Pravá staročeská kulajda: Voní houbami, máslem a bylinkami

foto: Unsplash

Sezona hub je s nastupujícím podzimem ještě stále v plném proudu. V hojném počtu rostou i pravé hřiby, z kterých je staročeská kulajda nejlepší. Výborná je ale také s liškami. Tak si ji pojďme uvařit. Je dokonalá, lepší recept nenajdete.

Původ slova kulajda není úplně jasný. Podle jedné z verzí pochází z jižních Čech, respektive ze Šumavy a odvozuje se od jména známé jihočeské kuchařky Adelajdy Kuhové (1805 -1898). Ta byla původem Němka a její jméno se prý po místním zvyku vyslovovalo Kuh Adelajde. Další možností je, že slovo vzniklo ze slova zakulat či zakudlit (zahustit) a stalo se tak synonymem pro hustou, poctivou polévku. Druhé vysvětlení se zná o něco pravděpodobnější, už proto, že kulajda je typická staročeská polévka. Na Vysočině jí říkají kudlavka, na Milevsku zase kulimajda. Samotný název kulajda pochází podle Ústavu pro jazyk český ze Sušicka, Táborska a Pelhřimovska.

Pravá staročeská kulajda

Potřebujete: 200 gramů čerstvých hub (nejlépe hřibů nebo lišek), 3/4 l zeleninového vývaru, 30 g sádla, 50 g másla, 100 g hladké mouky, 150 g brambor, 4 vejce, 40 g kopru, cca 2 lžíce octa, 300 ml smetany, 2 bobkové listy, snítku libečku, sůl, pepř a špetku kmínu.

V hrnci necháme rozehřát sádlo a očištěné houby, nakrájené na větší kousky, na něm osmahneme. Přidáme špetku kmínu a pepře, zasypeme moukou, přidáme polovinu másla a zarestujeme. Zalijeme vývarem, jemně osolíme, opepříme, přidáme bobkový list, stonek libečku a přivedeme k varu. Přidáme brambory a necháme polévku zvolna vařit asi 25 minut. Potom přilejeme smetanu, zahřejeme, ale už nevaříme. Do horké polévky ještě vmícháme zbytek másla a dochutíme ji octem a špetkou cukru. Čerstvě nasekaný kopr dáváme až úplně na závěr, aby neztratil barvu a vůni. Pokud ho ale nemáte rádi, lze úplně vynechat nebo nahradit čerstvou petrželkou.

Uvaříme si 4 ztracená vejce. Vejce vyklepneme do naběračky s octem a poté pomalu vlijeme do vroucí vody. Vodu opatrně zamícháme, aby se bílek stačil rovnoměrně obalit kolem žloutku. Vaříme zhruba dvě až tři minuty. Stáhneme z ohně a necháme dojít. Žloutek musí zůstat tekutý. Ztracené vejce dáme do polévky a rozkrojíme ho až těsně před podáváním.

Proč jíst houby?

Důvodů, proč si houby neodpírat, je určitě více. Tak za prvé jsou nízkokalorické (obsahují až 90% vody), dále poskytují zejména vitaminy B a D i minerální látky jako je selen, draslík, zinek a měď. Obsahují také prebiotika, neboli nestravitelné sacharidy, které často pocházejí z vlákniny. Jejich hlavním úkolem je výživa probiotik, tedy mikroorganismů či bakterií, které pomáhají při trávení a udržují správnou funkci střev. Některé studie hovoří i o tom, že houby zpomalují stárnutí, zejména pokud jimi ve stravě nahradíme červené maso. V rámci studie publikované v dubnu 2021 v časopise Nutrition Journal vědci zjistili, že účastníci studie, kteří konzumovali jednu porci hub denně, ve srovnání s těmi, kteří konzumovali jednu porci červeného masa, měli o 35 procent nižší riziko úmrtí.

Zdroj: nase-rec.ujc.cas.cz, www.ncbi.nlm.nih.gov, everydayhealth.com

Líbí se vám článek? Sdílejte jej ve svém profilu.

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on email
Share on whatsapp

Související

Napsat komentář