Přátelský spor vede mezi sebou Lotyšsko a Estonsko. Usilují o prvenství symbolu svátků, kterým je vánoční stromeček. Kdo ho měl před pěti stoletími jako první?
Tradici zdobení vánočního stromečku lze vystopovat na území našich severovýchodních sousedů do oblasti Baltu. Než se stromeček začal zdobit ozdobami, býval ověšený jablky, ořechy a jinými potravinami. Zavěšování ozdob na větve je i starý polský lidový zvyk, který se datuje už od slovanských pohanských tradic.
Vánoční stromeček a letitý spor
Tradice zdobení stromku, jak ji známe dnes, pochází z Livonska (dnešní Estonsko a Lotyšsko) a Německa. Podle některých zdrojů byla tradice zdobení stromku převzata německými obchodníky a městy z tradice, vzniklé buď v lotyšské metropoli Rize v roce 1510, případně v Estonském Tallinnu v roce 1441. V obou případech prý šlo o strom ozdobený členy Bratrstva černohlavých, sdružující německé obchodníky.
Podle historiků, kteří považují za průkopníka vánočního stromku Lotyšsko, nebyl první z nich klasický jehličnan. V roce 1510 prý postavili kupci dřevěnou pyramidu, které se říkalo strom. Vyzdobili ji sušenými květy, ovocem, zeleninou a hračkami ze slámy. Konstrukce měla být dekorací pro průvod kolem jejich zasedací síně a nakonec měla být na znamení konce roku spálena. Estonci zase tvrdí, že první vánoční stromek na světě byl vztyčen před tallinnskou radnicí v roce 1441 při zimní slavnosti, kdy kupci a svobodné ženy tančili kolem stromu a pak ho spálili.
Ochranitelský význam
Bratrstvo, v němž se ve středověku sdružovali obchodníci německého původu, chtělo bohatému a vzkvétajícímu hanzovnímu městu Rize k zimnímu slunovratu věnovat strom, jenž se pak měl podle tradice nastojato na místě spálit, aby se zapudilo zlo. Jehličnan byl však příliš velký, takže plameny by ohrozily okolní domy. A tak zatímco kupci probírali, co s nespalitelnou jedlí, děti ji ozdobily slámou, jablky a nitěmi. Načančaný strom se obyvatelům Rigy zalíbil natolik, že se zrodila každoroční tradice, jež posléze dobyla svět. Konšelé z Tallinnu ovšem hájí prvenství svého města argumentem, že Bratrstvo černohlavých vztyčilo nazdobený strom před tallinnskou radnicí už v zimě 1441 – tedy o 69 let dříve.
Vánoční stromky měly ochranitelskou funkci. Jedna z prvních zpráv o ozdobeném osvětleném stromku v místnosti se nachází v brémské kronice z roku 1570. Nejdříve se objevoval v cechovních a řemeslnických domech. Stromek se také někdy zavěšoval nad štědrovečerní stůl, ovšem špičkou dolů.
Vánoční stromeček v domácnostech
Do domovů začala móda zdobení stromků pronikat v polovině 17. století. V 18. století následovala tradice zdobení hořícími svíčkami, které se časem nahradily vánočním osvětlením. Dále se rozšířila tradice do světa v 19. století. Ujímá se nejprve v protestantských městech, poté na venkově. Katolická církev dlouho odolávala tomuto protestantskému zvyku a ve Vatikánu vánoční strom postavili poprvé dokonce až v roce 1982.
Ačkoliv mnozí představitelé katolické církve považovali zejména v průběhu 19. století zdobení stromů za pohanský zvyk, další verze vysvětlující vznik tradice zdobení vánočního stromu vychází právě z křesťanských kořenů: na svátek Adama a Evy, tedy 24. prosince, se před kostely od středověku konaly hry připomínající prvotní hřích a právě strom se zavěšenými jablky byl ústřední „rekvizitou“ těchto her. Živě rostoucí stromy se dodnes zdobí. Za nejvyšší vánoční živý strom je považován několik staletí starý eukalyptový strom, který roste ve Styx Valley v Tasmánii, měřící úctyhodných 84 m.
zdroj: Cedok.cz. www.history.com
