Po 30 letech se v Praze koná první ucelená výstava Alfonse Muchy

foto: Mucha Foundation

15. července 2022 bude ve Valdštejnské jízdárně zahájena výstava Mucha, rodinná sbírka, jejíž design navrhla architekta Eva Jiřičná. Více než 220 děl návštěvníkům přiblíží nejdůležitější etapy života Alfonse Muchy, které zásadním způsobem formovaly jeho tvorbu i myšlení. Zahájení se koná den po výročí jeho úmrtí 14. července, od kterého již letos uplynulo 83 let.

Výstava Mucha, rodinná sbírka nabídne návštěvníkům jedinečnou příležitost seznámit se s dílem jednoho z nejslavnějších českých umělců. Vystavené exponáty pochází z rodinné sbírky, která je největším souborem Muchových děl na světě a některé z nich veřejnost uvidí zcela poprvé. Koncepcí navazuje na rekordně navštěvovanou výstavu v pařížském Musée du Luxemburg, která se konala pod záštitou francouzského Senátu. 

Umění pro všechny

“Můj dědeček byl velmi pracovitý člověk, což reflektuje velké množství děl, které během svého života vytvořil. Byl mimořádně vnímavý, zajímalo jej hodně věcí a zajímal se o různá témata. Proto také vstoupil do veřejného prostoru a navrhl první československé bankovky, známky a dekoroval Primátorský sál v Obecním domě. Pevně věřil, že umění má být dostupné všem. Tato výstava ukáže nejen, jak kvalitní umělec byl, ale že jeho umělecký odkaz žije dál. Věřím, že by se mu výstava líbila,“ řekl na tiskové konferenci vnuk Alfonse Muchy a předseda správní rady Nadace Mucha John Mucha. 

Načasování výstavy Mucha, rodinná sbírka koresponduje s tím, že Česká republika přebírá předsednictví právě od Francie, která v životě a tvorbě Alfonse Muchy sehrála významnou roli. „Mucha byl velkým vlastencem, celý svůj život podporoval český národ. A byť žil dlouhá léta ve Francii, která se mu stala druhým domovem a kde odstartoval svou zářnou kariéru, na svou rodnou zemi nikdy nezapomněl,“ dodal předseda Senátu Miloš Vystrčil. 

Za architektonickým ztvárněním výstavy stojí světoznámá česká architektka Eva Jiřičná a její studio AI Design. „Chtěli jsme dát návštěvníkům možnost podívat se na autorovo dílo novýma očima. Aby si s Muchou mohli projít jeho bohatým životem, vidět, jak se vyvíjel, rostl a stárl, pochopit a sdílet jeho radosti, naděje i smutky. Sledovat odraz života v jeho díle a zároveň si uvědomit, nakolik jsou jeho názory i vlastenectví relevantní v dnešní době,“ přibližuje Eva Jiřičná. Jednotlivé kapitoly jsou tak například laděny do škály barev a tahů štětcem, které v dané etapě života Mucha preferoval. 

foto: Mucha Foundation

Rodinná sbírka čítá přes 3 tisíce uměleckých děl a 4 tisíce fotografií. Je tak největším souborem Muchovy tvorby na světě. „Tato výstava je nejobsáhlejší studií jeho díla, kterou doposud Nadace Mucha představila. Výstava prezentuje širokou škálu děl, včetně plakátů, kreseb, maleb, fotografií, knih, ale i soch a šperků. Ukazuje nejen umělcovu všestrannost, ale také jeho filozofické přesvědčení: inspirativní sílu umění,“ shrnuje kurátorka výstavy Tomoko Sato, která je považována za jednu z předních odbornic na Alfonse Muchu. 

Výstava Mucha, rodinná sbírka ve Valdštejnské jízdárně bude pro návštěvníky otevřená až do 31. října 2022. Provede je nejdůležitějšími etapami života tohoto umělce, který výrazně ovlivnil řadu dalších výtvarníků nejen ve své době, ale inspirací je i dnes. Výstava je rozdělena do šesti ucelených částí.

Bohém a Čech v Paříži

Alfons Mucha do Paříže, která byla světovým kulturním centrem přijel v roce 1887. Během dvou let získal formální vzdělání, neočekávaný vývoj ho ovšem přinutil věnovat se knižním a časopiseckým ilustracím. Během této doby se seznámil s dalšími umělci, kteří prožívali složitější období své kariéry, mezi jinými např. Paul Gauguin. Zásadní průlom v jeho kariéře přišel na počátku roku 1895. Plakát pro hru Gismonda nejznámější herečky své doby Sarah Bernhardtovou z Muchy udělal prakticky přes noc hvězdu. 

V návaznosti na úspěch plakátu pro Sarah Bernhardtovou začal Mucha dostávat zakázky na reklamní plakáty a v roce 1896 podepsal výhradní smlouvu s pařížským tiskařem F. Champenoisem. To mu zajistilo nejen finanční stabilitu, ale také možnost kromě plakátů vytvářet dekorativní panó. Tato nová umělecká forma už nebyla dostupná pouze privilegovaným vrstvám, ale i široké veřejnosti. I díky tomu se Muchova tvorba během několika let stala natolik známou, že se pro ni vžilo označení le style Mucha. 

