Filip Podmol: „Chuť po vítězství je větší než bolest“

foto: Filip Podmol

Filip Podmol patří k našim nejlepším motokrosovým freestyle jezdcům. Jenže tenhle sport se často neobejde bez zranění a bolesti. Kolik už jich má za sebou a co ho žene za dalšími vítězstvími? A kdo byl jeho největší vzorem?

Vztah k motorkám máte v rodině. Byla to tedy pro vás jasná volba?
Dalo by se říct, že jsem u nich vyrostl. Táta jezdil závody enduro (kolektivní motocyklový sport, při němž je úkolem jezdce na motocyklu projet terénním úsekem co nejvícekrát v co nejkratší době, pozn. red), od něj to odkoukal bratr a vydal se cestou freestyle motokrosu. Tím pádem vlastně dva chlapi, ke kterým jsem odmala vzhlížel, jezdili na motorkách. Takže o mém osudu bylo jasno… 

V kolika letech jste začal jezdit?
Já si nejprve oblíbil BMX (bicycle motocross) a po pěti vyhraných českých pohárech jsem toho šlapání měl nějak dost. Táhlo mě to k motorce. A někdy kolem jedenácti jsem se tomu začal opravdu věnovat. Ale musím se přiznat, že na motorce jsem uměl jezdit už někdy od pěti let. Zkrátka dítě motorkáře.

foto: Filip Podmol

Věnujete se především freestyle motokrosu. Proč zrovna tenhle sport?
Já se dlouho věnoval klasickému motokrosu, a celkem úspěšně. Byl jsem pětkrát vicemistrem republiky, vicemistrem světa národů v týmech a desátý na mistrovství světa juniorů. Díky tomu jsem uměl dobře ovládat motorku a tím, že jsem měl vedle sebe odmala staršího bratra, který byl ve freestyle motokrosu nejlepší na světě, jsem k tomu měl přirozeně velký vztah. Už v devíti letech jsem udělal svůj první backflip na BMX. Ovšem ten adrenalin, který člověk zažije při freestyle motokrosu, je něčím speciální, a to mě naprosto pohltilo. 

Na jaké motorce jezdíte? Je třeba něco speciálního na ni dokoupit či vyrobit, abyste vyhrával?
Motorek mám vícero, na freestyle používám dvoutaktní Yamahu 250. Úpravy jsou samozřejmě nutné. Musí mít tvrzené tlumiče, aby stroj pobral co nejlépe dopadové rány a aby se v rampě choval klidně. Přestavět se musí kompletně podsedlový rám, do zadní části plastů pod sedadlem vyřezat díry na chycení, tlumič řízení, páky na řídítkách pro backflipové kombinace a výfuk. Motorku si také na určitých místech oblepuji gripem, aby mi neklouzaly nohy, když ji chytám.

Máte o dvanáct let staršího bratra Libora, který po smrti vašeho tatínka tak trochu převzal roli otce. Vy teď zase přebíráte po bratrovi roli hvězdy ve freestyle motokrosu. Je to těžká úloha?
Ano, je to tak, můj bratr mi byl tátou, navedl mě na životní cestu a dal mi spoustu rad. Co se týče kariéry, má to pro i proti. Když máte staršího sourozence a je to ve sportu, který chcete dělat, také národní hvězda, může vám to ze začátku pomoct. Především se zviditelněním se, technikou a dalšími zkušenostmi. Jenže čím více v tom začínáte být dobrý, začínají vás lidé porovnávat. Nesete na zádech stejné jméno, takže padnete do jakéhosi stínu.

A z toho se jde vymanit?
Jasně, ale jen tím, že to budete dělat na sto deset procent. Což se mi, myslím, povedlo. Během prvního roku, co jsem se freestyle motokrosu začal naplno věnovat, jsem dokázal být čtvrtý na mistrovství Evropy. A to byla ta moje jízda tak padesát na padesát. Buď spadnu při těžkých tricích, které jsem v té době pořádně neuměl, nebo to nějak odjedu a vyjde to. Naštěstí to dopadlo dobře. Ale my s bratrem tohle nějak moc neřešíme, a proto jsme i založili tým Podmol Brothers. Prostě jsme v tom spolu. On zažil tu zlatou éru freestyle motokrosu a já doufám, že další éra obřích závodů se vrací a budu ještě vyhrávat.

foto: Filip Podmol

Věděl jsem, že je to v háji

Loni jste bratra porazil. Stalo se to poprvé? Při závodě jste prý měl něco s ramenem, dokonce jste si ho nahazoval ve vzduchu zpátky… Co je na tom pravdy?
Ano, to bylo poprvé, co jsem bratra oficiálně porazil. Myslím, že to byl čtvrtý skok, před kterým jsem nějak znervózněl, i když jsem ho při trénincích dělal bez problémů. Pořád mi běželo hlavou: hlavně chyt’ tu sedačku! Opakoval jsem si to celý rozjezd na rampu a ve chvíli, kdy jsem ji měl chytit, nic. Nechytil. Pro lepší představu, v ten moment jsem byl ve vzduchu ve výšce deseti metrů, na třiadvacet metrů dlouhém skoku. Hlavou dolů, jednu ruku mám na řídítkách a druhou se snažím chytit sedačku. Nakonec jsem to nějak nahmatal, jenže už to byla taková páka, že mi vypadlo rameno. Při dopadu jsem si dal hlavou o řídítka a věděl jsem, že je to v háji.

