Adventní dobroty: Babiččin domácí vaječný likér podle prastarého receptu

foto: Unsplash

Vaječný likér k adventu i Vánocům neodmyslitelně patří. Receptů existují stovky. Tento pochází ještě z první republiky a je zaručený.

Samozřejmě platí, že čím lepší rum do něho dáte, tím bude mít vaječný likér lepší chuť. U nás je už tradicí používat osvědčený „tuzemák“, který se vyrábí s cukrové řepy. Ten pravý rum je ovšem vždy vyrobený z cukrové třtiny a znalci na něj nedají dopustit.

Kde se vzal rum?

O tom, kde se označení „rum“ vlastně vzalo, se často diskutuje. Jedna z teorií tvrdí, že název pochází z anglického slova „rumbellion“, tedy výrazu pro velký ruch, který obvykle při popíjení tohoto třtinového destilátu nastával. Další teorie vychází z botanického názvu cukrové třtiny (Saccharum officinarum), ze které se vyrábí, což zní o něco pravděpodobněji. Stébla cukrové třtiny mají někdy průměr až 5 cm a jsou schopna dorůst až šestimetrové výšky. Třtina má ráda teplotu kolem 30 °C, při nižších teplotách se její růst zpomaluje nebo dokonce zastavuje. Proto se jí daří pouze v tropech a subtropech. Jejím primárním využitím je výroba cukru. Vedlejším produktem při tomto procesu je melasa, z níž se vyrábí většina rumů.

Ty nejlepší zrají v sudech

Mnozí odborníci považují za nejdůležitější část výroby rumu kvasný proces neboli fermentaci, protože má zcela zásadní vliv na vůni a chuť rumů. Získaný alkoholický kvas je nutné následně destilovat a odstranit vodu, kterou obsahuje. Některé bílé rumy jsou po destilaci plněny do lahví, zatímco jiné jsou před lahvováním nejprve na nějakou dobu uloženy do sudů. A teprve potom putují do lahví. To, že jsou následně bezbarvé nebo jenom velmi jemně zabarvené, je dáno tím, že se před lahvováním přefiltrují.

Tmavá barva rumu je výsledkem zrání v sudech. Většina destilerií používá sudy z dubového dřeva. Před rumem v nich zrál obvykle bourbon. Ovšem stále častěji se výrobci vrací ke starým zvykům a používají jiné sudy, ve kterých zrál jiný destilát. Říká se, že sudy dýchají a nasávají tak rum hlouběji do svých pórů. Svými vlastnostmi obohacují rum o řadu výjimečných chutí. Během několikaletého zrání se část rumu ale také odpařuje. Této „ztracené“ části se říká andělský podíl (angels‘ share). To, kolik se odpaří, ovlivňuje především prostředí, ve kterém rum zraje. V tropickém prostředí to může činit 8-12 % obsahu sudu ročně.

Babiččin vaječný likér

Potřebujete: 6 žloutků z čerstvých vajec, 2 polévkové lžíce cukru krupice, 1 vanilkový lusk, špetka skořice, 2 slazená kondenzovaná mléka (á 397 g), 2 neslazená kondenzovaná mléka (á 310 g), 0,5 l dobrého rumu.

Postup: Žloutky, cukr a zrníčka z vanilkového lusku a skořicí vyšleháme do pěny. Pak za stálého šlehání přiléváme obě kondenzovaná mléka. Na závěr vlijeme rum, naplníme do lahví a necháme vychladit. Tento recept z čerstvých vajec je původní, pokud by se vám ale nechtělo používat čerstvá vejce, vyšlehejte žloutky s cukrem a trochou smetany nad vodní lázní nebo při 85 stupních do hladké směsi a pak smíchejte s kondenzovaným mlékem. Rum vždy vlévejte do vychladlé směsi vajec a mléka.

Zdroj: thecraftycask.com, www.seasonedpioneers.com, www.rumstory.co.uk, www.plantationrum.com

Líbí se vám článek? Sdílejte jej ve svém profilu.

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on email
Share on whatsapp

Související