Kosmopolita

Nebylo překvapením, že se Mucha jako nejvyhledávanější designér v Paříži podílel na celé řadě výstav a projektů na Světové výstavě roku 1900 – největší události století. Vytvořil například dekorace pavilonu Bosny a Hercegoviny, tehdy součásti Rakouska-Uherska. Ironie situace, kdy na jedné straně pracoval pro říši a na druhé vnímal útlak Slovanů pod rakouskou nadvládou, Muchu dovedla k rozhodnutí vytvořit Slovanskou epopej. Během let 1904 až 1909 navštívil Mucha pětkrát Spojené státy v naději, že získá finance na realizaci projektu. Toho nakonec dosáhl v roce 1909. 

Jedním z umělců, se kterými se Mucha na začátku 90. let 19. století seznámil byl i spisovatel August Strindberg, jehož teorie „neviditelných sil“ Alfonse Muchu silně ovlivnila. V roce 1898 Mucha vstoupil do nejstarší zednářské lóže v kontinentální Evropě Grand Orient de France. Muchovo svobodné zednářství bylo výsledkem jeho spiritismu. Na své duchovní cestě si uvědomil, že základními kameny lidství jsou tři ctnosti – krása, pravda a láska. Po vzniku Československa v roce 1918 se významným způsobem zasadil o obnovení českého svobodného zednářství. Pracoval pak na několika projektech pro zednářské lóže včetně tvorby odznaků, patentových listin a obřadních číší. 

Vlastenec 

Do své rodné země se Mucha natrvalo vrátil v roce 1910, aby proměnil ve skutečnost svou dlouhodobou touhu – pomocí umění pracovat pro svou vlast a spřízněné Slovany, především vytvořením Slovanské epopeje. V roce 1911 po dokončení výzdoby Primátorského sálu v Obecním domě v Praze se Mucha přestěhoval na zámek Zbiroh, aby se plně koncentroval na práci na Slovanské epopeji. Výstava Mucha, rodinná sbírka podrobně ukazuje, jak Mucha skrze přípravná díla tento monumentální soubor maleb tvořil – od velkoformátových i malých studií, po ateliérové a dokumentární fotografie. 

Pro Muchu bylo umění nástrojem šíření jeho filozofických idejí, obzvláště těch, které by mohly přispět k zachování míru pro budoucí generace a k všeobecnému bratrství lidstva. Jeho humanitární zájmy a cítění, stejně jako hrozící světový konflikt se promítly i do jeho tvorby. Výstava je tak zakončená Muchovým finálním – bohužel nedokončeným – projektem, triptychem zobrazujícím Věk rozumu, Věk moudrosti a Věk lásky. Práci na něm Alfons Mucha započal v roce 1936. Přál si zobrazit rozum, moudrost a lásku jako tři nejdůležitější symboly lidskosti, přičemž věřil, že jen harmonické fungování těchto tří prvků dohromady může přispět k rozvoji lidstva. 


Alfons Maria Mucha (1860-1939)

Nejvíce je známý svou prominentní rolí, kterou hrál při utváření estetiky francouzské secese na přelomu století. Jako poměrně neznámý umělec českého původu žijící v Paříži dosáhl Mucha okamžité slávy v prosinci roku 1894, vytvořením plakátu pro nejslavnější herečku té doby, Sarah Bernhardtovou. Úspěch pak vedl ke smlouvě mezi Bernhardtovou a Muchou. V následujících letech jeho práce pro ni a pro ostatní zahrnovala kostýmy a jevištní dekorace, návrhy pro magazíny a obaly knih, šperky, nábytek a četné plakáty. Mucha se vrátil do své rodné země v roce 1910 a zasvětil zbytek svého života tvorbě epické série dvaceti obrazů zobrazujících historii Slovanů nazvané Slovanská epopej. Muchova umělecká díla nadále ovlivňují současné umělce, které jeho vizuální jazyk inspiruje. Stále aktuální vliv umělcova odkazu zrcadlí rock’n’rollové plakáty, manga a dokonce i filmy se superhrdiny a videohry. 


Nadace Mucha 

Nadace Mucha je nezávislá, obecně prospěšná společnost s mezinárodní působností založená v roce 1992 vnukem malíře Johnem Muchou a snachou Alfonse Muchy Geraldine Thomsen Mucha. Cílem nadace je chránit a zachovat rodinnou sbírku, která je největší a nejobsáhlejší kolekcí prací Alfonse Muchy na světě a propagovat dílo Alfonse Muchy. V průběhu let Nadace Mucha uspořádala více než 50 výstav po celém světě, na kterých se více než 6 500 000 návštěvníků seznámilo nejen s dílem Alfonse Muchy, ale také s českou kulturou. Nadace Mucha je mezinárodně uznávána jako autorita života a díla Alfonse Muchy. Předsedou správní rady nadace je John Mucha. 


zdroj: Nadace Mucha

Líbí se vám článek? Sdílejte jej ve svém profilu.

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on email
Share on whatsapp

Související