Ale pokud vám, závod jste dojel?
Když jsem sestoupil z motorky, v hlavě mi jelo jen to, že jsem odmítl za velké peníze akci v Itálii, abych mohl být tady a bojovat o titul mistra republiky. A férově si to rozdat s bratrem. Tak jsem se chytil za špičky, pořádně tu ruku natáhl a rameno vjelo zpět. Už jsem ho párkrát venku měl, takže jsem věděl, jak to udělat, abych jízdu dokončil. Rozběhl jsem se k motorce a šel na to, než rameno zatuhne. Byl to stres, ale chuť po vítězství byla větší. A vyšlo to.

Dokážete vyjmenovat, jaká zranění vás už za během kariéry potkala? 
Tak ani nevím, kde začít… Dvakrát zlomená noha, z toho jednou hodně špatně – to, když jsem si ji urval těsně nad kotníkem. Dvakrát klíční kost, čtyři rozdrcené obratle, zlomená žebra, zlomená pánev na dvou místech, rozdrcený loket, zlomený palec na ruce. Sedmkrát vykloubené levé rameno a pětkrát pravé. Pak už jen takové ty blbosti. 

Konopí mi pomáhá

Jak regenerujete?
Odpočinek, protahování, fyzio, masáže. Co se týče psychického odpočinku, baví mě jízda v rychlém autě na okruhu či doplňkové sporty jako motokáry, BMX, posilovna.

Používáte nějaké speciální přípravky?
Momentálně pouze konopnou kosmetiku CBD na regeneraci a upřímně mi to úplně stačí.

Čím to, že zrovna CBD? Hodně lidí se toho bojí.  
Opravdu mě překvapil CBD regenerační krém, protože to úžasně funguje na otoky, bolest, regeneraci. Dost mi ještě pomáhá CBD na klidný spánek, jelikož i navzdory zkušenostem, každý sportovec má den před závodem vždycky trochu trému a často nemůže spát. A mně tohle opravdu pomáhá, proto jsem neváhal založit s bráchou i svou značku. Nevím, proč bych se toho měl bát, je to super a funguje to. Ale myslím, že konkrétně u nás v Česku to mají lidé spojené s marihuanou jako takovou, tak možná proto. Pokud jsou CBD produkty správně vyrobené, pak neobsahují psychoaktivní látku THC a není třeba se obávat, že vás omámí či způsobí jakékoli jiné nežádoucí účinky.

Na startu se tedy nebojíte, že byste mohl mít při zdravotní kontrole nějaký problém?
Kdepak, dopingové testy tedy máme jen na mistrovství světa, ale s CBD by v tomto směru neměl být žádný problém.

Čemu dalšímu se věnujete kromě motorek? Slyšela jsem, že máte i vlastní módní kolekci.
Ano, máme s bratrem i vlastní značku oblečení Podmol Brothers. Jinak se snažím pomáhat mladým klukům, kteří skáčou freestyle. Mám motoškolu na motorkách Kayo, kde je možné si zapůjčit kompletně celé vybavení i motorku. A poslední dva roky organizuji naše show. Bohužel to tu trochu pozastavila pandemie, ale už se to zase rozbíhá. Osmnáctého června pořádám akci v karlovarské Areně a třiadvacátého července v ostravském Librosu.


PODMOL BROTHERS, Libor a Filip Podmolové, freestyle motokros

Libor Podmol se narodil v roce 1984 v Ostravě. Závodit začal v roce 2002, o osm let později se stal mistrem světa. V roce 2013 vyhrál jako první neamerický jezdec zlatou medaili na olympiádě extrémních sportů X-Games (disciplina StepUP). Rok na to předvedl prvenství ve skoku nazvaný Surfer Flip. V roce 2019 obdržel Medaili za zásluhy z rukou českého prezidenta. V lednu 2021 se stal prvním freestyle motocrosařem, který se zúčastnil Rallye Dakar. Umístil se na 31. příčce. 

Filip Podmol se narodil v roce 1996. V Číně (2019) získal třetí místo. Jako jediný Čech odjel dvojité salto (double backflip). Stal se prvním jezdcem, který přeskočil legendární Taxisův příkop na motorce. Je několikanásobný vítěz „best whip“ na mistrovství světa. V roce 2021 se stal Mistrem České republiky ve freestyle motokrosu a porazil staršího bratra Libora. 


Líbí se vám článek? Sdílejte jej ve svém profilu.

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on email
Share on whatsapp

Související