Z cyklu zapomenuté recepty: Povidlové koláče s mandlovou drobenkou

foto: Unsplash

Koláče patří k české kuchyni téměř neodmyslitelně. Tvarohové, makové, povidlové… Nejlepší recepty jsou ty léty prověřené, vyšperkované k dokonalosti. Historie koláčů je ale mnohem barvitější a rozhodně nejde o český „vynález“.

Koláče si lidé připravovali již odpradávna a není bez zajímavosti, že jim připisovali i kouzelnou moc. Kruh byl odjakživa symbolem spojení, jednoty a harmonie. Například Babyloňané pekli koláče na počest bohyně Ištar ve tvaru ženských a mužských genitálií, aby si zajistili její přízeň pro plodnost. Za kolébku koláčů je ale historiky nejčastěji označován Egypt, kde se pekly křupavé kulaté ovesné, žitné nebo pšeničné placky s medovou náplní už za dob faraonů. Na tabulce vyryté 2000 let př.n.l. byl objeven recept i na kuřecí koláč, takže je víc než pravděpodobné, že se už starodávné koláče připravovaly na různé způsoby. Slané i sladké.

Přes Řecko a Řím do Evropy

Přes Blízký východ se s největší pravděpodobností rozšířilo pečení koláčů do Řecka, kde tuhle dobrůtku zase povýšili na další kulinářskou úroveň. Důkazy o jejich přípravě pochází z období 5 000 let př. n. l. Pekly se tu s náplněmi ze sýra, oliv i ryb, ale také nasladko s fíky, medem i dalšími druhy ovoce.

Ve starém Římě se později zakořenil zvyk použít těsto jako „obal“ na masové a zeleninové náplně. Do – nejčastěji hliněné – nádoby se na dno a stěny rozprostřelo těsto, mísa se naplnila náplní a vše se zakrylo dalším těstem jako pokličkou. Ostatně něco podobného se připravuje v Cornwallu v jihozápadní Anglii dodnes. Vyhlášený je zejména zdejší koláč tzv. Stargazy pie s rybami, z kterého ještě koukají jejich ocasy i hlavy. Tradice pečení koláčů se do Británie dostala s římskými vojsky, tu ostatně roznesli po valné části Evropy.

Koláče sloužily i k nejrůznějším rituálům. Ve starém Římě se lámaly nad hlavou nevěsty, aby byl svazek plodný a pár žil v bohatství. U starých Slovanů se společně jedly jako příslib uzavření pokrevního bratrství a rovněž se staly symbolem zpečetění závazku a věčné lásky. Dávný zvyk velel novomanželům sníst při obřadu posvátný pokrm ve tvaru koláče. Dívky ve viktoriánské Anglii si zase dávaly kousek svatebního koláče pod polštář. Věřily, že se jim pak ve snu zjeví budoucí manžel.

Recepty prababiček právem patří k rodinným pokladům. A když vám někdo prozradí ten svůj osvědčený, je téměř povinností ho vyzkoušet a posoudit, zda je opravdu tak dobrý. Tenhle rozhodně je. Recept pochází ze začátku minulého století a populární byl především ve východních Čechách.

Povidlové koláče s mandlovou drobenkou

Potřebujete: 500 g hladké mouky, 250 g másla, 160 g cukru, 4 vejce, povidla a na drobenku 50 g hrubé mouky, 50 g cukru, 60 g másla a 50 g nahrubo pomletých mandlí.

Postup: Mouku, cukr, povolené, na kousky nakrájené, máslo a vejce rukama zpracujte na hladké těsto, které ze dvou třetin vyválejte na placku. Z ní vykrajujte větší kolečka, přeneste je na plech, zvedněte jejich okraje a potřete je asi na prst silnou vrstvou povidel, svařených předem s 100 g cukru, citronovou kůrou, dvěma lžícemi bílého vína a špetkou strouhaného hřebíčku a badyánu. Další možností je vzít menší zapékací misky a koláčky upéct v nich. Nebo upéct stejných způsobem i jeden velký koláč.

Z mouky, cukru, másla a mandlí vytvořte drobenku, kterou vrstvu povidel posypte. Navrch koláčů pak ze zbylého těsta vytvořte mřížku nebo ozdobte vykrájenými lístečky či jinými tvary. Pečou se v dobře vyhřáté troubě asi 20 minut do růžova.

Zdroj: www.bbc.co.uk, www.grunge.com, www.historynet.com

Líbí se vám článek? Sdílejte jej ve svém profilu.

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on email
Share on whatsapp

Související