Kdo jiný by mohl lépe mluvit o lásce a dobrém jídle než Francouzi. Slavná herečka Juliette Binoche z filmu Čokoláda (Chocolat), kde se představila po boku Johna Deppa, do Cannes tentokrát přijela představit film s názvem The Pot a Feu. Je plný lásky, a to i k dobré zelenině.
Historický romantický příběh, který se rodí v kuchyni, vás rozhodně vezme nejen za srdce, ale pořádně vám rozjede i chuťové pohárky. Krásná herečka Juliette Binoche ve svém nejnovějším snímku předvádí, jak může vypadat láska nejen k muži, ale i k tomu, co je na talíři. „Při přípravě jídla jsme měli vždy zvláštní vztah k zelenině. Vlastně ke všemu, co jsme krájeli, k různým detailům. Byla to krásná práce a téměř bezstarostný pocit,“ řekla na premiéře Binoche.
Rafinovaná kuchyně
Snímek se odehrává v 19. století na francouzském zámku v údolí Loiry. Hlavními hrdiny jsou milovník jídla Dodin (Benoît Magimel) a jeho dlouholetá kuchařka a spolumajitelka restaurace Eugenie (Juliette Binoche). Přestože je ona více jak o 20 let starší než Dodin, mají k sobě blízko. Večer sice uléhají na oddělená lože, příležitost k lásce si však nakonec najdou nejen v kuchyni, ale i mimo ni. Film jen natočený podle románu Marcela Rouffa z roku 1924 a pro ztvárnění na plátně si jej vybral režisér Anh Hung Tran.
„Jak říká Juliette, ta bezstarostnost vaření, to je něco, na co jsem sám dávno zapomněl. Když vařím, je to rychlé, vědomé a vlastně zvláštní. Při natáčení sem si užil tu rafinovanost, což nás všechny moc bavilo,“ řekl Anh Hong Tran.
Divadlo, šatna a brioška
Dětství malé Juliette a její sestry Marion (dnes fotografka a režisérka Marion Stalens) bylo provoněné atmosférou divadelního zákulisí a šaten. Jejich matka Monique Stalens byla herečka a otec Jean-Marie Binoche sochař a divadelní režisér. Co se rodiče rozvedli, žily sestry střídavě u matky nebo otce. Když bylo Juliette třicet let, přiznala, že první emoce, kterou si z dětství pamatuje, je osamocenost. Rodiče ji k jejímu velkému zděšení zapsali do katolické internátní školy, kde na ni nové spolužačky volali brioška.
„Nenáviděla jsem to. Naučila jsem se ale být naprosto nezávislá a dokonale hrát. Jeden život uvnitř a jeden navenek pro školu,“ řekla v rozhovoru pro francouzský Vogue. Už tehdy věděla, že bude studovat herectví. Na lyceu zinscenovala Molièrovu komedii Zdravý nemocný a Ionescovo drama Král umírá, v nichž však hrála mužské party.
Přivydělávala si jako pokladní v supermatketu a zároveň navštěvovala prestižní státní konzervatoř v Paříži. V osmnácti dostala první roli ve francouzské televizi a po několika menších příležitostech na sebe upozornila úlohou vyzývavé Anne (přezdívané Nina), za jejíž ztvárnění v erotickém dramatu André Téchiného Rendez-Vous (1985) byla nominována na Césara a jako herecká naděje obdržela Cenu Romy Schneider 1986.
Neviditelná lehkost bytí
V roce 1988 hledal americký režisér Philip Kaufman představitelku hlavní role pro svou filmovou adaptaci Kunderova románu Nesnesitelná lehkost bytí a rozhodl se pro čtyřiadvactiletou Francouzku. Po premiéře o ní v Chicago Sun-Times napsali, že ve své kráse a nevinnosti byla téměř éterická. A Juliette Binoche tehdy skutečně byla. Dokonale zapadla do role introvertní české fotografky Terezy, jejíž život ovlivňují politické události šedesátých let.
Juliette sice nepatří mezi prvoplánové krásky, přesto byla mnohokrát zvolena za jednu z nejkrásnějších a nejvíce sexy žen filmového plátna. Původ její plnější tváře i postavy můžeme přisuzovat polským kořenům. V druhé polovině devadesátých let se stala tváří parfému Poème značky Lancôme a v roce 2003 byla tváří italské módní řady Gentryportofino.
zdroj: Vogue.fr, Festival-cannes.com
