Vždy rád připomínal, že jako aprílové dítě měl ten nejlepší důvod k tomu, nazvat svůj první román Žert.
Jako jeden z mála českých spisovatelů dokázal Milan Kundera oslovit svým dílem celý svět. Je autorem básní, dramat, prózy i esejí a také se živil jako překladatel. Narodil se v Čechách, ale od své emigrace v roce 1975 žije ve Francii, kde o šest let později získal i občanství. To československé mu po vydání knihy Kniha smíchu a zapomnění (1978) bylo v roce 1979 odebráno a jeho dílo bylo u nás až do sametové revoluce zakázáno.
Před médii se skrývá a na svou rodnou vlast nerad vzpomíná. Proto se jeho poslední díla napsaná v zahraničí, až na jedinou výjimku, nepřekládají do češtiny. Ovšem i jeho vlastní život by vydal na román. Smutný román. Nechybí v něm napětí, údajná zrada, osočení, nepochopení, nenávist i nesporný talent. Jako by jeho jedna z nejzásadnějších knih, román Žert, přeurčila celý jeho osud.
Narodil se v Brně v roce 1929. Jeho otec Ludvík Kundera byl významným klavíristou a rektorem JAMU. Po gymnáziu začal Milan Kundera studovat na Filozofické fakultě UK literární vědu a estetiku, po dvou semestrech však přestoupil na FAMU, obor filmová režie, a nakonec ještě na scenáristiku u M.V. Kratochvíla. Na FAMU poté vyučoval světovou literaturu.
Udání popřel
Byl členem komunistické strany, do níž ho dvakrát přijali a dvakrát ho z ní vyloučili. Jako mladý student v roce 1950 podle policejního záznamu údajně udal na Sboru národní bezpečnosti (SNB) bývalého letce, emigranta a antikomunistu, západního agenta Miroslava Dvořáčka při jedné z návštěv Prahy.
Měl přijet splnit úkol jménem protikomunistického odboje. Dvořáček tenkrát náhodně zahlédl kamarádku Ivu Militkou, v jejímž pokoji na koleji si na pár hodin schoval kufr s příslibem, že se pro něj vrátí. Militká se však o Dvořáčkově návštěvě zmínila svému příteli Miroslavu Dlaskovi, který vše o něco později prozradil Kunderovi. A ten vše nahlásil pražské policii.
Dvořáček byl poté zatčen a odsouzen k 22 letům vězení, z nichž strávil téměř 14 let v těžkých podmínkách pracovních táborů, převážně v táboře Vojna, kde fáral do uranových dolů. Kundera takové obvinění rozhodně popřel.
Spisovatel se stal předmětem kritiky i v souvislosti s vydáním románové biografie spisovatele Jana Nováka Kundera: Český život a doba. Kniha se zaměřuje na život slavného spisovatel před rokem 1975. „Kundera byl manipulátor, lže o svém životě a má na svědomí udání mnoha lidí,” líčil Novák v médiích.
| „Spisovatel, který píše svůj první román, není obvykle veden promyšlenou osobní estetikou. Jeho způsob psaní je ještě mnohem spontánnější a naivnější, než jaký bude později. Dívám-li se zpět na Žert, nacházím v něm však v jádru již všechno, o co jsem usiloval ve svých pozdějších románech.“ |
| Milan Kundera, 1984 |
Inspirace versus požadavky
Do světa literatury vstoupil Kundera v roce 1945 překladem básní Vladimíra Majakovského, na kterém pracoval spolu s bratrancem Ludvíkem Kunderou a publikoval je v časopisech Pochod a Čin. Rok poté, v časopise Mladé archy, publikoval svou první báseň. V 50. letech však od avantgardní inspirace ustoupil pod tlakem dobových požadavků i měřítek a vydal první sbírku Člověk zahrada širá (1953) a básnickou skladbu o Juliu Fučíkovi Poslední máj (1955), následovala sbírka Monology (1957), hra Majitelé klíčů (1962) či Ptákovina (1968). Tehdy se prosazoval již jako prozaik, díky čemuž vstoupil do světové literatury souborem povídek o vztazích mužů a žen Směšné lásky (1963).
Román Žert, který se vyrovnával s traumatem zločinů 50. let vyšel v roce 1967 a Kunderu vynesl na vrchol literární scény. Hlavní negativní postava Žertu Pavel Zemánek podle většiny interpretů odkazuje k Pavlu Kohoutovi, ale stejně tak může vyznít jako život Kundery. Po sovětské invazi v roce 1968 Kundera ztratil možnost publikovat. Následující tvorba slavného spisovatele pak vyšla už jen v zahraničí.
Literární génius
Jeho romány Nesnesitelná lehkost bytí či Nesmrtelnost jsou světovou kritikou považovány za téměř geniální díla. V posledních letech vydal například romány Pomalost, Identita, Nevědomost a Slavnost bezvýznamnosti.
S francouzským spisovatelem a scenáristou Jean-Claudem Carrièrem, který spolupracoval i s Milošem Formanem, ho pojilo letité přátelství, a tak není divu, že se objevil i v dokumentu Milan Kundera: Od žertu k bezvýznamnosti. Ten měl mít v kinech premiéru právě v den Kunderových narozenin. Vzpomíná zde, jak se s Kunderou setkal při filmovém přepisu jeho Nesnesitelné lehkosti bytí.
Slavný scénárista Carriere zemřel letos 8. února ve věku 89 let. „Carrière byl francouzský elegán a gentleman, který ve společnosti spíše naslouchal, asi proto, že vyprávěl svými scénáři. Bydlel ve velké domě ve vnitrobloku navenek obyčejného pařížského činžáku, uvnitř klidné oázy zaplněné stromy,“ popisuje režisér dokumentu Miloslav Šmídmajer.
Kundera po listopadu 1989 několikrát navštívil Československo i ČR. V roce 1995 mu prezident Havel udělil medaili Za zásluhy. Přebírala ji tehdy Věra Kunderová. V listopadu 2019 získal po 40 letech opět české občanství. Předal mu ho 28. listopadu 2019 v Paříži velvyslanec ČR Petr Drulák. Důvodem rozhodnutí spisovatele a jeho manželky Věry Kunderové opět přijmout české občanství bylo, že si Česko v roce 2018 připomnělo jeho devadesátiny.
