Slavný příběh Josefa Kajetána Tyla byl poprvé zfilmován v roce 1937 režisérem Svatoplukem Innemannem. V roce 1955 se dočkal remaku pod taktovkou režiséra Karla Steklého. Jednou z hlavních lokací se stala Bělice, která se nachází 5 km na západ od Neveklova.
První písemná zmínka o vísce Bělice se datuje k roku 1310, kdy je uvedena v listině benediktinského Ostrovského kláštera jako jeho majetek. S Bělicí jsou tu jmenovány i osady Blažim, Nebřich, Kelce a Dalešice.
Bělický kostel se roku 1350 uváděl jako farní a stavba kostela sv. Maří Magdaleny pochází z 1. poloviny 14. století. Ve druhé polovině 18. století byla upravena Janem Václavem Carreto-Milesimo. Z původního gotického stylu zbyl jen vstupní portál na severní straně kostela a gotické klenutí presbytáře.
Kostel s obdélnou lodí a pětibokým presbytářem s opěráky je uprostřed areálu, kam patří i márnice s pozemkem hřbitova. Věž leží na severní straně presbytáře se střechou s cibulí, pobitou šindelem. Hrotitá okna presbytáře jsou z 1. pol. 14. století.
TYLOVA BÁCHORKA
Český celovečerní barevný film je natočený podle zakladatele moderního českého divadla Josefa Kajetána Tyla. Hra Švanda dudák patří k nejznámějším a nejoblíbenějším hrám tohoto autora. Autor scénáře „Strakonického dudáka“ si spolu se štábem zvolili k natáčení nejen Choltici u Pardubic a obec Pištín, ale právě i několik lokací v okolí Neveklova.
Strhující příběh o dudákovi Švandovi, který se pro peníze a slávu vydal do ciziny, u kterého nakonec vítězí láska k vlasti ukazuje na horoucí Tylovo vlastenectví a nesmiřitelný odpor proti kosmopolitismu.
Putování po filmových lokacích: Bezdědice a Léto s kovbojem
