Snímek Franz od režisérky Agnieszky Holland měl světovou premiéru na festivalu v Torontu. Nyní získal nominaci na soutěž o Oscary a patří k nejočekávanějším evropským titulům letošního roku. Do českých kin vstoupí 25. září.
Slavná režisérka a producentka, která má na kontě filmy jako Hořící keř či Šarlatán tentokrát se zaměřila na život a tvorbu Franze Kafky a spolu se scenáristou Markem Epsteinem nabízí osobitý pohled na jednu z nejvlivnějších osobností evropské literatury. V hlavních rolích se představí Idan Weiss jako Kafka a vedle něj řada vynikajících českých herců. Jenovéfa Boková, Ivan Trojan, Josef Trojan, Jan Budař či Jaroslava Pokorná, jejíž výkon v Hořícím keři považuji za nezapomenutelný.
[ngg src=“galleries“ ids=“208″ display=“basic_slideshow“]foto: Bioscop (78)
Působivý příběh inspirovaný životem, dílem a fantazií
Spisovatel Franz Kafka dokázal fascinujícím způsobem předběhnout svou dobu. Vegetarián, workoholik, introvert, outsider, milenec v dopisech a úředník v noční můře. Franz je plný fantazie, humoru, bolesti, a vnitřního světa muže, který ve svých knihách definoval moderní existenciální úzkosti, a i sto let po své smrti zůstává zrcadlem našich nejhlubších strachů a tužeb. Režisérka Agnieszka Holland skládá kaleidoskop událostí z fragmentů, snů, dopisů a dochovaných příběhů. Vzniká tak smyslově intenzivní portrét muže, který nikdy nepřestal hledat sám sebe – a právě tím se dotkl něčeho podstatného v nás všech
Jedinečné oblečení
Kostýmní výtvarnice Michaela Horáčková Hořejší oblékla Franze Kafku do tmavě modré barvy noční oblohy místo zažité černé. Pro hlavního představitele Idana Weisse tak vzniklo 150 ručně šitých kostýmů. Ve filmu se objeví i originální 120 let staré kusy, plavky, kimono pro Milenu Jesenskou (Jenovéfa Boková) nebo dokonce klobouk od Vivienne Westwood. Film tak spojuje historickou věrnost s elegancí – a přináší vizuální zážitek, který podtrhne hloubku Kafkova příběhu.
Franz Kafka (3. 7. 1883 Praha – 3. 6. 1924 Kierling)
Jeden z nejvlivnějších a nejoceňovanějších spisovatelů 20. století se narodil roku 1883 v Praze v rodině židovského obchodníka. Napsal tři romány – Amerika, Proces a Zámek – a řadu povídek a novel. Tento německy píšící spisovatel židovského původu nadevše miloval Prahu. Po vystudování práv na Německé univerzitě v Praze, pracoval jako úředník v pojišťovnictví, nejprve krátce v Assicurazioni Generali a poté 14 let až do července 1922 pracoval v Dělnické úrazové pojišťovně. Za svůj hlavní životní úkol však považoval psaní a obtížně je uváděl v soulad s prací v úřadě, kterou svědomitě vykonával.
Po propuknutí plicní tuberkulózy v roce 1917 sedm let marně s nemocí zápasil. Poslední léta svého života trávil většinou v zotavovnách a léčebných ústavech v Čechách i v zahraničí. Ani v těchto letech úporného zápasu s nemocí nepřestával psát. Franz Kafka zemřel 3. června 1924 v rakouském sanatoriu v Kierlingu u Klosterneuburgu. Dne 10. června 1924 byl pohřben na Novém židovském hřbitově na Olšanech, kde k jeho kubickému náhrobku neustále směřuje velký počet návštěvníků z celého světa.
Franz Kafka měl pět mladších sourozenců. Oba bratři Georg a Heinrich zemřeli ve velmi útlém věku. Jeho sestry Gabriele, Valerie a Ottilie se staly oběťmi nacistů teroru a zemřely v koncentračních táborech.
Zajímavosti
Franz Kafka si velice zakládal na svém vzhledu. Jeho uhrančivé oči přitahovaly pozornost nejedné ženy. Pravidelně plaval, vesloval a jezdil na kole. Velmi dbal i na zdravý životní styl, proto nekouřil, nepil alkohol ani kávu! Měl zvláštní zálibu ve fletsherování. Šlo o krajně nespolečenský způsob konzumace tuhé stravy. Každé sousto se muselo žvýkat tak dlouho, až se rozmělnilo na konzistenci husté polévky. Věřilo se, že se takto méně zatěžuje žaludek. Stejný způsob konzumace potravin dokonce vyžadoval i po své snoubence.
Kafkovy knihy zrcadlí nejenom rozpor tehdejší doby, ale především jeho osobní duševní rozpolcenost. Napjatý vztah s otcem i nevydařené zásnuby v něm vyvolaly pocit nesounáležitosti, vyřazenosti a izolovanosti. S jak děsivou přesností dokázal předvídat odlidštění světa, které zažilo 20. století. Pro Kafku základní pocit cizoty zmocňující se dělníka u běžícího pásu, kde vyrábí něco, o čem nemá ani zdání, jak funguje, se zdá být dnes stále více aktuální. Ve své závěti žádal, aby byla zničena veškerá neuveřejněná díla. Jeho přítel Max Brod přání neuposlechl a Kafkova díla vydal.
Mezi Kafkovy známé ženy patřily Felice Bauerová, Julie Wohryzková, Dora Diamantová či zmíněná česká novinářka Milena Jesenská, která byla Kafkovou – dnešním jazykem řečeno – blízkou kamarádkou, neboť v dobách jejich seznámení byla již nějakou dobu vdaná a přátelský vztah mezi ní a Kafkou se navíc odehrával převážně přes korespondenci.
