonní suroviny: Červená řepa a netradiční recept

Řepa
foto: PxHere

Líbí se vám článek? Sdílejte jej ve svém profilu.

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on email
Share on whatsapp

Související