Reportáž: Sedm dní na moři. Dovolená snů?

foto: Unsplash

„Vyplouváme z Istanbulu, pak Izmir, Bodrum, Mykonos, Atény a zpět. Jedeš?“ Ta nabídka nešla odmítnout. Okružní plavba mě vždycky lákala, i když jsem si moc nedovedla představit, jaké to může být. Houpe se to? Dostanu mořskou nemoc? A jaké to vlastně je, spát na moři? Brzy jsem to měla zjistit.

Na pár lodích jsem se už svezla. Od malých pramiček, přes plachetnice, výletní lodě až po velké přívozní lodě zajišťující dopravu mezi pevninou a ostrovy. Ovšem lodě určené k okružním plavbách připomínající svou velikostí panelák, to je přeci jen jiná káva. Jaké to bude? První dojem byl jednoznačný. Ta loď je prostě obrovská. Costa Venezia, která na nás v istanbulském přístavu čekala, měří na délku 323,6 metru, což je víc než tři fotbalová hřiště, a na šířku 37,2 metru. Jestli jsem si někdy připadala jako trpaslík, tak právě teď. Hleděla jsem vzhůru a hlavou mi běželo, vážně tam mám jít? Může něco tak neskutečně velkého vůbec plout? Věřte, že může!

Lodní Babylon

Musím se přiznat, že vyznat se tu byl pro mě ze začátku vážně oříšek. Costa Venezia má 20 podlaží, spoustu palub, bazénů, barů a restaurací. Najde se tu místo i na divadlo, akvapark, posilovnu, hřiště na fotbálek či minigolf, obchody či kasino. Některé z barů i restaurací jsou i vícepatrové! I kdyby nebylo plánovaných výletů na pevninu, věřím, že když tu člověk stráví celý týden, ani chvíli se nenudí. Mě osobně asi nejvíc nadchla romantická zákoutí na horní palubě, kde si celý den chránění před sluncem i větrem můžete číst, popíjet drinky nebo jen tak zírat do modrých vod Středozemního moře.

Na loď se vejde až 5260 pasažérů, o které se stará zhruba 1278 členů posádky. Když si uvědomíte, že tolik obyvatel nemají ani například celé Františkovy Lázně, spadne vám brada. A pak se divte, že tu člověk alespoň ze začátku trošku bloudí. Naštěstí je ale na lodi vše docela dobře značené a orientaci usnadňuje i lodní aplikace, kterou je dobré si po nalodění stáhnout do mobilu. Pomáhá i při rezervaci restaurací a přehledu, co si dát u některého z baru k pití. Všude tu najdete QR kódy, které stačí načíst do telefonu a hned vidíte kompletní menu, a to i s cenami a barevným označením, do kterého předkoupeného balíčku vybraný nápoj spadá. Těchto balíčků je nabízeno hned několik a objednat si je musíte předem. Vybrat si můžete s alkoholem i bez, a pokud tu nehodláte pít po celý týden jen vodu, rozhodně se vyplatí.

Foto: Costa Crociere

Vyplouváme

S blížícím se západem slunce nastává konečně ta chvíle, kdy se lodní kolos dává do pohybu. Pluje tak tiše, že si toho ani nevšimnete. Tedy pokud nevyjdete s drinkem v ruce na horní palubu a nepozorujete mizející Istanbul. V záři slunečních paprsků svítí kupole mešit do dálky a působí impozantně. Jako z pohádky. Rozhlížím se po dalších pasažérech, kteří si spolu se mnou užívají ten romantický okamžik. Jsou tu partičky mladých, postarší páry, rodiny s dětmi. Z jazyků je hodně slyšet angličtina i němčina, ale zaslechnu i holandštinu, švédštinu, polštinu… Zdá se, že si tu dala sraz snad půlka Evropy. I věkově je to pestré od kojenců po pána, kterému odhadem musí být hodně přes devadesát.

Tak ahoj za týden, zlaté město! Po příjemně stráveném večeru v restauraci (jídlo je tu lepší, než bych čekala) a klidné noci v kajutě srovnatelné s hotelovým standardem, se ráno probouzíme v Izmyru. Neznalá tureckého místopisu jsem si myslela, že se jedná o menší přímořské městečko, ale Smyrna (Izmyr) je moderní velkoměsto s širokými bulváry a nádhernou dlouhou promenádou podél moře. Na prohlídku máme celý den, loď odplouvá až v sedm večer, ale vybrat si lze i některý z nabízených výletů. Nejzajímavější je asi návštěva Efezu, jednoho z velkoměst ionského Řecka v Malé Asii a dnes nejzachovalejšího antického města v Turecku. Ze Smyrny je to zhruba hodinka cesty a prohlédnout si tam můžete helénské hradby, stadion, hrad sv. Jana, mešity…

