Tématem filmového festivalu Oty Hofmana je cestování

53. Filmového a televizní festival dětí a mládeže Oty Hofmana v Ostrově se koná 16. září do 21. září.
foto: Veronika Pavlíková / Road Movie

Další filmový festival je tu. V hlavní soutěži se letos objeví osm celovečerních a tři studentské krátké filmy díky nimž si i zacestujeme.

Původně národní přehlídka filmové tvorby vznikla v roce 1969 z iniciativy ostrovských učitelů a členů dětského filmového klubu Martin. Pravidelným návštěvníkem a fandou ostrovského filmového festivalu, byl scénárista a spisovatel Ota Hofman. Po létech jeho patronátu s laskavým svolením paní Ireny Hofmanové byl pojmenován „Dětský filmový a televizní festival Oty Hofmana“, kde se udílí ceny jeho jménem.

Letos se v soutěži utkají filmy – Princezna zakletá v čase, Tady hlídáme my, O vánoční hvězdě, Mazel a tajemství lesa, Smečka, Princezna a půl království, Zakleté pírko a seriál Ochránce.

Mezi hosty se objeví režiséři Zdeněk Troška a Juraj Šajmovič, dále dorazí herci Lukáš Pavlásek, Anastasia Chocholatá, Lukáš Vaculík, Veronika Divišová, Jitka Ježková či Nela Boudová.

Festival nabídne víc

Festival nabídne bohatý doprovodný program a den před zahájením proběhne lampionový průvod městem a laser show. Chybět nebude šapitó, kde se budou konat koncerty, workshopy či pohádky. Letošní rozpočet festivalu činí 1,6 milionu korun.

Letošní ročník bude doprovázen opatřeními proti šíření koronaviru. Podmínkou vstupu bude očkování, prodělání nemoci či negativní test.

Festivalu se každoročně účastní děti a mnohé akce se kvůli opatřením přesunuly do venkovních prostor. „Chybět letos budou semináře a besedy ve školách,“ řekl ředitel Domu kultury Ostrov Lukáš Lerch.


OTA HOFMAN

Narodil se 10. dubna 1928 v Praze, kde vystudoval obchodní akademii. V letech 1948–1949 studoval práva na Univerzitě Karlově, odkud přešel na FAMU, kde v letech 1949–1953 vystudoval dramaturgii a scenáristiku u profesora Ivana Osvalda.

foto: Festival Oty Hofmana

Rok pak pracoval jako asistent, poté byl přijat do Filmového studia Barrandov jako scenárista a dramaturg. Dostal se do funkce vedoucího dramaturga tvůrčí skupiny filmů pro děti a mládež následně byl pak vedoucí scenáristického oddělení. Pomáhal spoluzakládat dětské filmové festivaly v Gottwaldově (Zlíně) a v Ostrově nad Ohří (dnes právě Dětský filmový festival Oty Hofmana).

Spolupracoval s řadou českých filmových režisérů, např. s Vladimírem Borským (JESTŘÁB KONTRA HRDLIČKA), Jaromírem Pleskotem (ROBINSONKA), Jiřím Weissem (PUNŤA A ČTYŘLÍSTEK), Václavem Gajerem (ROČNÍK 21, SNY NA NEDĚLI, SEDMÝ KONTINENT, KRÁLÍCI VE VYSOKÉ TRÁVĚ, NEKLIDNOU HLADINOU), Milanem Vošmikem (HONZÍKOVA CESTA, ZPÍVAJÍCÍ PUDŘENKA, POHÁDKA O STARÉ TRAMVAJI, ANIČKA JDE DO ŠKOLY,„MARTIN“), Čeňkem Dubou (BRANKÁŘ BYDLÍ V NA ŠÍ ULICI, V ŠEST RÁNO NA LETIŠTI), Janem Valáškem (PRÁZDNINY V OBLACÍCH, KOUZELNÝ DEN), Antonínem Moskalykem  (ORANŽOVÝ MĚSÍC, DÉLKA POLIBKU DEVADESÁT, TŘETÍ PRINC) a Štěpánem Skalským (ÚTĚK).

Od poloviny 60. let psal scénáře pro režiséry Věru Plívovou – Šimkovou (KÁŤA A KROKODÝL), Jiřího Hanibala (MALÉ LETNÍ BLUES, ČERVENÁ KŮLNA, KARLOVARŠTÍ PONÍCI), Otu Kovala (LUCIE A ZÁZRAKY, KOČIČÍ PRINC), dále pro Karla Kachyňu (UŽ ZASE SKÁČU PŘES KALUŽE, VLAK DO STANICE NEBE, LÁSKA, ROBINSONKA, MALÁ MOŘSKÁ VÍLA, SETKÁNÍ V ČERVENCI, POSLEDNÍ MOTÝL), Radima Cvrčka (HODINA MODRÝCH SLONŮ), Ludvíka Rážu (ODYSSEUS A HVĚZDY a seriál MY Z KONCE SVĚTA) a také pro Juraje Herze (PANNA A NETVOR).

foto: Festival Oty Hofmana

Neméně úspěšná byla i práce pro televizi s Jindřichem Polákem (cykly KLAUN FERDINAND a PAN TAU, seriály NÁVŠTĚVNÍCI, LUCIE, POSTRACH ULICE, CHOBOTNICE Z II. PATRA, z nichž některé upravili i do filmové podoby).

Filmy podle jeho scénářů získaly desítky ocenění.

sám Hofman obdržel za drama SEDMÝ KONTINENT (1960) Zvláštní odměnu (1960) v Umělecké soutěži 15. výročí zrodu lidově demokratické ČSR, za knihu „Útěk“ První cenu (1966) v Mezinárodní soutěži socialistických nakladatelství knih pro děti a mládež a za film ÚTĚK (1967) Peněžitou odměnu FSB (1968), za knižní tvorbu Diplom XV. kongresu UNESCO (1976), čestné občanství města Ostrov nad Ohří (1978) a taktéž tituly Zasloužilého (1979) a Národního (1989) umělce.

Jeho knihy byly uvedeny také v rozhlase a přeloženy do řady cizích jazyků. Scenárista, spisovatel a organizátor Ota Hofman zemřel náhle 17. května 1989 v Praze ve věku jednašedesáti let.

Líbí se vám článek? Sdílejte jej ve svém profilu.

Související