Velikonoce jsou už skoro tu, a tak určitě přemýšlíte, čím je letos přivítat a jak svůj byt náležitě vyzdobit. Ale tušíte například, ve který den se má péct beránek?
Mazanec nebo beránek?
Možná jste už někdy přemýšleli, kde se symbol beránka, bez kterého si Velikonoce už ani neumíme představit, vlastně vzal. Jeho stopy vedou až ke starodávným civilizacím v Egyptě a na Blízkém východě. Beránek byl také obětován Židy jako připomínka na vyvedení izraelského lidu z egyptského otroctví.
Odjakživa býval symbolem zrození, v křesťanství pak představoval památku na Ježíše Krista, který byl stejně jako malý beránek čistý, nevinný a jeho krev zachránila pokřtěné od hříchů.
Beránek Boží neboli Agnus Dei je počátkem modlitby při mši, ale symbol beránka byl velmi rozšířený již v mnoha prastarých civilizacích, kde se většina lidí živila pastevectvím. Beránek zosobňuje triumf obnovy života a jeho vítězství nad smrtí. V hebrejské tradici symbolizovala ovce či jehně Izraelitu jako člena „božího stáda“. Biblický symbol beránka má ještě jeden rozměr, boj se zlem, božskou sílu a moc.
Pečivo v podobě beránka se kladlo na stůl již ve středověku, do velké míry zřejmě proto, že maso bylo drahé. Dnes velikonočního beránka pečeme například z tvarohového těsta či piškotového těsta, já vám ale dnes nabídnu recept z roku 1914, který jsem objevila v kuchařce První republika u stolu od Jaroslava Vašáka. Rozhodně stojí za vyzkoušení. A pozor, peče se vždy jen na Bílou sobotu.
Velikonoční beránek
Utřete 10 dkg másla se šesti žloutky a 10 dkg cukru. Přidejte 1/2 kg mouky (hladké nebo polohrubé), trochu sekané citronové kúry a vlažného mléka. Dobře promíchejte a přidejte kvásek připravený z 3 dkg droždí. Těsto by mělo být husté jako na bábovku. Vymažte hliněnou formu na beránka máslem, do očí vtlačte rozinky, vysypte strouhankou, naplňte těstem obě poloviny formy a nechte kynout. Pak obě poloviny svažte k sobě a nechte 3/4 péct. Vyklopený beránek se může ještě ozdobit bílou polevou a kolem krku červenou mašličkou.
Barvení vajec v Jižním Tyrolsku
Jižní Tyrolsko je nám tradicemi vlastně blízké. Ač už od konce první světové války náleží k Itálii, rakouský vliv je tu stále velmi patrný a tak nikoho nepřekvapí, že i některé zvyky máme podobné. Ovšem v Jižním Tyrolsku si lidé velmi potrpí na sepětí s přírodou, takže i u barvení vajec dávají přednost ryze přírodním postupům. A vznikají tak opravdu nádherné věci. Mrkněte na video a inspirujte se.
Zdroj: www.vira.cz, www.suedtirol.info
