Z angličtiny přeložila více než tři stovky beletristických titulů pro děti i dospělé. Za překlad románu Michelle Paverové Zrádce přísahy byla Jana Jašová v roce 2010 oceněna Zlatou stuhou a stejné ocenění získala i v roce 2021 za svou knihu Psí dny. Její první thriller Znič to jméno získal nominaci na Magnesii Litera v kategorii detektivka loni. Svou druhu nominaci na knihu Krutý měsíc letos již proměnila.
Úspěšná spisovatelka a překladatelka o sobě tvrdí, že knížky jsou pro mě odjakživa spíš posedlost než koníček. „Četla jsem si ve škole pod lavicí i v práci při poradách, čtu si u jídla, ve vaně, na eskalátorech, a až pro mě přijde Smrťák a ve dveřích mě zběžně prošacuje, nejspíš mi zabaví Kindle Paperwhite narvanou severskými detektivkami,“ přiznala již v minulosti Jana Jašová.
foto: Nakladatelství Motto
Mystery je víc než detektivka
„Když jsem objevila žánr mystery a autorky jako Gillian Flynn, Paula Hawkins nebo Liane Moriarty, nadchlo mě to ještě víc než klasické krimi a začaly mě svrbět prsty, abych zkusila napsat něco podobného: příběh založený na postupně odhalovaném tajemství, kde hlavní roli hrají dávné křivdy, rodinné tragédie a nejednoznačné vztahy mezi postavami,“ popsala Jana Jašová.
Inspiraci pro Znič to jméno ji poskytla neznámá dáma v rychlíku Vysočina. „Tato dáma hlasitě vykládala do mobilu o „tý, no pamatuješ se na ni, jak ji našli ležet mrtvou pod schodama a policajti to zametli pod koberec, ale všichni stejně věděli, co se tam dovopravdy stalo. Bohužel jsem v Čáslavi vystoupila, a tak mi nezbylo než si příběh dofabulovat sama.“
Magnesia Litera jako velké přání
Vy jste získala již několik cen za překlady. Za svou první dětskou knihu přišla cena Zlatá stuha. Svůj první thriller Znič to jméno byla nominace na ocenění Magnesia Litera, kterou jste proměnila hned s další knihou Krutý měsíc. Jaké pocity se ve vás odehrávaly, když jste si pro cenu šla?
Ze všeho nejdřív asi pocit, že se mi to zdá, a kdybych si v tu chvíli pamatovala, kde mám ruku, hned bych se štípla, ale byla jsem úplně mimo. Byla jsem nadšená už z nominace a moc si přála vyhrát, ale bohužel jsem si masochisticky přečetla další dvě nominované detektivky a připadaly mi výborné, takže jsem moc nedoufala.
Na co sáhnete, hned proměníte v cenu. Ať už za překlad, dětskou knihu. A teď i za thriller. Kde berete inspiraci?
Asi všude kolem sebe, hrozně ráda pozoruju neznámé lidi, různé situace, poslouchám útržky hovorů a pak se domýšlím, co a jak a proč.
To, jestli vydáte dětskou nebo thriller, řešíte nějak takticky, nebo je to spíše intuitivní?
Zatím jsem to při psaní střídala – jednu pro dospělé, jednu pro děti, a publikování už spíš záleželo na tom, jak dlouho trvá knížku připravit pro vydání. K dětské se musejí udělat ilustrace a celý proces je tak delší a náročnější. Ty vycházejí třeba s dvouletým zpožděním poté, co je napíšu.
Sama jste velká čtenářka? Co ráda čtete?
To je snadná otázka, z beletrie úplně všechno. Ale detektivky nejradši.
Jaký je váš oblíbený autor?
Sebastian Japrisot, Raymond Chandler, ze současných Gillian Flyn, Megan Miranda, Robert Galbraith.
Když říkáte, že čtete hodně a všechno, přemýšlela jste, vrhnout se i do jiného žánru?
Zatím mě baví detektivky, ale nikdy neříkám nikdy.
Jak vás ovlivňuje pozitivní či negativní recenze vašich knih?
Až moc – z pozitivních jsem nadšená, negativní mi pořád vrtají v hlavě. Musím na tom zapracovat, abych si to tolik nebrala.
Jak dlouho vám trvá napsat knihu. Předpokládám, že si děláte nejdříve nějaké rešerše, scénář …
Trvá mi to zhruba rok. První tak tři měsíce promýšlím, dělám si poznámky, třeba se i jedu znova podívat tam, kam chci děj zasadit. Pak píšu a mažu a přepisuju a zase mažu a propadám zoufalství… A nakonec je z toho kniha.
Co nového chystáte?
Mám rozepsanou další detektivku, ve které hrdinku pronásleduje stalker, který se ve své psychopatické zamilovanosti nezastaví před ničím – pokud ho nezastaví ona sama.
zdroj: Albatrosmedia.cz, Magnesia Litera
