Slavná budoucí závodnice Eliška Junková, se narodila 16. listopadu 1900 jako Alžběta Pospíšilová. Ve 20. letech minulého století se stala nejrychlejší ženou světa. Závodila po boků mužů a neváhala je trumfnout.

A skutečnou ženou zůstala po celý život. Ačkoli vynikla ve své době v ryze mužském sportu, milovala parfémy, kabelky, klobouky a rozhodně odmítala, aby jejího úspěchu využilo feministické hnutí. „Já jsem se tomu vyhýbala. Zůstala jsem přirozeně ženou i za volantem. Ani kalhoty jsem nechtěla nosit,“ přiznala v jednom z rozhovorů.

Během jejího mládí nic nenasvědčovalo tomu, že se z ní stane ikona českého motorismu. Měla jiné cíle, toužila především cestovat. Proto se učila cizím jazykům, studovala také na Janáčkově hudební škole v Brně.

Závodila ve vozech značky Bugatti. Nejprve jako spolujezdkyně svého manžela Čeňka Junka, posléze sama. Jako jediná žena v historii Grand Prix dokázala být stejně dobrá jako ostatní jezdci této soutěže. V roce 1928 byla pátá v závodě Targa Florio, což byl její největší úspěch. Nechyběly jí ani vítězství v závodech Lochotín – Třemošná či závod do vrchu Klausenpassu. Jako jediné ženě na světě se jí povedlo vyhrát v roce 1926 mezinárodní závod Zbraslav – Jíloviště. 

V šedesátých letech přispívala svými sloupky do časopisu Za volantem a v roce 1972 vydala v nakladatelství Olympia knihu Má vzpomínka je Bugatti. Získala ocenění Zasloužilá mistryně sportu a v roce 2019 dostala in memoriam detaily za zásluhy. Eliška Junková zemřela v 93 letech 17. ledna 1994.