Všechno to začalo v New Yorku. Proč právě v tomto městě není důležité. I když vlastně je. Protože jak říká klasik: „To New York nás učí, že se v životě musíme chopit příležitosti a činit správná rozhodnutí. New York nás učí mít důvěru ve své sny, věřit jim a nikdy se nevzdávat.” Projekt cityLOVE je tu.
Po New Yorku přišla Paříž, Florencie, Řím, Vídeň, Bordeaux a mnoho dalších a hlavně to nejlepší rozhodnutí, které Jana Jabůrková s Jiřím Turkem aka umělecká dvojice J3T mohla udělat: vytvořit projekt cityLOVE. Zachytit neopakovatelnou energii města a jeho lidí. Splnit si svůj sen a nafotit naprosto unikátní sbírku fotografií z mnoha světových metropolí. Je to vždycky jen okamžik, setina sekundy, otočení hlavou, malé gesto, neopakovatelná chvíle, město tehdy a tam, vůně i emoce, které jsou jiné v Praze, jiné v Singapuru. Výstava cityLOVE v Museu Kampa potrvá až do 26. 10. 2025
foto: Jana Jabůrková a Jiří Turek (7)
Dlouhodobý projekt cityLOVE
Název cityLOVE označuje dlouhodobý projekt českých fotografů Jany Jabůrkové a Jiřího Turka. První fotografie kolekce jsou více než dvacet let staré. Návštěvníci na výstavě uvidí jen malý zlomek ze série, která aktuálně čítá přes 600 snímků z celého světa. Základem všech fotografií je atmosféra, přičemž není důležité, aby byly ostré a popisné. Jejich cílem je zachytit mizející genius loci měst tak, aby divák cítil náladu daného místa, aby měl jedinečný pocit, který zažili fotografové.
„Znáš ten okamžik, když se vracíš letadlem zpátky domů a těsně před přistáním tě zaplaví pocit, že to tvoje město je to nejlepší na světě? Je to chvilka a zažíváš ji právě a jenom těch pár kilometrů nad zemí… tak přesně tenhle pocit se s Janou snažíme zachytit všude, kde jsme. Jen s tím rozdílem, že stojíme nohama na zemi,“ vysvětluje Jiří.
Autoři zachycují děje, sledy událostí i běžné pouliční příběhy. Podoba konečné verze vyplyne z nálad a dojmů, které mají spjaté s průběhem focení. Velkoformátové fotografie s vysokým leskem jsou vyrobeny technologií Resin Art, kdy se snímek nalepený na hliníkovou desku ručně polévá pryskyřicí. Část vystavených fotografií je natištěna na archivním fotoplátně a rovněž nalepena na hliníkové desce (Dibond). „Jsme pozorovatelé, návštěvníci, náhodní kolemjdoucí, ten správný okamžik nijak uměle nehledáme, najde si nás sám. Buď ho cítíš, nebo ne. Ty dáš městu svoji pozornost a ono ti ji stonásobně vrátí,“ doplňuje Jana.
zdroj: Česká televize
