Filmový festival v Benátkách se blíží a podle organizátorů slibuje návrat do předcovidových kolejí. 79. ročník se koná od 31. srpna do 10. září a zahájí ho film White Noise od amerického režiséra Noaha Baumbacha. Chybět nebude ani zástupce za Česko – film Běžná selhání.
Snímek Běžná selhání s Taťjanou Medveckou a Beátou Kaňokovou v hlavních rolích bude mít v Benátkách svou světovou premiéru začátkem září v sekci Giornate degliAutori, do které se vždy probojuje deset filmů z celého světa. Už jen tato skutečnost je pro český film velkým úspěchem. Do sekce Giornate degli Autori se totiž dostal poprvé v roce 2008 český film Venkovský učitel Bohdana Slámy.
Lidská sounáležitost
Předsedkyní poroty pro tuto sekci je oceňovaná filmařka Céline Sciamma, autorka dramatu Portrét dívky v plamenech. A český snímek režisérky Cristiny Groșan má prý velké šance uspět. „Hrdinky vzdorující běžným selháním na nás silně zapůsobily. Feministická dystopie režisérky je zprávou o světě, který se záhadně hroutí. Zároveň nás však vyzývá, abychom se apokalyptické závrati nevzdávali a čelili jí lidskou sounáležitostí,“ zdůvodnila výběr filmu umělecká ředitelka festivalu Gaia Furrer.
Film Běžná selhání sleduje příběh tří žen různých generací v průběhu jednoho dne. Každá z nich čelí osobní krizi právě ve chvíli, kdy je město, v němž žijí, zasaženo podivným přírodním úkazem způsobujícím náhodné výbuchy. Rumunsko-maďarská režisérka Cristina Groșan natočila film podle scénáře spisovatelky a scenáristky Kláry Vlasákové. Hlavní role ztvárňují Taťjana Medvecká, Beáta Kaňoková, teenagerka Nora Klimešová. Dále hrají Vica Kerekes, Jana Stryková či Rostislav Novák ml.
Příběh se natáčel vloni v Česku s mezinárodním štábem. „Pro mě je úžasné, jak Cristina pracuje s pohledem na Prahu a její architekturu jinak, než jsme zvyklí. Myslím, že Běžná selhání by mohl být nejen český, ale evropský film,“ myslí si Taťjana Medvecká.
Do soutěžní sekce Horizonty se dostal i celovečerní debut slovenského tvůrce Michala Blaška s psychologickým dramatem Oběť, který vyobrazuje život ukrajinské menšiny v Česku. V české koprodukci vznikl i Obzor od rumunského režiséra a scénáristy Mihaie Mincana. Vychází ze skutečného příběhu Rumuna, který se pokusil dostat přes Atlantik jako černý pasažér. Téměř pravidlem je už zastoupení české kinematografie v sekci restaurovaných filmů. Letos padla volba na trezorové Ucho Karla Kachyni.
Pochybnosti minulosti s odkazem na současnost
Zahajovacím filmem celého festivalu bude film White Noise, který vznikl pod taktovkou amerického režiséra Noaha Baumbacha. Předlohou mu byl stejnojmenný román amerického spisovatele Dona DeLilla, který v češtině vyšel v roce 1997 pod názvem Bílý šum. Pedagoga žijícího v 80. letech na americkém středozápadě ztvárnil herec Adam Driver, kterého doplnila herečka Greta Gerwig. „Výsledkem je film, který zkoumá naše obsese, pochybnosti a obavy zakořeněné v 80. letech, ale s jasnými odkazy na současnou dobu,“ uvedl šéf benátského festivalu Alberto Barbera.
Režisér Baumbach se do Benátek vrátí po třech letech, v roce 2019 zde uvedl snímek Manželská historie. S ním získal nominaci na šest cen Americké filmové akademie, píše agentura ANSA. Roli Charlieho opět ztvárnil Adam Driver, který se rozvádí s Nicole (Scarlett Johansson). Nakonec dostala Oscara za vedlejší ženskou roli Laura Dern.
Nejstarší a nejprestižnější
Letos festival slaví 90 let od svého založení 6. srpna 1932. Jde o nejstarší filmový festival, který si dokázal navíc udržet dodnes prestiž. Spolu s festivalem v Berlíně a Cannes se řadí do „svaté trojice“ festivalových měst. Od roku 1935 se pořádá každý rok. Několik ročníků se ovšem neuskutečnilo během druhé světové války a v 70. letech minulého století.
První ročník zahájil horor Roubena Mamouliana Dr. Jekyll a Mr. Hyde. Za účasti devíti zemí se promítalo 29 dlouhometrážních a 14 krátkometrážních snímků, které hodnotili pouze diváci v anketách. Festival skončil 21. srpna udělením diplomů za účast. Hlavní cenou je od roku 1966 Zlatý lev, předtím se hlavní cena jmenovala například Mussoliniho pohár (1935-1942), Pohár pro nejlepší film (1938) či Hlavní cena Zlatý lev sv. Marka (1952-1957).
zdroj: Bontnfilm.cz, Labiennale.org
