Poctivý mazanec voní máslem, mandlemi a rumem. A je bez rozinek! Samozřejmě pokud je milujete, přidejte, ale na mandlích a másle nešetřete. Velikonoce jsou jen jednou za rok a poctivý mazanec k nim jednoduše patří. Nebo dáváte přednost beránkovi? Upečte si jej podle starodávného receptu z roku 1914.
Symboly čistoty i utrpení
První zmínka o mazanci pochází zhruba z poloviny 15. století, ale jeho historie bude pravděpodobně mnohem starší. Pekl se vždy o Bílé sobotě, ale kdysi nebýval tak sladký jako dnes, víc připomínal bílý chléb. Cukr byl drahý a nedostupný, takže si k němu lidé dopřávali spíše sladkou smetanu. Hospodyňky jej nosily do kostela ke slavnostnímu pomazání, jako připomínku posledního pomazání Kristova těla a jeho uložení do hrobu. Odtud tedy jeho název, který v některých krajích zněl svěceník nebo i pomazanec. Křížek, který se do něj před upečením dělá, symbolizuje ukřižování Ježíše Krista, konec půstu a oslavu nového života. Později se v bohatších rodinách začaly to tradičního velikonočního mazance přidávat i dražší suroviny jako rozinky, mandle nebo vzácné koření jako muškátový oříšek, badyán nebo hřebíček.
O Velikonocích se ale tradičně pekl i beránek, jehož stopy vedou až ke starodávným civilizacím v Egyptě a na Blízkém východě. Beránek byl také obětován Židy jako připomínka na vyvedení izraelského lidu z egyptského otroctví. Odjakživa býval symbolem zrození, v křesťanství pak představoval památku na Ježíše Krista, který byl stejně jako malý beránek čistý, nevinný a jeho krev zachránila pokřtěné od hříchů.
V hebrejské tradici symbolizovala ovce či jehně Izraelitu jako člena „božího stáda“. Biblický symbol beránka má ještě jeden rozměr, boj se zlem, božskou sílu a moc. Pečivo v podobě beránka se kladlo na stůl již ve středověku, do velké míry zřejmě proto, že maso bylo drahé. Dnes velikonočního beránka pečeme například z tvarohového těsta či piškotového těsta.
Velikonoční mazanec
Potřebujete:
- 500 g polohrubé mouky
- 110 g másla
- 110 g cukru krystal
- 2 žloutky
- 35 g droždí
- 250 ml mléka
- 50 g loupaných mandlí
- sůl
- citronovou kůru z jednoho bio citronu
- vanilkový cukr
- 1lžíci rumu
Postup:
Do mouky rozdrobte droždí, posypte ho trochou cukru, polijte asi dvěmi lžícemi teplého mléka, dřevěnou vařečkou zamíchejte na kašičku a nechte vzejít kvásek. Pak přidejte žloutky (měly by mít pokojovou teplotu), teplé mléko, hodně povolené (klidně skoro rozpuštěné) máslo, cukr a špetku soli (ne na droždí), citronovou kůru, rum a vanilkový cukr. Vypracujte, nejlépe v robotu, hladké, nelepivé těsto. Každá mouka saje trochu jinak, takže pokud se těsto lepí, přidejte trochu mouky. Dobře propracované těsto vytvarujte do koule, posypte špetkou hladké mouky a nechte na teplém místě, přikryté utěrkou, kynout. Tohle poctivé, tučné těsto musí kynout dlouho. Zhruba po dvou hodinách ho znovu propracujte a nechte klidně další hodinu znovu kynout. Pak vytvarujte bochánek, který nahoře nařízněte křížkem. Nebo můžete těsto rozdělit na dvě části, z každé vyválet silnější váleček a zaplést je do velikonočního věnce.
Pomažte vejcem, posypte mandlemi, dejte do trouby rozehřáté na 180 stupňů a po pěti minutách troubu stáhněte na cca 160 stupňů. Pečte asi 40 minut. Během pečení můžete mazanec přikrýt alobalem, aby se nepřipaloval. Hotový pak pocukrujte. Nejlépe chutná namazaný máslem a jahodovou marmeládou. Je to kalorická bomba, ale jednou za rok se to může. A pokud vám v receptu chybí rozinky, přidejte je (cca 30 dkg předem namočených v rumu) při zadělávání do těsta.
Zdroj: www.ceskevelikonoce.cz, www.vira.cz, www.thespruceeats.com
