Jen nedaleko Velkých Popovic, na vysokém skalnatém ostrohu u soutoku Kamenického potoka a Sázavy, najdete půvabnou zříceninu hradu Zbořený Kostelec. Místo si kdysi oblíbil i Karel Hynek Mácha, a dokonce si jeho skicu zanesl do svého deníku.
Pokud milujete nenáročné romantické procházky, je torzo gotického hradu Zbořený Kostelec ideální cíl. Auto můžete nechat přímo na silnici pod hradem, ale jezdí sem i autobus. Čeká vás sice krátký, zato poměrně strmý asi 300metrový výšlap. Zadýcháte se, ale stojí to zato. Bývalý hrad leží na vysoké skále, a je tu odtud opravdu skvělý výhled na řeku i celé údolí. A teď na podzim, když se okolní lesy halí do pestré palety barev, je tu obzvlášť krásně.
Krátká, ale zajímavá historie…
Hrad založil pravděpodobně některý z českých panovníků a původně se jmenoval Kostelec nad Sázavou. Roku 1467 byl ale dobit vojsky krále Jiřího z Poděbrad a už nikdy nebyl obnoven. Proto se mu také začalo říkat Zbořený Kostelec. Byl postaven podle německého vzoru a jeho hlavním úkolem bylo chránit Prahu před nepřátelskými vojsky. Posledním majitelem byl Kuneš z Dubé, který se postavil proti králi a podnikal loupeživé výpravy do okolních vesnic. To se králi Jiříkovi samozřejmě nelíbilo, proto poslal ke hradu svá vojska, které ho po delším obléhání dobila.
…plná legend
Z hradu toho mnoho nezbylo, přesto je to krásné místo, plné romantických zákoutí a výhledů. A také legend. Jedna z těch strašidelných tvrdí, že do jeho zdí kdysi zazdili dítě. Údajně kvůli tomu, aby byl hrad nedobytný. Ale vzhledem k tomu, že dobyt byl a dokonce vícekrát, bude to pravděpodobně jen báchorka. Ta další, už více uvěřitelná, vypráví o byzantské princezně, která tu byla kdysi uvězněna. Vysvobodit ji měl syn krále Jiříka, kníže Viktorin. Ten si podle historických pramenů opravdu vzal princeznu pocházející pravděpodobně z Bulharska. Ovšem jestli si ji opravdu unesl z Kostelce na Sázavou, se můžeme jen dohadovat.
Při dobývání, buďte opatrní
Jak už jsme si řekli, hrad stojí na vysoké skále, která je dnes z velké části zakrytá bujnou vegetací. Když se vyškrábete až nahoru, ty výhledy vás dostanou, ale buďte opatrní. Zřícenina je volně přístupná, ale zároveň není nijak zabezpečená a spadnou z torza zdí nebo okraje ostrohu není nereálné. Menší děti tu rozhodně nespouštějte z dohledu. Až si celý prostor bývalého hradu prohlédnete, můžete sejít zpátky k řece a přes most se vydat do stejnojmenné vesnice, kde najdete i příjemnou hospodu. Nebo se můžete vydat po zelené značce k Čakovickému rybníku, odkud jezdí autobus do Prahy. Další možností je, se zhruba po dvou kilometrech od značky oddělit, uhnout vpravo a po lesní cestě sestoupit zpátky k řece a podél ní se příjemnou procházkou vrátit k rozcestí pod hrad.
Kam odtud dál?
Cestou zpátky se můžete zastavit v Týnci nad Sázavou a prohlédnout si tu zdejší hrad – dominantu města. Jen nebuďte zklamaní, že se z něj zachovala jen obranná věž a románská rotunda z konce 11.století, gotický obytný palác se nedochoval. Kdysi ho poškodil požár a následně se částečně zřítil. Je pravděpodobné, že materiál z poničeného paláce skončil ve zdech okolních domů. V domku vedle věže najdete muzeum týnské kameniny, přes zimu je, stejně jako věž, ve které sídlí netopýři, ale zavřené. Za zmínku stojí v Týnci ještě kostel sv. Šimona a Judy, který najdete hned přes ulici naproti hradu a opodál ještě dům u Micku s krásnou novorenesanční fasádou. Ta ovšem stále čeká na opravu.
Prodloužený víkend: Hurá na výlet
