Hrachov, Drážkov, Svatý Jan, Skrýšov, Bražná, Hojšín, Řadovy a Brzina. To jsou malebné obce ve Středním Povltaví, které má pod sebou jeden starosta. A právě Brzina je jedna z lokací, kam filmaři odjeli točit seriál Hop nebo trop.
Krásná krajina na jih od Prahy zaujala tvůrce komediálního seriálu z roku 2008 o partě přátel, kteří se sblíží při výletu na hory a posléze i při letním putování po Česku. A nevynechají ani půvabnou vísku nesoucí starobylý název Brzina. Příběh začíná jednoho všedního rána v sychravé zimní Praze, kdy se rozvedené Báře Duškové (Ivana Chýlková) nechce do práce. Netuší, že zanedlouho ji čeká poněkud dobrodružný zájezd na hory s kolegou z podniku a s partou jeho povedených kamarádů. Ale co hlavně, jedním výletem to všechno neskončí.
Směšným pádem při přeskoku kozy prostě začal celé rodině nový život. Je to opravdu hop nebo trop: vždycky se dá přece začít znovu a na lásku není nikdy pozdě… A aby filmaři zaujali nejen příběhem, ale i krajinou, zvolili si malebnou vísku Brzina, kde se dá vyřádit na kole, vodě, koních či v lese.
TROCHA HISTORIE
Brzina se nachází v okrese Příbram, zhruba 9 kilometrů jihozápadně od Sedlčan. Řadí se k ní i osady Bražná, Drážkov, Hojšín, Hrachov, Řadovy a Skrýšov spadající pod obec Svatý Jan. Celkem tu má trvalé bydliště 645 obyvatel. Leží v nadmořské výšce 329 m n. m. u potoka stejného jména. Antonín Profous v knize „Místní jména v Čechách“ se zmiňuje, že jméno osady je doloženo už v roce 1352, tedy před 650 lety. V Brzině býval zájezdní hostinec (někdejší knížecí), trafika, kolář, kovář, mlynář a hokynář.
TIPY NA VÝLET
Místo určitě stojí za výlet. V každé roční době. Asi půl kilometru severozápadně od Brziny je Šourkův mlýn (dnes Kunclův) a asi 2 km západně dvůr Radobyl. Ten je pozůstatkem vsi jménem Radobyly nebo Radobyle. Název je prastarý a zřejmě připomíná doby pohanské, stějně jako vrch Radobylka západně od dvora ve výšce 406 m n. m. Ves zanikla patrně ve třicetileté válce. Opuštěné pozemky byly sloučeny v poplužní dvůr a ten patřil od roku 1623 k chlumeckému panství.
Některá pole na Radobyle patřívala již od 13. století ke kamýckému manství. Jeden z majitelů – Václav Milota Hrušovský z Hrušova, pán na Skrýšově a Vyšatolech – založil na vrchu Radobylu během epidemie moru v roce 1680 židovský hřbitov. Důkazem o jeho založení je zachovaná ozdobně psaná listina na pergamenu.
Za zmínku stojí také nádherná Staročeská hospoda „U Kotrbáčků“. Bývalý zájezdní hostinec, který stále funguje. Kdo sem zavítá, má pocit, že se tu zastavil čas. Není divu, že právě tohle místo často navštěvují právě filmaři.
CO TU JEŠTĚ VIDĚT
Další zastávkou může být již zmíněný Kunclův mlýn, který najdete zcela o samotě, obklopený lesy a loukami v údolí potoka Brzina, asi kilometr severozápadně od samotné osady. Jako jediný z téměř dvaceti zdejších mlýnů opět využívá energii z vodního proudu. Vodní kolo, které slouží k pohonu pily, obnovili v roce 1998. Má průměr 3,5 metru a výkon 7 koňských sil. Ve starších mapách je tento mlýn označován jako Šourkův.
Postaven byl ve 20. letech 18. století a od počátku byl provozován ve vrchnostenské režii statku Skrejšova. Nejstarší zmínka z roku 1736 hovoří o tom, že je „mlejn panský Šourovský od kamena vystavený a šindelem přikrytý na stálý vodě a dvojím složení a čtveřích stoupách, kterýmu dle dané správy panských polí pod 12 strychů náleží. Z téhož mlejna platí nynější mlynář ročně 90 zlatých.“ Mlynář byl povinen „jednoho panského vepře krmiti.“ Prvním známým mlynářem byl Tomáš Paukner. Do té doby se v mlýně střídali tzv. náchlební (nájemní) mlynáři.
Putování po filmových lokacích: Bon Repos a Cirkus Bukowsky či Kameňák
