Přemýšlíte co uvařit o víkendu, když máte tolik práce na zahradě nebo plánujete výlet do přírody? My vám přinášíme recept na luxusní zapečené brambory s dýní a sýrem. Oběd, který zvládne bleskově připravit každý.
Tajemství rychlosti spočívá v nakrájení zeleniny na tenké plátky, díky čemuž se vše upeče za polovinu běžného času. Dýně dodá jídlu jemnou nasládlost, která dokonale ladí s výrazným sýrem a vůní čerstvého tymiánu.
Smetanová zálivka a sýr:
Koření:
Příprava zeleniny (klíč k rychlosti): Předehřejte troubu na 200 °C. Brambory a dýni nakrájejte na velmi tenké plátky (cca 2–3 mm). Můžete použít kuchyňský krouhač nebo mandolínu. Čím tenčí plátky budou, tím rychleji budou brambory měkké.
Cibulový základ: V pánvi rozpusťte lžíci másla a nechte na něm zesklovatět nadrobno nakrájenou cibuli. Ke konci přidejte prolisovaný česnek a nechte ho jen 30 sekund rozvonět, aby nezhořkl.
Luxusní zálivka: V misce smíchejte smetanu, rozdrcený sýr s modrou plísní, lístky z tymiánu a špetku muškátového oříšku. Osolte (opatrně, sýr je slaný) a bohatě opepřete.
Vrstvení: Pekáček vymažte zbylým máslem. Na dno rozprostřete polovinu brambor a dýně (plátky můžete střídat nebo promíchat), navrch dejte opečenou cibuli s česnekem a zalijte polovinou smetanové směsi. Poté vyskládejte druhou vrstvu brambor a dýně a zalijte zbytkem smetany.
Pečení: Pekáček zakryjte alobalem a dejte péct do trouby na 20 minut. Poté alobal sundejte, posypte povrch nastrouhaným parmazánem a pečte odkryté dalších 10–15 minut, dokud povrch nezezlátne a brambory nebudou úplně měkké (zkuste do nich píchnout nožem).
TIP PRO JEŠTĚ VĚTŠÍ LUXUS: Před sundáním alobalu můžete na povrch pohodit 100 g dokřupava vyškvařené slaniny nebo pancetty a hrst nasekaných vlašských ořechů. Ořechy s dýní a modrým sýrem vytvoří naprosto geniální kombinaci textur. Po vytažení z trouby nechte brambory zhruba 5 minut odstát. Smetana lehce zhoustne a jídlo se bude lépe servírovat.
Brambory dnes považujeme za naprostý základ naší kuchyně, ale jejich cesta na evropské talíře byla dlouhá a plná dramatických zvratů. Věděli jste však, že brambory pochází z jihoamerických And, konkétn z oblasti Peru a Bolivie? Původní obyvatelé je putovaly už před 8 000 lety. Pro Inky byly brambory natolik zásadní, že z nich vyráběli odolné sušené zásoby (tzv. chuño) a uctívali je jako dar od bohů.
Do Evropy brambory dorazily v 16. století díky španělským mořeplavcům. První reakce však byly plné nedůvěry. Lidé totiž nevěděli, kterou část rostliny konzumovat. Zkoušeli jíst hořké nadzemní plody a listy, které jsou kvůli jedovatému solaninu toxické. Brambory tak na dlouhá desetiletí skončily v botanických zahradách jako okrasné rostliny s krásnými květy. Církev je dokonce kvůli růstu pod zemí označovala za „pohanskou plodinu“ či „ďáblova jablka“.
Zlom nastal až v 18. století, kdy Evropu zasáhly ničivé neúrody obilí a kruté hladomory. Panovníci jako pruský král Fridrich II. Veliký nebo rakouská císařovna Marie Terezie pochopili obrovský potenciál této plodiny – brambory totiž dávaly bohatou úrodu i v chudé půdě a byly plné živin. Pěstování brambor proto nařídili zákonem, což v podstatě zachránilo evropskou populaci před masovým hladovění.
V českých zemích se brambory masivně rozšířily až za vlády Marie Terezie. A jak přišly ke svému jménu? Čeští sedláci hlízy dováželi převážně z německého Braniborska. Slovo „branibory“ se v lidové mluvě postupně zkomolilo na dnešní brambory. Podle různých regionů jim však dodnes v Česku přezdíváme jinak – na Moravě potkáte erteple (z německého Erdapfel), zemáky či kobzole, a na severu zase krumple.
Zdroj: MSU Extension, nih.gov. promedos.com
