Asi bychom ji potřebovali všichni. Aspoň občas. Pilulku štěstí, po které se člověk cítí ve vteřině o sto procent líp. Kde ji hledat? Na dně skleničky určitě ne. Existují mnohem lepší způsoby, jak si celkem snadno a rychle zlepšit náladu. A máme je všichni kolem sebe. Jen si je vybrat.
Důvodů ke smutku či škarohlídství máme v poslední době víc než dost. Konec zimy optimismem obvykle neoplývá, letos je to ale samozřejmě o něco horší. Jsme unavení, otrávení, bez energie. Nedostatek slunce, nevyčerpatelný příval blbých zpráv, stále všudepřítomný vir a světlo na konci tunelu pořád dost vzdálené…
Začněme jednou sebemrskačskou otázkou. Kdy naposledy jste se cítili opravdu šťastně, uvolněně, příjemně, nebo se smáli tak, až vás bolelo břicho? Hmmm…. Psycholog by vám samozřejmě vysvětlil, že pocit štěstí a dobré nálady není rozhodně povinný. A že je normální cítit se občas pod psa. To k životu samozřejmě patří. Ovšem, vše by mělo být v rovnováze. A když se radost ze života vytrácí a je jí stále méně, je třeba ji hledat a doplnit. Jak?
Život pod kontrolou
Pokud člověk cítí, že může svůj život ovlivňovat a cítí nad událostmi kontrolu, posiluje to velmi výrazně jeho celkovou životní spokojenost i náladu. Psychologie v této souvislosti používá termín self-efficacy. Volně přeloženo jde v podstatě o vnímání vlastní účinnosti. Pocit, že jsem schopen řídit chod dění, působí na vytváření optimistických postojů a naopak. Pokud se cítíme jen vlečeni osudem, máme sklon k depresím a negativistickým postojům.
Do velké míry je tohle vnímání geneticky dané, ale dá se částečně i naučit nebo lépe řečeno rozvíjet. Především všude tam, kde máme možnost volby. Tak například zcela pod kontrolou můžeme mít svůj způsob života – to, jak se stravujeme, jestli a jak sportujeme, pečujeme o své zdraví, s kým se vídáme, komu co slibujeme, jak dlouho spíme a tak dále. To vše jsou věci, které ovlivnit můžeme a měli bychom. A pokud tak činíme, cítíme se celkově šťastnější.
Hříšná potěšení
Angličtina má pro ně krásný termín guilty pleasures. Myšleny jsou tím takové ty drobné radůstky, za které se často stydíme nebo si je vyčítáme. Jenže zejména teď jsou přímo žádoucí. Nikomu nic nemusíte vysvětlovat. Jediné, co musíte, je vysvětlit sami sobě, že TOHLE vážně potřebujete. Odměnou vám bude čirá radost. Dobré je, když si svůj seznam malých hříchů sepíšete. A pak si jeden po druhém začnete odškrtávat. Co by na něm třeba mohlo být?
- napustit si vanu plnou bublinek a vypít v ní hrnek čehokoli, co máte nejraději
- podívat se na ten úplně nejromantičtější filmový slaďák a mít u sebe dost kapesníků
- sníst na posezení celou nutelu
- protlachat s kamarádkou dvě hodiny po telefonu
- koupit si hříšně drahé pruhované nadkolenky a celý večer vymýšlet, k čemu si je asi tak oblečete
- spát ráno do deseti a v práci zalhat, že vám nebylo dobře (jo, tohle je na hraně, ale doba je zlá)
- říct mámě, že v sobotu na oběd nepřijdete. A místo toho si koupit krevety, udělat si je s česnekem a chilli a s celou čerstvou bagetou je snít v posteli
Hledání věcí lepších
Na vše se dá vždy podívat ze dvou stran. A nazírat na všechno z té veselejší, je do jisté míry jen otázkou cviku. Psychologové v téhle souvislosti často upozorňují na fakt, že s pocitem štěstí je často spojená snaha. Tím se myslí, že radost není instantní záležitost na objednávku. Nejčastěji se dostaví ve chvíli, kdy o něco usilujeme, posouváme své vlastní limity, vynakládáme energii.
Krásným příkladem a důkazem pravdivosti tohoto tvrzení jsou výherci loterií. Pocit euforie ze snadno nabitého bohatství téměř vždy vystřídají negativní myšlenky a postoje. Tahle radost je zkrátka pouze krátkodobá. A díky tomu, že jsme se o ni vlastně nijak nezasloužili, velmi brzy vyprchá.
