Jiří Dvořák (53) je díky svému uhrančivému hlasu oproti jiným hercům ve výhodě. Během této těžké doby, kdy jsou divadla zavřená, může alespoň dabovat či namlouvat audioknihy.

Vrhl se i na skládání básní, neodolá filmům pro pamětníky a stihl i nafotit charitativní kalendář pro Nadaci Chantal Archa. „Na svou proměnu v Oldřicha Nového jsem byl hodně zvědav, ale myslím, že se povedla,“ přiznal Jiří Dvořák v rozhovoru pro Runwayonline.cz.

• 

• 

Nedávno jste nafotil kalendář Proměny Nadace Archa Chantal Poullain. Kvůli pandemii koronaviru bylo focení v letošním roce náročnější. Zúžen musel být počet osob na place, dbalo se na zvýšenou hygienu. Dalo se to zvládnout?
Ano, vše bylo v naprostém pořádku. Nedalo se prostě nic dělat. Člověk to udělá rád, zvlášť když je to pro dobrou věc. Já tenhle projekt znám velmi dobře. Původně jsem měl být už v loňském kalendáři, ale z časových důvodů jsem to musel odložit až na letošek. Je mi ctí být součástí tak skvělého nápadu, který je spojen s dobrým úmyslem. 

Tančit už asi nebudu

Vy jste se ocitl na plakátě coby Oldřich Nový z filmu Přítelkyně pana ministra. A Adinou Mandlovou se stala vaše taneční partnerka ze StarDance Lenka Nora Návorková. Krásné setkání.
Já mám to štěstí, že jsem byl odjakživa frakový typ, takže i když jsem byl na svou proměnu v Oldřicha Nového zvědav, myslím, že se povedla. Setkání s Lenkou bylo skvělé, protože bylo po docela dlouhé době. My si sem tam zavoláme. Dokonce už i chápu, proč se jmenuje Lenka Nora. Ona je totiž opravdu jako dvě ženy dohromady. Co ona všechno zvládá a stíhá je šílené. Většinou, když jí volám, tak mi nebere telefon a pak se po třech dnech ozve. Takže jsme se teď neviděli docela dlouho. O to příjemnější setkání to bylo. Přeci jen jsme spolu strávili půlrok hodně intenzivního života a moc rád na to vzpomínám. Hlavně proto, že jsme si od první vteřiny sedli.

A šli jste si pak ještě někdy společně zatančit po skončení soutěže? 
Ale jo. Pár plesů jsme objeli, ale myslím, že tím to skončilo. Přeci jen jsem dost přibral a taky všechno zapomněl (smích).

Tak tanec se nezapomíná, stejně jako třeba lyžovaní…
To bych až tak netvrdil… Já se rád hýbu, tancování mám rád, ale učit se profesionální tanec je hodně těžké.

Vy jste prototypem šaramantního, galantního a noblesního elegána, a právě podobné role se vám nevyhýbají. Máte tyto „klaďase“ rád?
Jak jsem už říkal, jsem odjakživa frakový typ a na rozdíl od některých kolegů, a to nijak nesouvisí s tím, jestli jsou dobří nebo špatní herci, ho umím nosit. I proto mám rád ty tzv. konverzačky a salonní věci, například jsem hrál Ideálního manžela od Oscara Wilda, což je typická „frakovka“. Takže jo, mám to rád a baví mě to.

Oldřich Nový byl skvělý herec

A co filmy pro pamětníky? Díváte se na ně?
Dříve jsem je neměl moc v oblibě, ale asi jak stárnu, rád se k těmto filmům vracím. Hraní Adiny Mandlové, Hugo Hasse nebo i právě Oldřicha Nového, bylo dle mého neuvěřitelně moderní. Přestože někteří jejich kolegové opravdu strašně přehrávali, oni byli excelentní herci. Moc je obdivuji, nejen za jejich výkony, ale i za to, že zvládli natočit film i za dva týdny, což je dneska nemyslitelné.

Když se řekne Oldřich Nový tak se mi vybaví…
Kristián! Zavřete oči odcházím…

Zkusil jste někdy na nějakou ženu něco podobného? 
Tak tohle bych si asi vůči žádné dámě nedovolil. Ve filmu to jde, ale v životě by to bylo asi dost sprostý… Ne vážně, tohle jsem nikdy neudělal.

