Jak udržet mozek v kondici?

foto: Unsplash


Zapomínáme, jsme nepozorní, letargičtí, nevybavujeme si detaily, neradi se přizpůsobujeme a učíme, pohodlníme… To vše jsou projevy, že náš mozek nepracuje, jak by měl. Dobrá zpráva je, že s tím můžeme něco udělat. A v tom případě rozhodně platí, čím dříve, tím lépe.

Možností, jak ho udržet svůj mozek v co nejlepší kondici i do vysokého věku, máme naštěstí docela dost. A byla by škoda jich nevyužít. Ve hře je naše kreativita, ochota reagovat na změny, zpracovávání a vyhodnocování informací, schopnost učení se novým věcem, umění rozhodovat se či přizpůsobit se dané situaci. I nadání dokázat se na problém podívat z úplně jiného úhlu pohledu… Zdaleka nejde jen o paměť. Náš mozek dokáže opravdu úžasné věci, jen mu k tomu musíme dát příležitost a podmínky.

Mozek lze přirovnat ke svalu

A aby fungoval, musí se používat. Nečinnost mu neprospívá. Stejně jako přetížení. A pak jsou tu samozřejmě fyzické faktory, zejména špatný životní styl. Jak prokázala studie z roku 2019 provedená na univerzitě v Edinburku na 9 772 lidech ve věku od 44 do 79 let, stěžejní příčinou předčasného stárnutí mozku je kouření, dále pak vysoký krevní tlak, obezita a cukrovka. Důvodem je především poškození krevních cév a zhoršení zásobení centrální nervové soustavy krví. To asi nikoho až tak nepřekvapí. Ovšem zajímavější zjištění, přineslo hned několik studiích, které se objevily během pandemie. Většinou vznikaly z důvodů zkoumajících dopad karantény na chování a život lidí. A odhalily, že jeden z nejhorších vlivů na správné fungování našeho mozku má samota.

foto: Unsplash


Člověk je tvor společenský

Ztráta sociálních vazeb má na nás mnohem horší vliv, než se donedávna připouštělo. S tím souhlasí i Vladimír Tuka, český průkopník Brain-Based Coachingu, metody využívající nejnovější poznatky neurovědců o fungování mozku. „Mozek opravdu samotu velmi špatně snáší.  Člověk je zkrátka tvor společenský a sociální vazby patří k základním životním potřebám. Proto je tak důležité je rozvíjet. Pokud se nemůžete se svými blízkými denně vídat, zůstaňte s nimi v úzkém kontaktu. Pravidelně si volejte či pište, sdílejte i ty nejběžnější věci,” radí zkušený odborník. Desítky studií potvrzují, že funkční sociální vazby pozitivně ovlivňují například kvalitu imunitního systému, činnost endokrinní a kardiovaskulární soustavy, snižují napětí a zlepšují odolnost vůči stresu. Naopak osamělí jedinci mohou stres vnímat mnohem intenzivněji, proto pak snáze podléhají jeho negativním vlivům.


Zvídaví jako malé děti

Neuroplasticita mozku, tedy jeho schopnost měnit se a vyvíjet, je nejsilnější v dětství. A po 20. roku života začíná pomalu slábnout. Ale nemusí. Navíc u každého může mít zcela jiný průběh. A je přesně ten důvod, proč je někdo v osmdesáti svěží jako rybička a druhý ve čtyřiceti jen bez zájmu přežívá. Pozorujte chvilku malé dítě. Vše ho zajímá, za vším se otáčí, vše podrobuje přímo vědecké analýze. Reaguje na každý vjem a informace do sebe nasává přímo kosmickou rychlostí. A přesně takoví bychom měli zůstat po celý život. Zvídaví a ochotní se stále učit, rozvíjet… Nerezignovat a těšit se ze života. „Neuroplasticita nám umožňuje zpracovávat nové podněty, a na jejich základě upravovat naše jednání. K jejímu posílení přispívá aktivní přístup. A nemusí jít vždy jen o učení se. Pomáhají i zdánlivé maličkosti, jako je vyhýbání se rutině v rámci drobných každodenních aktivit,” upozorňuje Dr. Vladimír Tuka.

foto: Unsplash


Pohyb a kreativita, životadárná dvojka

„Sport aktivuje mozkové buňky, podporuje paměť, kognitivní funkce a také schopnost učit se,” připomíná Vladimír Tuka. „Blahodárně také působí i tvůrčí a soustředěná činnost a již zmíněné udržování funkčních mezilidských vztahů. Mozek ale potřebuje i čas na oddych, kdy necháme mysl jen tak bezcílně bloumat, a dostatek spánku. Ten je pro jeho správnou činnost zásadní, a to nejen z hlediska základních životních funkcí. Významný vliv má například i na stav paměti, schopnost kreativity či regulaci emocí. Během spánku mozek integruje informace, což přispívá ke vzniku nových neurospojení,” vysvětluje uznávaný odborník. „A nebojte se být tvořiví a spontánní. Hra je z pohledu biologů, neurovědců i psychologů jednou z klíčových aktivit podporujících učení a kreativitu. Navíc v našem mozku stimuluje centrum odměňování a je spojena s uvolňováním dopaminu, tudíž nám zvedá náladu a posiluje i imunitní systém.”

Mysli a jez

Máš mozek je až z 60 % tvořen tukem. A tuky jsou pro jeho správnou funkci nezbytné. Především ty, které jsou zdrojem esenciálních masných kyselin omega 3, což jsou především mořské tučné ryby (makrela, losos, sardinky), vejce, vlašské ořechy, ale také různá semínka, například konopná či dýňová. Důležitou složkou potravy jsou také vitaminy skupiny B, hlavně niacin (vitamín B3), pyridoxin (vitamín B6), kyselina listová a vitamin B12, které jsou nezbytné pro správné fungování nervových přenašečů. Jejich nejlepším zdrojem je listová zelená zelenina, špenát, banány, ořechy, ovesné vločky, celozrnné obiloviny či luštěniny. Dále také játra, hovězí maso, mléčné produkty, vejce a kvasnice.


Vitamin D potřebujeme. V kterých potravinách ho je nejvíc?

foto: Unsplash

Líbí se vám článek? Sdílejte jej ve svém profilu.

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on email
Share on whatsapp

Související