Se začátkem školního roku vtrhl na obrazovky nový seriál z prostření gymnázia „Pan profesor“, ve kterém Vojtěch Dyk v roli nekonvenčního profesora zcela exceluje. Jaký ale vzpomíná na školu on sám a proč roli v seriálu vlastně přijal?

V záplavě seriálů z doktorského či venkovského prostředí je příběh středoškoláků v čele s excentrickým, ale neskutečně sympatickým profesorem, vítaným osvěžením. Role svérázného učitele tělocviku, chemie a fyziky sedí Vojtovi jako ulitá.

„Marek Vlček je jedinec, který se narodí tak jednou za sto, dvě stě let. Je to prostě Profesor, kterého by chtěl mít každý, i já. Takový váš obhájce, kamarád, učitel, převaděč na cestě za poznáním, který není vševědoucí,“ popsal svou roli Dyk, který k ní přistoupil prý hlavně tak, aby diváky bavila.

Velkým překvapením byl ovšem fakt, že herec roli v seriálu vůbec přijal. „Abych se přiznal, váhal jsem. Nejsem zastáncem seriálů, kde ani herec neví, kdy jeho postava skončí. Jenže Profesor má daný počet dílů a každá případná série je svým způsobem ohraničená. Což je fajn. Dobře jsme si sedli i s ostatními kolegy a štábem. Takže teď už jen záleží na tom, zda se bude seriál líbit, a pokud ano, budeme pokračovat.“

Dobrý student jsem nebyl

Jak sám herec ale přiznává, studium nebyla jeho silná stránka. „Školou jsem proplouval se svatým „ksichtíkem“. Byl jsem bavič a často sledoval ty, co dělali rošťárny. Sám jsem na to neměl odvahu. Všech lumpáren jsem se vždy účastnil, ale málokdy je inicioval.“

Jako malý kluk navštěvoval sbor Pueri gaudentes, zpíval operu, klasikou hudbu, liturgické chorály, jazz i pop. Což se mu později hodilo v jeho pěvecké kariéře. „Všechno, co dělám, je vlastně žánrově různorodé. Baví mě to kombinovat.“ V létě konečně mohl vyjet na turné, které mu dělalo velkou radost. Chtěl jsem vytvořit něco ze sebe, a důležité pro mě bylo, aby se to divákům líbilo,“ vysvětlil Dyk.

Otcem Vojty je literární historik a spisovat PhDr. Radko Pytlíka, CSc., matkou Věra Dyková, majitelka nakladatelství Emporius, a tohle spojení ho hodně ovlivnilo. „Literatura a hudba mě obklopovala odmalička. Ovšem přestože jsem doma slyšel hodně hudbu klasickou a jazzovou, já sám poslouchal Twenty 4 Seven či Nirvanu,“ přiznává.

A právě hudba hraje ústřední roli i v Dykově zatím posledním filmu Il Boemo, kde ztělesňujete slavného českého skladatele druhé poloviny 18. století Josefa Myslivečka. „Film jsem točil v době pandemie. Točili jsme i v Benátkách, kde bylo doslova liduprázdno. Magické zážitky.“

A jak tráví volný čas? Kromě rodiny, často na fotbale. „Hraju za klub SK Vacov, kde příležitostně dělám i kapitána, a ještě za charitativní klub Real Top Praha. Jinak moc rád relaxuju při rybaření.“

VOJTĚCH DYK

Vyrůstal v pražských Holešovicích, kde chodil i na základní školu. První herecké i pěvecké zkušenosti sbíral v dětském souboru Ty-já-tr v divadélku Radar. Vystupoval například v inscenacích Kytice (Suchý/Havlík, r. R. Tesárková), Škola základ života (Burešová/Žák), Šest žen a další. Díky Ty-já-tru se postupně dostal ke komparzům a epizodním rolím. Po gymnáziu vystudoval Konzervatoř Jaroslava Ježka, obor zpěv a pak DAMU, obor činohra. Do podvědomí diváků se dostal rolí Tomáše Schindlera v seriálu Letiště.