Jedno sobotní odpoledne jsem už nutně potřebovala do přírody. Cítit její energii. Pořádně se nadechnout a úlevně vydechnout……

Sluníčko začalo pomalu vytahovat své paprsky, ideální doba na výlet. Sedli jsme s dětmi do auta a vymýšleli, kam pojedeme. Všichni jsme se shodli, že potřebujeme nabrat sílu. Jedeme se tedy nabít. Náš cíl – menhir nedaleko od Prahy, směr Slané, u vesnice Klobuky. Jmenuje se Zkamenělý pastýř a jde o největší menhir v naší republice. Dosahuje výšky 3,5 metru.

Je to velmi zvláštní útvar, který osamoceně, ale majestátně, stojí mezi poli. Vede k němu pěšina a kolem něj je udělaná do kruhu taková, docela prostorná ohrádka, aby si ho každý mohl dobře prohlédnout.

Menhir je z pískovce, ale ne takového, jaký známe. Jeho barva je velmi tmavá, místy až do černa. Archeologové tvrdí, že vůbec nepochází z této lokality. Tak kde se tu vzal? Na tuhle otázku odpověď’ jen tak nedostaneme. Ale můžeme si sami v hlavě spřádat bájné příběhy. V každém případě je zde už mnoho let. První zmínky o něm se našly ve vojenských mapách z roku 1764. Ovšem jeho skutečné stáří se odhaduje na několik tisíc let. Já jsem z něho měla pocit, že spadl z vesmíru.

Chodili jsme kolem něho pořád dokola a různě se ho dotýkali a lehali na něj.  Má vyzařovat pozitivní energie. Je pravda, že nám na tom místě bylo dobře. Vlastně se nám odtud vůbec nechtělo. Obzvlášť’ Kryštofa hodně zaujal. Neustále ho poplácával na různých místech a zkoumal neobvyklou strukturu kamene. Objevil, že skoro v každé škvírce je nacpaná mince. Ptal se mě na důvod, ale ten jsem bohužel neznala. 

Mince pro štěstí…

Jen vím, že když byl vztyčen, byly pod něj dány mince na památku. Samozřejmě i já jsem musela najít nějaké drobné a dát mu je. 

Co kdyby se díky tomu splnilo nějaké tajné přání?! Naštěstí jsem v kapse nějaké měla. Nechala jsem totiž batoh v autě na silnici. A není to zrovna blízko. Je celkem obtížné zaparkovat nedaleko od něj. Všude je zákaz stání a prostor na auto tu také není.

Samozřejmě jako každé magické místo je opředeno spoustou různých legend. Jedna praví, že se pod ním nachází veliké podzemní jezero.

Ještěže začalo jemně pršet, jinak by nás od něj nikdo nedostal. Něčím nás přitahoval. A navíc měli jsme to štěstí, že tu nikdo nebyl a my si menhir opravdu užili.

O autorce:
Herečka, cestovatelka, učitelka jógy, narozená ve znamení Lva 18. srpna 1972 na Vysočině. Dětství strávila v Rovečném. Založila nadační fond YogaHelp, je členkou správní rady Život dětem a stala se patronkou projektu Blueland.

V době otevření divadel ji můžete vidět ve hrách – The Naked Truth – Odhalená pravda, Tančírna, K – Pax svět podle Prota. A nově i v připravované komedii Ocenění v Divadle Radka Brzobohatého.

Pokud máte nějaké dotazy, nebo se jen budete chtít inspirovat tím, co dělá, můžete ji sledovat na jejím Instagramu Petra Špindlerová.