Když mluvíte o filmu. Stihl jste letos nějaké natáčení?
Naposledy jsem točil pro brněnskou televizi s Filipem Renčem. Byla to osmidílná série Hlava medúzy. Stihli jsme první čtyři díly natočit už loni na podzim, pak přišel covid, ale naštěstí se to v červenci stihlo dodělat. Jinak mi doma leží nějaké scénáře, ale vše se připravuje až na příští rok. Tak uvidíme, co bude.

Dostávám i úplně odlišné nabídky, a to mě baví

Takže se těšíte na nové projekty a vše máte dotočené?
Ještě mi chybí dodělat cyklus o Československých legiích v zahraničí. Tři díly jsou natočené, čtvrtý se stříhá a teď jsme měli točit Rusko. V plánu bylo tam jet, ale vzhledem k tomu, že vztahy České republiky a Ruské federace jsou pod bodem mrazu, tak z toho sešlo. A do toho přišla epidemie koronaviru, takže nevím, kdy se to dotočí. Chybí tam totiž zásadní část o Vladivostoku. Také jsem dostal nabídku odjet na měsíc do Indie a natočit tam cestopis, tak uvidíme, zda se to uskuteční

Mluvili jsme o „frakových“ rolích, ale najednou vidím, že dostáváte úplně odlišné nabídky. 
Upřímně, mě to moc baví. Díky těmto projektům se totiž člověk hodně nového nejen dozví, ale také se dostane na místa, kam by se asi normálně nepodíval. Třeba ty legie jsme točili na Ukrajině, ve Francii, v Itálii, sjeli jsme celé Slovensko. Nádhera. Navíc já se pro tento typ pořad ani nemusím učit text, což je fajn. Jen se ptám na věci, na které by se třeba rádi zeptali diváci. A to je moc příjemná práce.

I na téhle době se dá najít leccos dobrého

Je nějaká role, co byste si rád ještě zkusil?
Já měl jednu jedinou vysněnou roli, to byl Cyrano. Tu jsem si zahrál, takže splněno. Jsem navíc moc rád, že si mohu vybírat věci, které mě baví a nemusím je dělat jen pro peníze.

Prý plánujete spolupráci s Divadlem Ungelt.
Ano, nechal jsem se přesvědčit Jiřím Langmajerem, který v Ungeltu hraje už několik let. Budeme tam mít s Jirkou v únoru roku 2022 premiéru hry pro dva muže. 

Vše je pracovně posunuté nebo pozastavené, právě kvůli covidu. Není to nic příjemného, přesto, máte pocit, že vám ta doba něco dobrého i dala?
Já při té první jarní vlně docela hodně odpočíval. Jinak pracovně se mě to ani moc nedotklo, protože hraju už jen v divadle Viola. A co se týká dabingu, reklam nebo načítání audio knih, tam jsem vždy sám a za sklem, tudíž pracovat jsem mohl, a to i nyní. Ale přijde mi, že něco pozitivního se i najít dá. Myslím si, že se hodně lidí zastavilo. A začalo víc přemýšlet. O sobě, o vztazích… To by snad kladný vliv mít mohlo, ale já mohu mluvit hlavně sám za sebe. 

Jiří Dvořák

• Narodil se 4. února 1967 v Brně. Tady také vystudoval na Janáčkově akademii múzických umění herectví a vzápětí získal angažmá v Městském divadle v Brně. Působil také v šumperském divadle a brněnském Mahenově a v roce 1999 se stal členem pražského Divadla na Vinohradech.
• V roce 2018 se zúčastnil deváté řady taneční soutěže StarDance, kde s taneční partnerkou Lenkou Norou Návorkovou zvítězili.
• Byl dvakrát ženatý. Z manželství s herečkou Barborou Munzarovou má dceru Annu.

Další rozhovory

KATE MATL: Těhotenství přišlo v pravý čas
„DÍKY ROZVODU dnes dokáže ocenit věrnost a rodinu,“ říká o Janečkovi jeho partnerka Lilia
MARTIN DEJDAR: Zkušenosti nasbíráte jen pokud chcete. A já chtěl