Barevná vajíčka, pomlázka, beránek a samozřejmě mazanec. Bez něj by Velikonoce nebyly úplné. A pokud jste si na něj až dosud netroufali, dnes se to změní. Naučíme vás ten nejlepší ze všech.
Mazanec je klasika všech klasik. Ten koupený bývá často dost ošizený a když ochutnáte poctivý domácí, raději se ho naučíte. Ta chuť je totiž o několik tříd jinde. Mnoho lidí se kynutého těsto obává, ale úplně zbytečně. Jak s oblibou tvrdí cukráři, dobrý piškot je mnohem složitější.
První zmínka o mazanci pochází zhruba z poloviny 15. století, ale jeho historie bude pravděpodobně mnohem starší. Pekl se vždy o Bílé sobotě, ale kdysi nebýval tak sladký jako dnes, víc připomínal bílý chléb. Cukr byl drahý a nedostupný, takže si k němu lidé dopřávali spíše sladkou smetanu. Hospodyňky jej nosily do kostela ke slavnostnímu pomazání, jako připomínku posledního pomazání Kristova těla a jeho uložení do hrobu. Odtud tedy jeho název, který v některých krajích zněl svěceník nebo i pomazanec. Křížek, který se do něj před upečením dělá, symbolizuje ukřižování Ježíše Krista, konec půstu a oslavu nového života. Později se v bohatších rodinách začaly to tradičního velikonočního mazance přidávat i dražší suroviny jako rozinky, mandle nebo vzácné koření jako muškátový oříšek, badyán nebo hřebíček.
Velikonoční mazanec
Potřebujete:
- 500 g polohrubé mouky
- 110 g másla
- 110 g cukru krystal
- 2 žloutky
- 35 g droždí
- 250 ml mléka
- 50 g loupaných mandlí
- sůl
- citronovou kůru z jednoho bio citronu
- vanilkový cukr
- 1 necelou lžíci rumu
Postup:
Do mouky rozdrobte droždí, posypte ho trochou cukru, polijte asi dvěmi lžícemi teplého mléka, dřevěnou vařečkou zamíchejte na kašičku a nechte vzejít kvásek. Pak přidejte žloutky (měly by mít pokojovou teplotu), teplé mléko, hodně povolené (klidně skoro rozpuštěné) máslo, cukr a špetku soli (ne na droždí), citronovou kůru, rum a vanilkový cukr. Vypracujte, nejlépe v robotu, hladké, nelepivé těsto. Každá mouka saje trochu jinak, takže pokud se těsto lepí, přidejte trochu mouky.
Dobře propracované těsto vytvarujte do koule, posypte špetkou hladké mouky a nechte na teplém místě, přikryté utěrkou, kynout. Tohle poctivé, tučné těsto musí kynout dlouho. Zhruba po dvou hodinách ho znovu propracujte a nechte klidně další hodinu znovu kynout. Pak vytvarujte bochánek, který nahoře nařízněte křížkem. Nebo můžete těsto rozdělit na dvě části, z každé vyválet silnější váleček a zaplést je do velikonočního věnce.
Pomažte vejcem, posypte mandlemi, dejte do trouby rozehřáté na 180 stupňů a po pěti minutách troubu stáhněte na cca 160 stupňů. Pečte asi 40 minut. Během pečení můžete mazanec přikrýt alobalem, aby se nepřipaloval. Hotový pak pocukrujte. Nejlépe chutná namazaný máslem a jahodovou marmeládou. Je to kalorická bomba, ale jednou za rok se to může. A pokud vám v receptu chybí rozinky, přidejte je (cca 30 dkg předem namočených v rumu) při zadělávání do těsta.
Jak na správně připravený kvásek?
Kvásek je základ úspěchu, ale je to úplně jednoduché. Na mouku vždy rozdrobte předepsané množství droždí, posypte ho cukrem, pokapejte pár lžícemi teplého mléka nebo vody a rozmíchejte na kašičku, do které přimíchejte malinko mouky. Zakryjte utěrkou a nechte na teplém místě vzejít. To rozmíchání je důležité, bez něj to nejde tak snadno. Hodně receptů radí připravovat kvásek zvlášť, například v hrníčku, ale já to nedělám, je to zbytečné. Na mouce vám vzejde krásně.
Důležité ale je, aby tekutina (mléko nebo voda) byla jen teplá, nikdy horká. Když do ní strčíte prst a pálí, je to moc. Příliš vysoká teplota by kvasinky v droždí zabila. Studená naopak nepodpoří kvašení. Na cukr nikdy nezapomeňte, celý proces urychluje a podporuje, trošku dávám i při přípravě knedlíků. Naopak na droždí nepatří sůl, tu dávejte vždy jen do mouky. A poslední důležitá věc, dejte kvásku čas. Klidně i dvacet minut, čím lépe vzejde, tím rychleji vám pak těsto vykyne.
Zdroj: www.ceskevelikonoce.cz, www.vira.cz,www.thespruceeats.com, www.bbc.co.uk
