Panenský Týnec: místo s mocnou uzdravující energií

Kostel s pověstí léčit
foto: Panenský Týnec

Není v Čechách mnoho míst, kam by lidé jezdili za léčivou silou. Panenský Týnec ji ale opravdu má. A i jeho okolí stojí za návštěvu.

O kostele v Panenském Týnci jsem věděla především to, že proslul jako vytipované místo, kde by mohla být pohřbená Anežka Česká. Probíhaly tu dokonce i průzkumné práce, ale stále je to jen teorie. I když podpořená některými historickými fakty a mnozí vědci jsou přesvědčeni, že je pravdivá.

Zdroj léčivé energie

Tenhle chrám je ale proslulý především kvůli něčemu jinému. Pochopila jsem to hned, jak jsem sem přišla. Už když sem jdete, máte zvláštní pocit. Ale ve chvíli, kdy se postavíte do míst zhruba před předpokládaným oltářem, je vám jasné, že jste se ocitli na hodně zvláštním místě. Kříží se tu dvě energetické zóny, a i ti méně vnímaví či nevěřící Tomášové musí uznat, že COSI cítí. Každý to popisuje trochu jinak, já cítila jemné mravenčení v nohách a takový hodně zvláštní pocit v celém těle. Ta energie tu prostě je. O tom není sporu.

foto: Panenský Týnec

Panenský Týnec má pověst, že dokáže uzdravovat, dodávat sebevědomí i radost ze života. Jezdí sem lidé s chronickými bolestmi hlavy, psychicky nemocní, v depresi nebo vyčerpaní či vystresovaní jedinci, kteří tu tráví i dlouhé hodiny. Mnohým je tu opravdu lépe než jinde. A rádi tu posedí nebo i klidně přespí. Chrám je volně přístupný, takže sem může přijít kdokoli a pobýt tu jak dlouho chce.

Mnozí si myslí, že jde o vydrancovaný, polorozbořený chrám. Ale pravda je, že ho ve skutečnosti nikdy nedokončili. Poté, co byl ještě rozestavěný za husitských válek poničený a podpálený, už jeho výstavbu nikdy neobnovili. Tvrdí se, že především proto, že na jeho dostavbu došli peníze.

Bohatá historie

Místo bylo podle archeologů osídleno už v keltských dobách. Název Panenský získal Týnec díky zdejšímu klášteru klarisek, který tu byl založen na konci 13. století Habartem ze Žerotína na počest Anežky České. Jako vděk, že vyléčila jeho ženu z neplodnosti. Což je i hlavní důvod vzniku spekulací, že je tu pravděpodobně někde pohřbená. Samotné slovo Týnec je odvozeno od slova Týn či starokeltského Taun, což znamená hrazené, otýněné tedy opevněné místo.

Nedostavěný chrám v Panenském Týnci stojí na dvou křižujících se energetických zónách. / foto: Jitka Lubojacká

První dochovaná písemná zmínka pochází z roku 1115, kdy byl Týnec jako ves spojován s klášterem v Kladrubech. Kdysi měl dvě brány, na východě Slánskou a na západě Lounskou, ty však byly zbourány při stavbě císařské silnice v roce 1799, které vedla z Prahy do Lipska. Po této „Lipské silnici“ se do Panenského Týnce sjeli 19. srpna 1813 tři tehdejší panovníci: císař František I., pruský král Bedřich Vilém III. a ruský car Alexandr I., který zde i přespal.


Pozitivní menhir

Jen pár kilometrů od Panenského Týnce najdete další velmi zajímavé místo. Kousek za vesnicí Klobuky stojí největší menhir u nás. Je 3,5 metru vysoký, váží zhruba 5 tun a jeho šířka se pohybuje kolem 1 metru. Přezdívá se mu Kamenný pastýř. V bretonštině (keltském jazyku) je slůvko men výrazem pro kámen a hir znamená dlouhý. Menhiry neboli „dlouhé kameny“ byly vsazovány do země od pozdního neolitu (5100-4700 př. n. l.) do 2. poloviny 1. tisíciletí př. n. l.

Nachází se po celém světě, rozmístěné jednotlivě, v kruzích, přímkách i v dlouhých řadách. Odborníci předpokládají, že sloužily jako místo starobylých kultů a měly magický význam. U Kamenného pastýře nelze pominout přímou vazbu na horu Říp, která je odsud na dohled. Kdybyste se sem postavili 30.4. nebo 13.8. tedy v dny významných keltských svátků Beltine a Lugnasad, uvidíte slunce vycházet přímo za Řípem.

Když už u menhiru budete, nezapomeňte ho obejmout. Tvrdí se o něm, že má dar vyzařovat pozitivní energii a mám pocit, že na tom něco bude. / foto: archiv autora

I Klobuky stojí za vidění

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1226, kdy byla majetkem doksanského kláštera. Dominantou obce je kostel sv. Vavřince, který pochází ze začátku 14. stol. Během husitských válek byl poničený, později je ale opravili. V polovině 16. stol. k němu přistavěli zvonovou věž, do níž se vchází ze hřbitova. Jen kousek od náměstí stojí vila, ve které se narodil známý prvorepublikový politik Jan Malypetr. Svůj rodný dům později využíval jako venkovské sídlo, a kromě jiných významných osobností ho tu navštěvoval i prezident T. G. Masaryka. Ale historie obce je spojená i s dalšími známými jmény. Jako farář tu působil spisovatel Jindřich Šimon Baar, ve zdejším cukrovaru pracoval slovenský básník Ivan Krasko a z nedalekých Kokovic pochází Antonín Bernášek, který psal pod pseudonymem Karel Toman.


Výšlap na hrad Zlenice zvládnou i malé děti

foto: Zlenice

Líbí se vám článek? Sdílejte jej ve svém profilu.

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on email
Share on whatsapp

Související