
Každé roční období je něčím specifické. Potemnělý podzim nás „nutí“ se více zastavit a ponořit do svého nitra. K tomu se může vázat určitě bilancování v oblasti vztahů. Nejspíše se shodneme na tom, že by pro nás mělo být cílem žít v harmonii – sám nebo sama se sebou a také s nejbližšími.
Komunikace je to, co může předejít konfliktům. Jenže, někdy právě komunikace může způsobit nedorozumění i nepříjemné konflikty. Jak jim můžeme předcházet? Tím, že zohledníme typy osobnosti, jejichž komunikační styly se v mnohém liší. Více objasní psycholožka Šárka Miková.

foto: Pixabay
„Vždyť jsi říkala, že…“; „Ale já jsem tím myslela, že…“ Se situacemi začínající těmito slovy máme nejspíš všichni bohaté zkušenosti. Nejprve máme myšlenku, kterou chceme sdělit. Musíme ji pak ovšem dostat do slov, což se ne vždy zcela podaří. A první zkreslení je na světě. „Druhé zkreslení nastává v hlavě člověka, s nímž mluvíme. Z toho, co slyší, si totiž vybere jen informace, na které je v důsledku svého typu osobnosti „naladěný“. A pak si tyto informace zasadí do svého kontextu a dá jim svůj význam. Jenže vy si myslíte, že přece musel slyšet přesně to, co jste právě řekli,“ popisuje klasickou situaci psycholožka Šárka Miková, která za roky praxe vypracovala teorii osobnosti nazvanou Teorie typů.
Vrozené potřeby: AKCE TEĎ A TADY, SVOBODA, OKAMŽITÝ DOPAD. Jak si přejí, abyste s nimi komunikovali:
Vrozené potřeby: STABILITA, PŘEDVÍDATELNOST, SPOLEHLIVOST. Jak si přejí, abyste s nimi komunikovali:
Vrozené potřeby: HLUBŠÍ SMYSL, JEDINEČNOST, HARMONIE. Jak si přejí, abyste s nimi komunikovali:
Vrozené potřeby: ROZUMĚT A PROVĚŘOVAT, KOMPETENTNOST, ZDOKONALOVÁNÍ. Jak si přejí, abyste s nimi komunikovali:
Možná vás napadne, že byste měli být autentičtí, jak se v současné době často zmiňuje. A nepřetvařovat se a neomezovat se. Jenže umět se přizpůsobit neznamená ztratit svou tvář. Pořád můžete být sami sebou, ale zároveň berete v potaz, že ostatní jsou jiní. Ale hledat spolu navzájem společnou cestu k porozumění může být nejen život usnadňující, ale také příjemnější. Vždyť najít s někým společnou řeč a dojít k nějakému řešení je nesmírně lidské. Co na to psycholožka?
„Umět se v komunikaci přizpůsobit by mělo být v našem vlastním zájmu. Nechcete-li tedy mluvit do jako do dubu. Komunikaci ale není nutné přizpůsobovat vždy. Třeba v situaci, kdy probíhá skutečný dialog, na který jsou obě strany naladěny a vnímají, že jim druhý naslouchá a slyší, co říkají. Přesto ale doporučuji si pro jistotu na konci udělat drobnou rekapitulaci. Místo ‚Takže jsem říkal, že…‘ se však spíš zeptejte ‘A co jsi vlastně slyšel?‘,“ dodává psycholožka Šárka Miková. Více se o jednotlivých typech osobnosti a jejich potřebách v komunikaci dočtete v knize Milovat nestačí.
zdroj: Teorie typů