Jak chrání květy před mrazem v Jižním Tyrolsku? Nápad opilého farmáře…

foto: IDM Südtirol

Duben si s námi ohledně počasí pěkně pohrává a pěstitelé ovoce se právem bojí o svou úrodu. Možností, jak ji ochránit mají omezeně, a tak se každá zkušenost hodí. Jižní Tyrolsko je proslulé pěstováním jabloní, nahlédněte tedy spolu s námi na sever Itálie a poznejte, jak chrání květy před mrazem tam.

Stejně jako nyní u nás i v Jižním Tyrolsku přes den zemi rozehřívají sluneční paprsky, ale v noci ještě teploty klesají i hluboko pod nulu. V údolí, kam až oko dohlédne, rotují mrazové kropiče. Farmáři se tak snaží ochránit ovocné stromy a květy před zimou. Pokud by totiž byly ponechány chladu, „spálily“ by se, a bylo by po úrodě. „Bez mrazové závlahy bychom si zde pěstování jablek, jen těžko dokázali představit. Riziko poškození mrazem by zůstalo příliš veliké,“ vysvětluje farmář Josef Götsch před svým sadem. A skutečně: 5 400 z 9 000 hektarů plochy pro pěstování jablek ve Vinschgau a okolí Merana je nyní vybaveno mrazovým zavlažováním.

Trpká zkušenost vedla k akci

Nikdo z pěstitelů totiž nemůže zapomenout na druhou polovinu dubna 2017. Tehdy sem do údolí na tři noci přišel takový mráz, že došlo k téměř stoprocentnímu zničení celé úrody. Teď už jsou ale připraveni lépe. Hustá síť 119 meteostanic poskytuje zemědělcům neustále aktualizovaná čísla a naměřená data o místní teplotě, vlhkosti a směru větru. Když se teploty blíží nebezpečným limitům (např. -5 °C v první fázi vegetace a 0 °C během květu), spustí se mrazové poplachy – někdy o půlnoci, někdy ve 4 hodiny ráno.

Nízko položené sady, například podél řeky Etsch, jsou náchylnější než ty na svazích. Pouhých několik metrů nadmořské výšky často způsobí ten podstatný teplotní rozdíl, který rozhodne, zda zůstanou květy ochráněny. Takzvaní hlídači mrazu tedy spěchají od teploměru k teploměru a varují zemědělce dlouhou sirénou. Jakmile zazní poplach, farmáři vyběhnou z postele na svá pole, aby aktivovali proti mrazové postřikovače. Jednotlivé čerpací systémy jsou uváděny do provozu pomocí traktorů nebo motorů, které odčerpávají spodní vodu do vzduchu. Ta je pak kruhovým zavlažovacím systémem rovnoměrně rozváděna po stromech a květech. Ty se následně obalí tenkou vrstvou ledu.

foto: IDM Südtirol

Jednoduchý princip

Zatímco voda mrzne, vytváří tzv. krystalizační teplo, které paradoxně chrání květiny před nízkými teplotami. Jakmile jsou ranní teploty trvale pár stupňů nad nulou, mrazové kropení se vypne a voda se vsakuje zpět do spodních vod. A ještě jeden vedlejší efekt mrazivé kropení nabízí. Když ráno dopadají sluneční paprsky na ledové pláty, celé údolí se třpytí a září a vypadá jako z pohádky.

Tam, kde mrazové zavlažování není možné, protože vodu nelze čerpat, například na mírných svazích, se zemědělci snaží zachránit mrazivou noc „svíčkami“. Tento způsob byl znám již ve starém Římě a zpočátku převládal v Jižním Tyrolsku, zejména ve vinařských oblastech. Dnes se osvědčuje i v ovocnářství. Malé kontrolované ohně, které se zapalují v pravidelných intervalech mezi řadami stromů, ohřívají vzduch na malé ploše o většinou důležité dva až tři stupně Celisa, navíc kouř způsobuje i turbulence vzduchu. Vzhledem k tomu, že ne všichni farmáři mají kropicí systém na ochranu pupenů zmrzlou vodou, někteří se musí uchýlit k prastaré tradici. Ostatně, pokud jde o kropení mrazem, odvedli průkopnickou práci právě tady. V roce 1949 postavil farmář z Terlanu ze starých trubek a válečného materiálu první systém kropení mrazem, Uvedl ho do provozu o rok později a poté sloužil jako model.

Legenda žije…

Nebyli bychom ale v Jižním Tyrolsku, kdyby neexistovala o původu vynálezu legenda. Ta vypráví, že jistý farmář se jednoho večera vydal vypnout závlahu na své louce, ale cestou potkal pár přátel a nechal se jimi přesvědčit, aby si dal sklenku vína. Samozřejmě nezůstalo jen u jedné, celou noc se slavilo a pilo v sousedním hostinci. Mezitím se ale ochladilo a farmář si cestou domů s úlekem všiml, že květy jeho jabloní jsou plné rampouchů. O svou úrodu se právem bál, ovšem zbytečně. Zatímco jeho jabloně mráz ušetřil a na podzim měl skvělou úrodu, stromy ostatních farmářů zůstaly téměř prázdné. Pak ho napadlo, že tahle osudná mrazivá noc musela něco změnit, a tak se zrodilo mrazivé kropení.


Zdroj: www.southtyroleanapple.com, www.suedtirol.info



Líbí se vám článek? Sdílejte jej ve svém profilu.

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on email
Share on whatsapp

Související