S přibývajícím věkem se prý vracíme ke svým kořenům. Asi na tom něco bude, protože poslední dobou moc ráda objevuju zapadlá místa Vysočiny.
Byli jsme zrovna u babičky a děti měly plnou hlavu online výuky. Nejvyšší čas jít se někam vyvětrat. Trošku změnit ovzduší. Okolí chalupy znají jako svoje boty, a tak jsem je naložila i se psy do auta a vyjeli jsme. Kam? Sama ještě nevím. To se uvidí, kam nás vítr zavane.
V Bystřici nad Perštejnem jsem odbočila z hlavní silnice a klikatými, úzkými silničkami kroužila Vysočinou. Kochala jsem se pohledem z okýnka na vlnitou krajinu, kde pole střídaly lesy. Hrál nám k tomu můj oblíbený Neckář a jeho: „Světská sláva, polní tráva…”
Až jsme dojeli do vísky jménem Vítochov. Je to opravdu malinká vesnice se 113 obyvateli a 38 domy.
Ovšem na kopci nad ní stojí něco naprosto úchvatného. Nádherný kamenný kostel svatého Michaela Archanděla. Patří mezi nejstarší kostely na Moravě. Jeho kamenné vzezření připomíná spíše anglický než český venkov.
Vítr v zádech…
Vítr, který zrovna hodně foukal, tu atmosféru jen podporoval. Opíral se nám silně do zad. Bylo to neskutečně příjemné. Mám ráda vítr. Přála jsem si, aby všechno špatné odvál. Nevím proč, ale měla jsem najednou pocit, jako bych se ocitla ve filmu „Francouzova milenka”. Rval mi vlasy a já se dívala do dálky, jako bych vyhlížela někoho, kdo nepřichází…. Jen ten oceán chyběl.
Vítochovský kostel je národní kulturní památka opředena řadou legend. Jedna z nich je jako stvořená na hodinu dějepisu. Také patří k těm nejvýznamnějším. Je o věrozvěstovi Metodějovi z doby Velké Moravy. Říká se, že se na své cestě zastavil právě zde. Místního pána z Vítochova oslnil natolik, že díky němu přijal křesťanskou víru a dal na jeho počest vystavět kapli. Na cestě zpět se zde Metoděj opět zastavil a novou kapli vysvětil.
Je to kouzelné místo, kde nepotkáte živou duši. Děti i psi šťastně běhali ve větru kolem kostela, až objevili na samém vršku borovici zasazenou hercem Luďkem Munzarem v roce 2002 při natáčení televizního pořadu „Paměť stromů”.
Domů jsme se vrátili s čistou, vyfoukanou hlavou.
O autorce:
Herečka, cestovatelka, učitelka jógy, narozená ve znamení Lva 18. srpna 1972 na Vysočině. Dětství strávila v Rovečném. Založila nadační fond YogaHelp, je členkou správní rady Život dětem a stala se patronkou projektu Blueland.
V době otevření divadel ji můžete vidět ve hrách – The Naked Truth – Odhalená pravda, Tančírna, K – Pax svět podle Prota. A nově i v připravované komedii Ocenění v Divadle Radka Brzobohatého.
Pokud máte nějaké dotazy, nebo se jen budete chtít inspirovat tím, co dělá, můžete ji sledovat na jejím Instagramu Petra Špindlerová.
