Mnoho pohádek se natáčí na místech, které jsou všeobecně známá. Někdy však štáb zavítá i tam, kde to není zase tak moc turisticky známé. Třeba do zámku Březnice a jeho okolí.
V jihočeské vísce, uprostřed stříbrných rybníků a tmavých lesů, žije pohledný mládenec Jindřich, který se jednoho dne vydá do světa s pevným rozhodnutím vysvobodit zakletou princeznu. Na své cestě se dostane do strašidelného mlýna, kde žije se svým otcem, mlynářem, krásná Eliška. Mládenec se Elišce líbí, namluví mu proto, že v rybníce je zakletá princezna a on ve mlýně zůstane jako pomocník. To se nelíbí místnímu čertovi a vodníkovi, kteří si na mlynářovu dceru myslí. Snaží se, seč jim sily stačí, pomocí intrik a kouzel mládence ze mlýna vypudit…
Stačí málo a méně známý zámek začnou obléhat turisti
Začátek krásné pohádky plné kouzel a bájných postav režiséra Zdeňka Trošky je všeobecně známý. Pokud si pamatujete na scénu, kdy vodník coby princezna Vodněna (Jakub Zindulka) a čert coby princezna Belzuba (Yvetta Blanarovičová) chtějí pro Jindřicha (Radek Valenta) sehnat nějakou princeznu, tak právě na několik záběrů si režisér vybral nádherný zámek v Březnici, který leží v okrese Příbram.
Nepříliš známý kouzelný zámek určitě stojí za návštěvu. Prohlédnout si tu můžete nádhernou grafitovou výzdobu fasády i historické interiéry. Čekají na vás dva základní prohlídkové okruhy: ten první vás provede interiéry, druhý vás pak zavede do zbrojnice. K dispozici je také speciální okruh Dvě svatby a jedna grafika, prohlídka kaple Neposkvrněného početí Panny Marie nebo březnické synagogy.
Zájemci si mohou projít také výstavy František Josef I. a Tajemné bytosti brdských lesů, které sídlí ve sklepení březnického zámku. Za procházku stojí také anglický park s bylinkovou zahradou, který zámek obklopuje a kudy je možné projet se dokonce kočárem.
Bohatá historie
V návaznosti na vznik středověké obchodní osady na Zlaté stezce z Pasova do Prahy vyrostla v Březnici gotická tvrz, kterou založili příslušníci rodu Buziců (Budislav z Březnice, připomínaný od roku 1224). Od roku 1415 téměř celé století patřila Březnice Zmrzlíkům ze Svojšína, kteří po husitských válkách tvrz přestavěli. Poté v roce 1506 koupili Březnici Malovcové, kteří se zapojili do stavovského odboje proti Ferdinandovi I. V roce 1547 propadla Březnice do majetku královské komory. Říšský místokancléř Jiří z Lokšan pak zahájil renesanční přestavbu zámku.
foto: Březnice
V roce 1623 jednotlivé části panství skoupil královský prokurátor Přibík Jeníšek z Újezda , který nechal postavit na náměstí kostel sv. Ignáce a Františka. Rod Jeníšků z Újezda vymřel v roce 1728 Janem Josefem, který ve své závěti stanovil podmínku rodové aliance v českém prostředí ojedinělou, a sice, že každý další majitel Březnice musí přijmout erb a jméno Jeníšků z Újezda. Toto pravidlo pak dodrželi následující dědicové z rodů Kolovratů a Pálffyů, kteří až do roku 1945 užívali titul svobodných pánů z Újezda. Zámek byl poté zestátněn a dostal se do správy Městského národního výboru v Březnici, ale díky vysokým architektonickým hodnotám nakonec přešel pod Národní památkový ústav, který zahájil rekonstrukci a obnovu do původní renesanční podoby.
Zámecký areál s parkem se rozkládá východně od centra města, samotný zámek je pro veřejnost otevřený od června do října.
