Jedním z hlavních důvodů, proč trvá tak dlouho, než se zlomené srdce po rozchodu zahojí, je naše chování a myšlenky. Většinou se zdají být zcela přirozené, ale fakt je, že vše jen zhoršují.
Když si zlomíte nohu, bolí to jen chvíli. Když vám někdo zlomí srdce, může bolest přetrvávat i měsíce a ještě ji mnozí zpochybňují. Jak ovšem upozornil psycholog Guy Winch Ph.D. pro web Psychology Today ty bolesti jsou vlastně rovnocenné. Při studii, která měla prokázat, co se s naším mozkem po rozchodu děje, došli vědci k jednoznačným výsledkům. Účastníci studie, kteří nedávno prošli bolestivým rozchodem, byli připojeni na přístroj fMRI (sken mozku, který pořizuje snímky, zatímco zkoumaná osoba vykonává konkrétní úkol). Bylo jim řečeno, aby přemýšleli o rozpadu svého vztahu a zároveň si přitom prohlíželi fotografii osoby, která jim zlomila srdce. To, co vědci zjistili, bylo nepochybné. Při této činnosti se aktivovala úplně stejná centra v mozku, jako při fyzické bolesti. Jinými slovy, fyzická bolest je pro náš mozek úplně stejná, jako ta emocionální.
A zatímco se zlomenou nohou upalujeme k lékaři, s bolavou duší se snažíme vypořádat většinou sami. Často velmi neúspěšně. Místo toho, abychom se léčili, ještě více si nevědomky ubližujeme a trápení protahujeme. Pojďme se podívat na ta nejčastější sebemrskačská chování, a hlavně si říct, co pomůže, abychom se cítili lépe.
Očerňování sebe sama
Rozpad vztahu patří k nejtěžším psychologickým zátěžím, které nás v životě mohou potkat. A je úplně přirozené, že v takové chvíli naše sebevědomí mizí jak pára nad hrncem. Jednou z nejčastějších chyb, kterou po rozchodu děláme, je, že jsme na sebe příliš tvrdí. Cítíme se nechtění, staří, hloupí, tlustí… A neustále se v tom utvrzujeme. Kdybych byl/a mladší, hezčí, chytřejší, určitě by mě neopustil/a. Když znovu použijeme příměr se zlomenou nohou, jsou všechny podobné myšlenky stejné, jako byste se do té hojící zlomeniny pořádně praštili kladivem. Ať to bolí ještě víc! Není lepší si bolístku raději pofoukat? Buďte na sebe hodní a soucitní, podobně jako byste utěšovali přítele v nesnázích.
Přemítání nad vlastními chybami
Každý chybuje, takže i vy jste ve vztahu mnohokrát šlápli vedle. Jeví se logické po rozhodu přemítat, kdy jste se měli zachovat jinak, či říct něco jiného… Ale nedělejte to. Zdá se, že vás podobná analýza posune dál, ale opak je pravdou. Ve skutečnosti vás jen nutí prožívat vše znovu a znovu a brání vám v emocionálním zotavení.
Idealizování
Jedním z důležitých kroků, jak se oklepat, je sundat vašeho ex i celý váš vztah z piedestalu. Pokud to skončilo, nemohl být tak skvělý. Tečka. Pokud to opravdu potřebujete rozebrat, sepište si na papír všechny jeho kladné i záporné stránky. I všechny maličkosti, kterými vás štval/a. A pak si je pěkně nahlas přečtěte. Romantizování dotyčného a neustálé vracení se do starých, zdánlivě dobrých časů, vám nedovolí posunout se dál.
Vyhýbání se příležitostem potkat někoho nového
Delší vztah vyžaduje i delší truchlení, ale všechno má svou mez. Nějaký čas si dopřejte na zklidnění bolavé duše, ovšem dříve či později musí nastat chvíle, kdy zase začnete žít. Mnoho lidí má tendenci smutnění protahovat, protože se v něm cítí v bezpečí a další seznamování je trošku děsí… Co když to zase nevyjde? Život ale není o zárukách, takže se oklepejte a zkuste to znovu.
Bolestné vzpomínky
Pokud je vás byt plný připomínek na vašeho bývalého, je nejvyšší čas se jich zbavit, nebo je někam schovat do krabice a nemít na očích. Prohlížení fotek, čtení starých zpráv či oprašování posledního dárku, který jste dostali k výročí… To všechno není nic jiného než rýpání se v čerstvé ráně. Vaše budoucnost není za vámi, ale před vámi, proto se ve vlastním zájmu přestaňte ohlížet zpět.
zdroj: www.psychologytoday.com, www.healthline.com
