Šalvěj lékařská nedostala své jméno jen tak. Opravdu léčí

foto: Pixabay

Staří Římané tvrdili, že domu, u kterého roste šalvěj, se vyhýbají nemoci. Tahle moudrost má ovšem reálné základy.

Pokud byste měli mít v tomto období doma jen jedinou bylinku, je to šalvěj. Je skvělá jako podpůrný prostředek při jakémkoli druhu nachlazení, rýmě i bolestech v krku. Což při právě probíhající pandemii bohužel potrápí, jak se zdá, skoro každého.

Na bolavý krk i proti nadměrnému pocení

V lidovém léčitelství je šalvějový nálev velmi oblíbený ke kloktání, při hojení aft a také skvěle působí na rozpouštění hlenů. Ketony obsažené v její silici účinkují proti bakteriím a virům, proto má šalvějový čaj dezinfekční účinky a při nachlazení či dalších onemocněních horních cest dýchacích působí hojivě a zklidňuje i suchý kašel. Dalším velmi příznivým benefitem šalvěje je, že tlumí nadměrné pocení. Což ocení většina nemocných, které dostihl omikron, ale například i ženy v menopauze, kdy je pocení častým nepříjemným průvodním jevem. Doporučována je rovněž jako podpůrný prostředek při křečových žilách či gynekologických potížích. Listy šalvěje obsahují flavonoidy, díky kterým mají protikřečový účinek na trávicí soustavu. Šalvěj se tedy také používá při léčbě zažívacích potíží, nadýmání, pomalém trávení či plynatosti.

V kosmetice je pro své stahující a antiseptické účinky vyhledávaná jako účinný prostředek na mastnou pleť s širokými póry a akné. A díky obsahu vitaminů skupiny B je mnohými bylinkáři také doporučována na zklidnění, odbourání stresu a klidnější, hodnotnější spánek.

Dobrého pomálu

Šalvěj lékařská ovšem není vhodná k dlouhodobému užívání. Obsažená silice thujon totiž v našem organismu působí omamně až toxicky.  Nikdy tedy nepijte více jak 3 šálky odvaru denně. Nejlepší je používat šalvěj jen při akutních obtížích nebo ještě chvíli po jejich odeznění. K prevenci onemocnění se důrazně nedoporučuje. Což platí i pro těhotné a kojící ženy, může totiž snižovat tvorbu mateřského mléka. Zevně ji ovšem použít mohou.

Šalvěj je také pro svou ostrou kořenitou chuť vyhledávaným kořením, hodí se zejména na tučná masa, Italové ji s oblibou používají i do těstovin či klobásek.

Snadné pěstování

Český název této bylinky je odvozen od latinského slova salvia, které pochází z řeckého „salvare“, což v překladu znamená „léčit“. Šalvěj lékařská, lidově babské ucho, je nenáročná trvalka, kterou stačí zasadit a hned můžete využívat její blahodárné účinky. Původně pochází z Malé Asie odkud se rozšířila po celém Středomoří. Dnes se zcela běžně jako volně rostoucí vyskytuje v Řecku, Itálii, Francii i Španělsku. U nás ale také zdomácněla, a ač má ráda teplo, bez problémů i v našich podmínkách přezimuje. Není ani náročná na zalévání, vysadit ji můžete nejlépe na slunné místo a vlastně se o ni nemusíte nijak starat. Na jaře rozkvete krásnými modro fialkovými kvítky, na které se s chutí slétají včely ze širokého okolí.

Šalvěj tvoří stálozelený až 50 – 60 cm vysoký rozvětvený keřík, v kmínku zdřevnatělý. Na jaře je vhodné ji omladit, tedy seříznout na cca 20 cm, krásně znovu obroste. Listy se sbírají nejlépe v srpnu a suší na teple, ovšem ne na přímém slunci. Teplota při sušení by neměla přesáhnout 35 stupňů, aby se nezničily účinné látky. Nejjednodušší je, když lodyhy svážete k sobě a zavěsíte na teplé, dobře větrané místo.

zdroj: Reader’s Digest: Rostlinná medicína, Lesley Bremnessová: Bylinář


Seriál: Bylinky pro život saturejka

foto: Alejandro Piñero Amerio

Líbí se vám článek? Sdílejte jej ve svém profilu.

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on email
Share on whatsapp

Související