Bodrum a den na lodi

V 9 hodin ráno připlouváme do Bodrumu. Tak tohle je klasické přímořské městečko, jako stvořené pro klidnou dovolenou. První obyvatelé záliv s výhodnou polohou osídlili už ve 14. století př. n. l. O sedm století později tu archeologicky doložené souvislé osídlení zanechali řečtí Dórové a po nich bylo celé území součástí ostrovních států starého Řecka. Zajímavostí je, že právě odtud pochází známé slovo mauzoleum. Bodrum, kdysi Halikarnas, se stal hlavním městem oblasti za vládce Mausóla (376–353 př. n. l.). Ten započal se stavbou majestátní hrobky, která byla později považována za jeden ze sedmi divů starověkého světa.

Procházku městem ale necháváme na později a přesouváme se na menší výletní loď, která nám ukáže okolní půvabné zátoky jako stvořené pro koupání a opalování. Příjemný den nám večer trochu pokazí zpráva, že kvůli bouřce, která zrovna řádí nad Egejským mořem, musíme vynechat zítřejší zastávku na ostrově Mykonos a plujeme rovnou do Atén. Co se dá dělat, Poseidon rozhodl. A během noci se znovu ozve, přímo do bouřky jsme sice nepluli, ale i tak mě v noci budí provazy deště bušící na okna a hlavně silný vítr. Žádné houpání ale necítím, loď si pluje klidně dál, jakoby nic. Ráno se naštěstí znovu budíme do slunečného rána. A aténský přístav Pireus je už na dohled.

Atény

Každý, kdo do hlavní města Řecka navštíví, musí vidět Akropoli. Jinak to snad ani nejde. A tak hned po vylodění nasedáme do taxíku a míříme k jedné z nejslavnějších památek antického světa. Jet se sem dá i místní MHD, lístek na celý den stojí čtyři eura, ale vyžaduje to zorientovat se v mapě a najít si, jak se sem z několika přestupy dostanete. Složité to ale zase tak není.  Z přístavu to trvá veřejnou dopravou asi 50 minut, taxíkem za 15 eur asi 20 minut.

Akropolis (řecky Ακρόπολη) v překladu znamená město na pahorku a přesně tím aténská akropole je. V průběhu dějin ve městě vyrostlo hned několik různých svatyň, od pohanských chrámů přes křesťanské kostely až po mešitu. V polovině 2. tisíciletí př. n. l. tu pravděpodobně stával mykénský hrad. Nyní můžeme obdivovat především chrám bohyně Athény, jehož torzo ční nad městem dodnes, už hodně opravený amfiteátr a řadu další staveb. Je znát, že se řecká vláda opravdu snaží cennou památku rekonstruovat, a dokonce i dostavovat.

Když se sem stejně jako dva miliony dalších turistů ročně vyškrábete, otevře se vám nádherný pohled na celé město, přístav Pireus a na druhé straně na bývalé řecké i římské město rozkládající se hned na úpatí skalnatého vršku. Za prohlídku stojí určitě vše, proto je výhodné koupit si kombinovanou vstupenku za 30 eur, pouze na akropoli stojí 20 eur. Prohlídka vám zabere minimálně půl dne, ale věřte, že nebudete litovat.

Celý den na moři

Poslední den cesty strávíme na moři. Z Athén zpět do Istanbulu pluje loď od pátečního večera až do nedělního rána. Skvělá příležitost si celou loď ještě pořádně užít, prohlédnout a cítit se jako skutečný námořník. Ačkoli ti se asi jen těžko mohli válet ve vířivce, popíjet u baru barevné koktejly a přemýšlet, do které z mnoha restaurací zajít na oběd. Tyhle obrovské plující kolosy jsou opravdu maximálně přizpůsobené pro pohodlí svých pasažérů. Každý den tu navíc probíhá jiný program, ráno si můžete jít zaběhat, pak si dát ještě rozcvičku v posilovně či uplavat pár bazénů nebo si sjet tobogán… Pokud vás na sport neužije, stačí si vybrat lehátko či pohodlný proutěný koš a tam jen tak odpočívat a hledět na nedozírné mořské dálky. A přitom přemýšlet, zda už jste někdy absolvovali lepší či zajímavější dovolenou. Já asi ne.

Zdroj: www.theguidebodrum.com, www.costacruises.com, www.britannica.com

Líbí se vám článek? Sdílejte jej ve svém profilu.

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on email
Share on whatsapp

Související