Fascinující příběh o estébákovi, který v době normalizace propadne kouzlu ženy sledovaného disidenta. Koprodukční film České televize Pouta, natočil režisér Radim Špaček. Jako jednu z hlavních filmových lokací si vybral zámek Bezno nedaleko Mladé Boleslavi.
Píše se rok 2010 a do kin vstupuje thriller o posedlém estébákovi nazvaný Pouta. Načasování je to víc než skvělé, jelikož v tomto roce uplynulo přesně dvacet let od zrušení StB a premiéra se konala v předvečer nominací na České lvy za rok 2009. Film tak dobře zacílil na následující ročník filmových cen. A získal pět Českých lvů a řadu dalších ocenění. Úspěchu filmu pomohla i výborně vybrané lokační místo, kterým byl právě zámek Bezno.
Komplex bezenského zámku tvoří třípatrová hlavní budova, ke které se po stranách připojují dvě dvoupatrová křídla. Budova zámku je obklopena zámeckou zahradou, celková plocha pozemků je zhruba 41 tisíc metrů čtverečních. V areálu je i hospodářský dvůr s pozdně renesančním špýcharem, bytový dům se sedmi byty, dva barokní obytné přízemní domky, konírna, kravín, kovářská dílna, budova, kde byla provozována zámecká vinárna, a ubytovací objekt.
První písemná zmínka o Bezně pochází z let 1050 a 1088. Panské sídlo je poprvé zmiňováno až k roku 1369, když se objevuje v predikátu Bohuňka z Libiše a Bezna. Ten je o dva roky později uváděn jako majitel tvrze zvané Velký dvůr. Kromě potomků z Libuše a Bezna zámek vlastnili i potomci z Kováně, Haček a ze Zvířetic. V roce 1724 zakoupil statek Jan Jáchym Pachta z Rájova a jeho syn František Josef ho proměnil v roce 1750 na zámek. V roce 1770 přibyla boční křídla. V roce 1881 jej od Pachtů z Rájova odkoupil císař František Josef I. a v roce 1918 přešel do vlastnictví státu.
V současnosti byl zámek v soukromém vlastnictví a částečně zrekonstruován. Od roku 2012 je na prodej, jelikož s majitelem, firmou Zámek Bezno, bylo v roce 2010 zahájeno insolvenční řízení. V roce 2020 byla vyvolávací cena zámku 33 milionů korun. O koupi ale nikdo neměl zájem a budova dále chátrá.
