Už jste si někdy položili otázku, zda by nebylo dobré omezit spotřebu masa? Nebo dokonce přejít na zcela rostlinnou stravu? Zdá se, že tohle téma je pro mnoho lidí stále aktuálnější. Argumenty přibývají, vše má ale přirozeně svá pro a proti.

Valí se to na nás ze všech stran. Nikdy v dějinách lidstva nebyla spotřeba masa tak obrovská jako právě teď. Jen Američané podle portálu psychologytoday.com v roce 2020 zkonzumovali v průměru 265 liber (120 kg) masa na osobu. Což je nárůst o 97 liber (44 kg) oproti roku 1999. U nás jsme na tom o něco lépe. Podle údajů ČSÚ se spotřeba masa vloni meziročně sice také zvýšila, konkrétně o 800 gramů, ale pořád je to o dost méně než za oceánem, konkrétně 84 kilogramů na obyvatele za rok. I to je ovšem dost. Alespoň jednou týdně si maso dopřeje 82 procent mužů a 77 procent žen.

Zatěžujeme tím nejen své tělo, ale i planetu, o neetické „výrobě“ masa nemluvě. Což mnoho lidí přivedlo k myšlence se masa vzdát raději úplně. Přesné statistiky neexistují, ale odhaduje se, že v Česku se hlásí k vegetariánství zhruba čtyři procenta populace. A zvyšuje se i podíl vegetariánských restaurací. Na jeden milion obyvatel připadá v Česku podle serveru jakubmarian.com 11,1 vegetariánských podniků, což nás v Evropě řadí například před Francii nebo Dánsko. Srovnání sneseme i z USA, kde odhadují, že 3 procenta Američanů dodržuje veganskou stravu a nekonzumuje vůbec žádné živočišné produkty a dalších 5 procent se stravuje vegetariánsky. Tedy jí vejce a mléčné výrobky, ale zříká se masa.

Budou z nás vegetariáni?

Důvodů, proč se masa zříci úplně či alespoň částečně, je určitě víc. Někteří lidé došli k přesvědčení, že je kruté jíst zvířata. Nebo věří, že náš systém velkochovů je špatný a nevyhovující z etického i hygienického hlediska. Dalším není lhostejný dopad produkce masa na životní prostředí, a proto raději volí rostlinou stravu. Mnohé samozřejmě zajímá také vlastní zdraví, množí se důkazy, že vegetariánství přispívá k delšímu životu a štíhlejší postavě. I díky tomu celosvětově také stoupá obliba rostlinných náhražek masa. V posledním roce je do své nabídky dokonce zařazují i globální „masožroutské“ řetězce rychlého stravování jako je McDonald ‚s nebo třeba KFC. Je to tedy správný trend?

foto: Unsplash

Ano či ne

Jak upozorňuje server psychologytoday.com, většina výzkumů na toto téma stojí tak trochu na vodě. Obvykle je totiž založená na pozorování stravovacích návyků nebo údajích přímo od respondentů. A ty není vždy jednoduché věrohodně ověřit. Navíc vědci musí brát v potaz zdravotní stav vybraných jedinců i fakt, že někteří se k vegetariánství uchýlili právě ze zdravotních důvodů a tudíž porovnání ze zdravými jedinci je problematické. Přesto portál upozorňuje na jednu ze studií. publikovanou v roce 2018, které dospěla k závěrům, že konzumace rostlinné stravy může pomoci zvládnout diabetes 2. typu. Data ukázala, že účastníci, kteří jedli výhradně rostlinnou stravu, dokázali lépe kontrolovat svou hladinu cukru i cholesterolu. Byla u nich i vyšší pravděpodobnost, že dokáží zhubnout, než ti, kteří konzumovali živočišné produkty. A také se potvrdilo, že u vegetariánů klesla spotřeba předepisovaných léků.

Důkaz za důkazem

Studie zahrnující více než 12 000 účastníků uvedená v časopise Journal of the American Heart Association rovněž zjistila, že rostlinná strava pomáhá vyhnout se srdečním onemocněním a prodlužuje délku života. Na druhou stranu, abychom zůstali objektivní, další studie provedená australskými vědci mezi více než 250 000 účastníky, nezjistila žádný rozdíl v úmrtnosti mezi vegetariány a masožravci…

Existují i solidní údaje o tom, že rostlinná strava přispívá ke zdravější střevní mikroflóře, což lze pravděpodobně přičítat vyššímu množství přijímané vlákniny. Stále však zcela chybí relevantní důkazy, že by výhradně rostlinná strava přispívala ke zlepšení kognitivních funkcí mozku. Dokonce se mnozí vědci kloní k myšlence, že je to právě naopak. Jinými slovy, že konzumace masa je pro dobré fungování našeho mozku velmi prospěšná.  V této souvislosti jsou nejčastěji zmiňovány vitaminy skupiny B, které vegetariánům chybí nejčastěji, ale také prvky jako selen a zinek či omega-3 mastné kyseliny.

Takže?

Zdá se, že i tady platí staré známé pravidlo, že nic se nemá přehánět. Když všechny ty vědecké závěry shrneme a posoudíme zdravým selským rozumem, vyjde nám, že dát si občas kvalitní rybu nebo dobrý biftek, není až ta na škodu. Ovšem opravdu je občas a z dobrého chovu, kde se zvířata chovají přirozeným způsobem. Přinejmenším nám to pak bude líp myslet. A dojde nám, že cpát se masem od rána do večera, také není zrovna dvakrát rozumné.

zdroj: ČSÚ, Psychologytoday.com, Jakubmarian.com a Drc.bmj.com

Kurz vaření: Jak upéct dobrý steak