Tereza Maxová: „Mám v sobě určitou rodovou odolnost“

Kniha vznikla za pět měsíců, ve čtyřech zemích, se sedmi dětmi, třemi psy a kocourem
foto: Albatrosmedia

Letos oslavila neuvěřitelných padesát let, přesto by ji mnozí hádali o dvacet méně. Díky své kráse dobila svět modelingu a díky své povaze se stala jednou z našich nejvlivnějších žen v oblasti charity. Nyní v nakladatelském domě Albatros Media vychází unikátní kniha Terezy Maxové a Veroniky Bednářové TEREZA.


Hlavní hrdinka knihy mi na začátku naší práce řekla: ‚Myslím, že mám v sobě určitou rodovou odolnost. ‘ Měla pravdu. Její nadšení, zvídavost a touha po nových zážitcích provázejí tenhle klipovitý cestopis, plný fascinujících rodinných i pracovních fotografií, jako červená nit. Není to obsáhlá autobiografie, ale dobrodružná pouť jedné z nejslavnějších světových topmodelek za svobodou. Vrcholí vyprávěním o nadaci pro opuštěné a znevýhodněné děti, která nese její jméno a v lednu 2022 oslaví čtvrtstoletí existence,“ říká spoluautorka knihy Tereza Veronika Bednářová. 

O modelkách nevím nic…

Čtenáři jejím prostřednictvím nahlédnou do života jedné z našich nejslavnějších topmodelek. S nápadem napsat tuto knihu ale nepřišla sama Tereza. „Oslovilo mě nakladatelství BizBooks spadající pod Albatros Media, zda bych nechtěla vydat knihu. Na začátku panovalo velké nadšení, protože jsem netušila, co to obnáší, vracet se zpět do minulosti. Společně se mnou knihu psala výborná novinářka Veronika Bednářová.  Při našem prvním setkaní, které proběhlo online, mi Veronika sdělila, že o módě a modelkách neví vůbec nic. Tak jsem hned zavětřila, že to bude ono. Když po tom ještě do týmu přišla Zuzka Lednická ze Studia Najbrt se svojí kreativitou, bylo vše jasné,“ vysvětlila Tereza Maxová vznik knihy.

Začátky však nebyly vůbec jednoduché. „Zorientovat se ve svých archivech, projít fotky, deníčky, znovu si připomenout dobu, kde mnohdy nebylo na růžích ustláno. A vybrat z toho jen to, co považuju za důležité, nebylo snadné “ přiznala s tím, že to pro ni to byla jistá forma psychoterapie. Ale někdy se emoce jen těžko dávaly na papír.

Materiálů sice bylo hodně, ale vznik dalšího dílu Tereza určitě nemá v plánu. „Je to jen krátká výpověď a živý dokument, který doplňují dobové fotografie a komentáře. Poctivě je zaznamenáno deset let, které jsem měla v denících den po dni. Ale třeba posledním deseti letům je věnováno jen pár stránek.“

Vzhledem k tomu, že má Tereza Maxová mnoho krásných fotek, kandidátů na titulní obálku bylo víc. „V užším výběru byly tři a z nich jsme společně se Zuzkou Lednickou nakonec vybraly tuto ikonickou fotografii, která stála u zrodu mé kariéry. Zvolily jsme ji také proto, že tahle fotka od Mikaela Janssona vyhrála mnoho soutěží. A dnes má velkou uměleckou hodnotu, tak doufám, že se bude líbit.“

TEREZA MAXOVÁ

Narodila se v roce 1971 a ve čtyřech letech se s rodinou přestěhovala do Ústí nad Labem. Milovala sport, proto nebylo divu, že v roce 1985 ukončila základní školu se sportovně-atletickým zaměřením. Její kroky vedly na gymnázium a v roce 1989 začala studovat práva na Univerzitě Karlově. Po dvou letech školu ukončila. V 17 letech totiž uspěla na konkurzu u francouzské modelingové agentury a její profesionální kariéra se rozběhla.

Krátce před sametovou revolucí odjela spolu s Evou Herzigovou do Paříže. Díky nevšednímu vzhledu, výraznému profilu a oduševnělé kráse, která jí odlišovala od zástupů zaměnitelných modelek, okamžitě zaujala agenturu VIVA i slavného návrháře Karla Lagerfelda. Ten si ji vybral pro svou kampaň a další tři roky s ní spolupracoval. Netrvalo dlouho a Maxová se brzy objevila na titulních stránkách prestižních magazínů a stala se také tváří reklamních kampaní světových značek jako Donna Karan, Hermés, Fendi, Kenzo nebo L’Oreal. Na molech pak předváděla kolekce módních domů Gucci, Prada, Dior, Chanel či Yves Saint Laurent, a další.

Rok 1996 se jí stal osudným

„Žila jsem ve Spojených státech, velmi se mi dařilo. Můj život byl o módě, úspěchu a cestování, tak jsem se chtěla s někým, kdo to potřebuje, podělit. Přispívala jsem na různé charitativní projekty, ale nikdy jsem nevěděla, komu konkrétně pomáhám. Souhrou okolností jsem se v té době ocitla v pražském kojeňáku. Po téhle zkušenosti jsem nemohla jen tak odejít a tvářit se, že jsem nic neviděla.“ V roce 1997 tedy založila Nadaci Terezy Maxové, která pomáhá opuštěným dětem a rodinám v krizi. Ona sama je předsedkyní správní rady a v čestném výboru nadace jsou monacký kníže Albert II. či kanadský zpěvák Bryan Adams.

V březnu 2000 se v Dánsku provdala za tenistu Frederika Fetterleina a v září téhož roku se jim narodil syn Tobias Joshua (21). V současnosti žije s manželem Burakem Oymenem, tureckým podnikatelem, s nímž má dceru Mínu (12) a syna Aidena (10). Během své kariéry okusila lesk a slávu elity světového modelingu, procestovala svět, získala respekt veřejnosti za svoji dlouhodobou charitativní činnost, ale nikdy nezapomněla na to, odkud pochází a kým je.

Líbí se vám článek? Sdílejte jej ve svém profilu.

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on email
Share on whatsapp

Související