Péče o svůj mikrosvět
Člověk je tvor sociální a k tomu, aby zažíval v životě radost, potřebuje jednak uznání druhých, ale zároveň i dobrý pocit ze sebe sama. A ten se nejsnadněji dostaví, když žijeme mezi lidmi, kteří nás mají rádi, záleží jim na nás a neváhají nám pomoci, kdykoli je potřeba. K tomu ale nikdo nepřijde jen tak, sociální vazby je třeba pěstovat a pečovat o ně. Jakkoli to zní suchopárně, je to holý fakt.
Zajímat se o život druhých, povídat si s nimi co nejčastěji, ptát se, zda něco nepotřebují, nabídnout pomoc… To vše jsou věci, které udržují naši psychickou pohodu a měli bychom je pěstovat a rozvíjet. Ve vlastním zájmu.
Potraviny, které zvedají náladu
Už jste to slyšeli asi mockrát, ale tohle je opravdu důležité. To co jíme, má přímý vliv na to, jak se cítíme. Některé vitaminy, minerální látky a aminokyseliny dělají našemu tělu jednoduše dobře a výrazně ovlivňují naše rozpoložení. Co tedy jíst, abychom se víc usmívali?
1. Para ořechy
Obsahují významné množství selenu a studie ukazují, že selen dokáže potlačovat smutek a depresi, přičemž stačí pouhé tři para ořechy denně, které pokryjí naši potřebu selenu.
2. Tučné ryby
Také lidé, kteří nemají dostatek omega-3 mastných kyselin jsou náchylní ke špatným náladám. Jsou zásadní pro správné fungování mozku, a jejich nejlepší zdrojem jsou mořské tučné ryby jako makrela či losos. Ty jsou také zároveň i velmi dobrým zdrojem vitaminu D, který má velký vliv na správné fungování našeho imunitního systému.
3. Ovesné vločky
Mají nízký glykemický index, což znamená, že stabilizují hladinu cukru v krvi. To má rovněž vliv na naši náladu. Obsahují také selen, který zvyšuje hladinu serotoninu, tzv. hormonu dobré nálady. Nejlepší, čím můžete začít den, je tedy miska ovesných vloček s lžící medu a trochou jogurtu pro správný příjem bílkovin.
4. Banány
Banány mohou zlepšit naši náladu, protože obsahují významné množství vitaminu A, B6, C a tryptofan, aminokyselinu, označovanou za zdroj dobré nálady. Sacharidy v banánech ji pomáhají našemu tělu absorbovat, zatímco vitamin B6 ji přeměňuje na serotonin. Což zároveň také snižuje nespavost a úzkost. Kromě toho banány obsahují hořčík, který zlepšuje funkci mozku.
5. Čočka
Čočka, stejně jako banány, zvyšuje také hladinu serotoninu. Dobrou náladu udržuje i tím, že stabilizuje hladinu cukru v krvi. Dobrý vliv má i obsažená kyselina listová, která nás také dokáže chránit před černými myšlenkami.
6. Drůbež
Kuřecí a krůtí maso obsahuje aminokyseliny, které tělo potřebuje k přeměně tryptofanu na serotonin. Obsahuje také tyrosin, další aminokyselinu, která rovněž přispívá k duševní pohodě.
7. Špenát
Špenát nám poskytuje vitaminy skupiny B, které potřebujeme k produkci serotoninu. Nízký příjem vitaminu B je dáván do přímé souvislosti s nízkou hladinou tohoto hormonu štěstí.
8. Voda
Nedostatek vody může výrazně ovlivnit naši fyzickou a duševní pohodu. Pokud jsme dyhytratovaní, špatně se soustředíme a cítíme se špatně. Zvýšení denního příjmu tekutin, by tedy mělo tedy být prvním krokem při déle trvajících špatných náladách.
9. Tmavá čokoláda
Existují důkazy, proč si lidé dávají čokoládu, aby se cítili lépe. Když sníme i malý kousek kvalitní čokolády, uvolní se v našem těle endorfiny a serotonin. Což má přímý vliv na okamžité snížení stresu a zlepšení nálady.
10. Ústřice či mandle
Ústřice mají vysoký obsah zinku, minerálu, který je rozhodující pro zdraví našeho mozku. Zatímco jeho nedostatek je příčinou sklonu k depresím a psychózám. Bohužel, v našich krajích nejsou ústřice zrovna příliš dostupné ai oblíbené. Ale nahradit je můžeme zvýšenou konzumací mandlí i konopného semínka.
Zdroj: www.lifeadvancer.com, positivewordsresearch.com, www.psychologies.co.uk
